5 C 264/2023-15 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s tím, že účastníci uzavřeli smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíž nedílnou součástí byly též Všeobecné podmínky [právnická osoba] [právnická osoba] Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací a služby třetích stran, přičemž žalovaný se zavázal za tyto služby včetně služeb třetích stran řádně platit vyúčtované ceny. Žalovaný porušil své povinnosti, když přestal za poskytnuté služby včetně služeb třetích stran hradit. Žalovaný dluží žalobkyni žalovanou částku. 2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil. 3. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu, žalovaný se k navrženému postupu nevyjádřil, a proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. V této věci je dána pravomoc soudu a nikoliv Českého telekomunikačního úřadu, který podle ustanovení § 129 odst. 1 věty první zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě (viz např. usnesení zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], sp. zn. Konf 99 [číslo], ze dne [datum], sp. zn. Konf [číslo], ze dne [datum], sp. zn. Konf 10 [číslo]). Služby třetích stran odpovídají tzv. službám obsahu ve smyslu § 2 písm. n) zákona číslo 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, které dle stejného ustanovení nejsou službami elektronických komunikací. 5. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav: 6. Mezi účastníky byly uzavřeny smlouvy pro telefonní číslo [tel. číslo] (prokázáno smlouvami ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum]). Smlouvami se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému základní a doplňkové služby elektronických komunikací a žalovaný se zavázal za tyto služby platit sjednanou cenu. Žalovaný porušil svou povinnost, když přestal hradit za sjednané pojištění zařízení a služby třetích stran (prokázáno fakturou [číslo] dopisem ze dne [datum]). Žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu řádně vyzvala předžalobní upomínkou (prokázáno upomínkou ze dne [datum]). 7. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že v souladu s ustanovením § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických telekomunikacích, uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací. 8. Za shora uvedeného, kdy bylo prokázáno, že nárok žalobkyně je po právu, rozhodl soud, jak uvedeno ve výroku. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. přiznal soud žalobkyni zákonný ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 9. Podle § 142 odst. 1, o. s. ř. a § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. je žalovaný povinen zaplatit úspěšné žalobkyni na náhradu nákladů řízení celkem částku 600 Kč, a to za dva úkony nezastoupeného účastníka po 100 Kč (výzva k plnění, podání žaloby) a za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč.