5 C 48/2023-70 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně, která je právním nástupcem původního věřitele [právnická osoba], žalobou se domáhala po žalované zaplacení zažalované částky s tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 50 000 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 15,49 % ročně. Žalovaná úvěr čerpala a zavázala se jej splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve sjednané výši 1 093 Kč spolu s poplatkem za zprostředkování úvěru ve výši 1 000 Kč a poplatky za pojištění ve výši 89 Kč měsíčně. Splátky však neplnila řádně a včas, a byla tak v prodlení s úhradou splátek a poplatků, pročež žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními oznámila žalované, že celý zbytek úvěru zesplatnila ke dni [datum]. Dlužná částka se sestává z neuhrazené jistiny ve výši 41 079,79 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 027,21 Kč, dlužného pojistného ve výši 267 Kč a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč. Žalovaná dluh neuhradila ani po zaslané výzvě. 2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila. 3. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti za situace, kdy žalovaná je subjektem cizího práva, když tato skutečnost zakládá cizí prvek ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012 (dále jen„ nařízení Brusel I bis“), a dospěl k závěru, že zdejší soud je s ohledem na úpravu obsaženou v čl. 4 odst. 1 nařízení Brusel I bis mezinárodně příslušným ve věci rozhodnout, neboť žalovaná má bydliště na území České republiky. 4. Žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutí věci bez nařízení ústního jednání, nevyjádřila, a proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání nesouhlasila, nicméně soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl, a proto by jednání ve věci pouze navyšovalo náklady řízení. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 5. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav: 6. Žalobkyně je nástupnickou společností po [právnická osoba] s.r.o., která zanikla fúzí sloučením se žalobkyní (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku). Účastníci uzavřeli smlouvu, podle které žalobkyně poskytla žalované převodem na účet částku 50 000 Kč (prokázáno smlouvou ze dne [datum], potvrzením o podpisu smlouvy, potvrzením o vyplacení úvěru). Před uzavřením smlouvy žalobkyně zjistila, že žalovaná má příjem ze zaměstnání ve výši 18 810 Kč a výdaje ve výši 10 982 Kč, z toho na splátky dřívějších dluhů připadá částka 5 982 Kč měsíčně (prokázáno osobním dotazníkem, úvěrovou zprávou, výpisem z účtu žalované). Úrok byl sjednán ve výši 15,49 % ročně. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit v pravidelných měsíčních splátkách (celkem 84 splátek) včetně příslušenství a smluvených poplatků ve výši 1 093 Kč vždy k 17. dni v měsíci. Pro případ prodlení se žalovaná zavázala zaplatit smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou opožděnou splátku či platbu; žalovaná se dostala do prodlení se splátkami za leden a únor 2022 (prokázáno úvěrovou smlouvou, splátkovým kalendářem). Protože žalovaná nehradila úvěr v souladu se smlouvou a podmínkami, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum] a vyzvala žalovanou k úhradě (prokázáno dopisem ze dne [datum]). Přes výzvu žalovaná pohledávku nezaplatila (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne [datum]). 7. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli smlouvu o úvěru v souladu s ustanovením § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 8. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. Žalovaná své smluvní povinnosti nedostála a úvěr v termínu splatnosti nezaplatila. Tím se žalovaná dostala dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. přiznal soud žalobkyni zákonný ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží ji plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky: -) 2 319 Kč (zaplacený soudní poplatek), o) Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), jednoduchá výzva k plnění (§ 11 odst. 2 písm. h/ adv. tarifu), o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí 3 x 500 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 3. vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), -) 378 Kč (náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 4 497 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se přisouzená částka podrobí testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právní služby.