5 C 5/2023-15 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s tím, že účastníci uzavřeli smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, jejichž nedílnou součástí byla též kupní smlouva a dále Všeobecné podmínky [právnická osoba] [právnická osoba] Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalované veřejně dostupné služby elektronických komunikací a služby třetích stran, přičemž žalovaná se zavázala za tyto služby včetně služeb třetích stran řádně platit vyúčtované ceny. Žalovaná porušila své povinnosti, když přestala za poskytnuté služby včetně služeb třetích stran hradit. Žalovaná dluží žalobkyni žalovanou částku. 2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila. 3. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu, žalovaná se k navrženému postupu nevyjádřila, a proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. V této věci je dána pravomoc soudu a nikoliv Českého telekomunikačního úřadu, který podle ustanovení § 129 odst. 1 věty první zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě (viz např. usnesení zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2010, sp. zn. Konf 99 /2009, ze dne 20. 4. 2011, sp. zn. Konf 4/2011, ze dne 19. 3. 2013, sp. zn. Konf 10 /2013). Služby třetích stran odpovídají tzv. službám obsahu ve smyslu § 2 písm. n) zákona číslo 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, které dle stejného ustanovení nejsou službami elektronických komunikací. 5. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav: 6. Mezi účastníky byly uzavřeny smlouvy pro telefonní čísla [tel. číslo], [číslo] a [číslo] (prokázáno smlouvami ze dne 19. 12. 2019 a 29. 5. 2019). Smlouvami se žalobkyně zavázala poskytovat žalované základní a doplňkové služby elektronických komunikací a žalovaná se zavázala za tyto služby platit sjednanou cenu. Součástí smluv je ujednání o kupní smlouvě na koncová zařízení Set-top-box a základní modem. Účastníci se dohodli na úhradě kupní ceny za koncová zařízení formou 48 pravidelných měsíčních splátek po 49 Kč. Žalovaná porušila svou povinnost, když přestala hradit předepsané splátky za koncová zařízení, za služby elektronických komunikací a služby třetích stran (prokázáno fakturami, výzvou ze dne 20. 4. 2020). Žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu řádně vyzvala předžalobní upomínkou (prokázáno upomínkou ze dne 6. 7. 2020). 7. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že v souladu s ustanovením § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických telekomunikacích, uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací. Pokud jde o koncová zařízení, pak soud posoudil vztah účastníků dle ustanovení § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), tak, že uzavřeli kupní smlouvu, na základě které bylo dodáno zboží, žalovaná zboží převzala, avšak neuhradila kupní cenu. 8. Za shora uvedeného, kdy bylo prokázáno, že nárok žalobkyně je po právu, rozhodl soud, jak uvedeno ve výroku. Tím, že žalovaná svůj dluh nezaplatila v termínu splatnosti, dostala se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. přiznal soud žalobkyni zákonný ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 9. Podle § 142 odst. 1, o. s. ř. a § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. je žalovaná povinna zaplatit úspěšné žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkem částku 600 Kč, a to za dva úkony nezastoupeného účastníka po 100 Kč (výzva k plnění, podání žaloby) a za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč.