5 C 284/2023-50 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 1. 2. 2021 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal za poskytnutí peněžních prostředků věřiteli zaplatit úrok ve výši 5 101 Kč s úrokovou sazbou 28,02 % ročně, odměnu za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a odměnu za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 316 Kč. Věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, v důsledku čehož se stal jeho závazek splatným v celém rozsahu. Žalovaný na dluh za celou dobu uhradil pouze částku ve výši 800 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní došlo s účinností ke dni 16. 12. 2022 k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem. Přes výzvy žalobkyně žalovaný zbytek dluhu neuhradil. 2. Žalovaný k žalobě uvedl, že byl mladý a fetoval, a proto neměl prostředky na splácení dluhu. Při sjednávání půjčky se přiznal, že je bez zaměstnání a závislý na drogách. 3. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav: 4. Právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], a žalovaný podepsali dne 1. 2. 2021 smlouvu, na jejímž základě žalovaný při podpisu smlouvy převzal částku 10 000 Kč, neboť při sjednání služby komfortního a flexibilního splácení podpisem smlouvy potvrdil, že celou výši spotřebitelského úvěru při podpisu smlouvy obdržel. Žalovaný se zavázal zaplatit v souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků dlužnou částku ve výši 20 477 Kč, a to v 52 pravidelných týdenních splátkách po 394 Kč. Dlužná částka je vypočtena jako součet poskytnuté částky ve výši 10 000 Kč, úroku ve výši 5 101 Kč, odměny za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, odměny za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 316 Kč a sjednaného doplňkového pojištění ve výši 1 560 Kč. Dále se žalovaný zavázal za službu doplňkového pojištění částku 2 322 Kč. Ve smlouvě si strany ujednaly úrok ve výši 28,02 % ročně (vše prokázáno smlouvou [číslo]). Před uzavřením smlouvy byla žalovaným vyplněna, resp. podepsána Karta zákazníka s údaji hodnotícími bonitu zákazníka. V kartě byl uveden čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 23 773 Kč a celkový čistý příjem domácnosti 73 773 Kč, odhadované měsíční výdaje byly uvedeny v částce 1 000 Kč s tím, že žalovaný nemá dalších dluhů (prokázáno Kartou zákazníka). Žalovaný dluh nesplácel řádně a včas, dosud zaplatil částku ve výši 800 Kč (prokázáno tabulkou o umoření dluhu). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn a zároveň byl vyzván, aby dluh do deseti dnů ode dne doručení oznámení zaplatil (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 včetně seznamu pohledávek a oznámením ze dne 16. 12. 2022 včetně podacího lístku). K zaplacení zbývající dlužné částky byl žalovaný opětovně vyzván dopisem ze dne 1. 6. 2023 (prokázáno předžalobní výzvou včetně poštovního podacího archu). 5. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 6. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce, smlouvu uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.), a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o.z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o.z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, dle níž peněžitá zápůjčka je ve smyslu § 2 odst. 1 citovaného zákona spotřebitelským úvěrem. 7. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli. 8. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Povinností je zejména uchovávat mj. dokumenty a záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dokumenty je nutno uchovávat nejméně po dobu pěti let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty a záznamy vznikly. 10. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Ze shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost poskytovatele úvěru zkoumat schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr nastává tehdy, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby bez jakýchkoliv problémů a omezení mohl splácet jednotlivé splátky úvěru v předpokládané výši. Proto poskytovatel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr (tj. konkrétní příjmy ze zaměstnanecké či jiné činnosti, konkrétní náklady na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, v neposlední řadě též případné závazky žadatele z dříve uzavřených smluv). Analýza pouze některé ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení úvěruschopnosti nepostačuje. 12. Ze smluv se podává pouze obecná formulace, že spotřebitel poskytl věřiteli úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, přičemž věřitel tyto informace ověřil a vyhodnotil. Při uzavírání smlouvy byla vyplněna zákaznická karta s příjmy žalovaného i dalších členů domácnosti, které ovšem nebyly žádným způsobem doloženy. K tomu je dále třeba podotknout, že věřitel neprováděl lustraci žalovaného v příslušných rejstřících, zda je skutečně solventní osobou. Nadto byla výše měsíčních výdajů žalovaného (1 000 Kč) uvedena v takové částce, že tato nemohla odpovídat skutečnosti. Nelze uvěřit tomu, aby byl žalovaný schopen zajistit si bydlení, energie s tím spojené, potraviny, drogerii a mnoho dalších výdajů pořizovat za částku 1 000 Kč měsíčně. Soud je přesvědčen, že taková výše výdajů byla stanovena účelově, aby příjmy žalovaného převyšovaly výdaje (a tím byla prokázána jeho solventnost). Za takového stavu se ovšem věřitel nemohl spokojit s pouhými tvrzeními