5 C 374/2023-36 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení zažalované částky s tím, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]) uzavřela se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru. Na základě této smlouvy žalovaná v průběhu smluvního vztahu načerpala peněžní prostředky ve výši 50 499 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 26,28 % ročně. Žalovaná se zavázala splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úroky a poplatky. Pro případ prodlení se zavázala uhradit původnímu věřiteli smluvní pokutu a náklady vymáhání. Žalovaná neplnila splátky řádně a včas. Původní věřitel proto úvěr prohlásil za splatný ke dni 31. 7. 2022, a následně postoupil pohledávku na žalobkyni smlouvou ze dne 2. 8. 2022. Žalovaná dosud na dluh zaplatila 3 698 Kč. Zbývající část dluhu ve výši žalované částky žalobkyni neuhradila ani po předžalobní výzvě. 2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila. 3. Soud ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), bez přítomnosti účastníků, když žalovaná svou neúčast na jednání řádně neomluvila. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila, souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci ve své nepřítomnosti. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav: 5. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], a žalovaná uzavřely smlouvu, podle které původní věřitel poskytl žalované na nákup zboží částku 3 499 Kč, která byla vyplacena přímo prodejci [právnická osoba] ([anonymizována dvě slova]) a dále poskytl žalované úvěrový rámec ve výši 50 000 Kč, ze kterého žalovaná čerpala peněžní prostředky celkem ve výši 47 000 Kč (prokázáno předběžnou žádostí o úvěr včetně kopie občanského průkazu žalované, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, rámcovou smlouvou o poskytování bankovních produktů a služeb ze dne 3. 11. 2021, smlouvou o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 3. 11. 2021 včetně specifických podmínek čerpání, výpisy úvěrových účtů). Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit formou měsíčních splátek ve výši 5 % z dlužné částky spolu se smluvním úrokem ve výši 22,68 % ročně, resp. od 1. 5. 2022 ve výši 26,28 % ročně, a poplatky. Pro případ prodlení se dále zavázala zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení a náhradu nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč. Ve smlouvě je obsažena formule, že žalovaná poskytla věřiteli úplné a pravdivé informace potřebné k posouzení její úvěruschopnosti. V rámci uzavřené smlouvy bylo uvedeno, že žalovaná je invalidní důchodkyně s čistým příjmem 7 000 Kč měsíčně. Celkové příjmy domácnosti žalované měly činit 22 000 Kč měsíčně a náklady na domácnost činily 5 000 Kč (prokázáno smlouvou [číslo]). Žalovaná dosud na svůj dluh celkem zaplatila 3 698 Kč (prokázáno měsíčními výpisy z dubna a května 2022, výpisy úvěrových účtů). Protože žalovaná nehradila splátky v souladu se smluvními podmínkami, tak původní věřitel odstoupil od uzavřené smlouvy a dluhy z úvěru prohlásil za splatné ke dni 31. 7. 2022 (prokázáno odstoupením od smlouvy ze dne 28. 6. 2022). Věřitel pohledávku za žalovanou postoupil smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2022 včetně seznamu postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno, přičemž žalovaná nebyla vyzvána k zaplacení dlužné částky (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 8. 8. 2022 včetně podacího archu). Žalobkyně měla před podáním žaloby vyzvat žalovanou ke splnění dluhu (prokázáno výzvou k úhradě dluhu ze dne 21. 4. 2023 a předžalobní výzvou ze dne 22. 8. 2022 bez přiložených dokladů o odeslání výzev). 6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 7. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce, smlouvu uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.), a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o.z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o.z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru. 8. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli. 9. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Povinností je zejména uchovávat mj. dokumenty a záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dokumenty je nutno uchovávat nejméně po dobu pěti let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty a záznamy vznikly. 11. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Ze shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost poskytovatele úvěru zkoumat schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr nastává tehdy, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby bez jakýchkoliv problémů a omezení mohl splácet jednotlivé splátky úvěru v předpokládané výši. Proto poskytovatel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr (tj. konkrétní příjmy ze zaměstnanecké či jiné činnosti, konkrétní náklady na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, v neposlední řadě též případné závazky žadatele z dříve uzavřených smluv). Analýza pouze některé ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení úvěruschopnosti nepostačuje. 13. Ze smlouvy se podává pouze obecná formulace, že spotřebitel poskytl věřiteli úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet úvěr. Z uvedeného se však nepodává nic o tom, z jakých konkrétních informací o příjmech a výdajích žalované věřitel vycházel a zda tato tvrzení spotřebitele skutečně ověřoval. Příjmy žalované (resp. celé domácnosti) i její výdaje nebyla nijak doloženy. Byť je věřitel ohledně údajů o měsíčních výdajích spotřebitele mnohdy odkázán právě na informace sdělené spotřebitelem, je vhodné poukázat na skutečnost, že žalovaná uvedla její měsíční výdaje ve výši, která zřejmě nemůže odpovídat ani běž