5 C 85/2023-22 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení zažalované částky s příslušenstvím s tím, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] na pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Pojištění zaniklo ke dni 29. 8. 2022. Za období od 19. 7. 2022 do 29. 8. 2022 žalovaná sjednané pojistné neuhradila a dluží tak zažalovanou částku, kterou přes upomínku k zaplacení dosud neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila. 3. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti za situace, kdy žalovaná je subjektem cizího práva, když tato skutečnost zakládá cizí prvek ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012 (dále jen„ nařízení Brusel I bis“), a dospěl k závěru, že zdejší soud je s ohledem na úpravu obsaženou v čl. 4 odst. 1 nařízení Brusel I bis mezinárodně příslušným ve věci rozhodnout, když žalovaná má bydliště na území České republiky. 4. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu, žalovaná se k navrženému postupu nevyjádřila, a proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 5. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ustanovení § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující stav: 6. Účastníci platně uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla BMW řady 1, [VIN kód], v níž se žalovaná zavázala hradit pravidelné splátky pojistného stanovené ve výši 3 356 Kč čtvrtletně (prokázáno pojistnou smlouvou [číslo] ze dne 21. 4. 2021). Pojistná smlouva byla ukončena z důvodu změny vlastníka vozidla ke dni 29. 8. 2022 (prokázáno dopisem ze dne 30. 8. 2022). Za období od 19. 7. 2022 do 29. 8. 2022, žalovaná dluží pojistné ve výši zažalované částky, kterou ani přes předžalobní výzvu neuhradila (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 18. 11. 2022). 7. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli pojistnou smlouvu dle § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon“). Dle ustanovení § 1 odst. 3 citovaného zákona nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem. Dle ustanovení § 3 zákona pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu škody z pojištění odpovědnosti způsobené provozem vozidla. Dle § 12 odst. 1 písm. a) zákona pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem, kdy pojistník, jeho dědic, právní nástupce nebo vlastník vozidla, je-li osobou odlišnou od pojistníka, oznámil pojistiteli změnu vlastníka tuzemského vozidla. 8. Za shora uvedeného bylo prokázáno, že žaloba je důvodná, neboť žalovaná pojistné za rozhodné období nehradila. Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Protože žalovaná nezaplatila v termínu splatnosti, dostala se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. O příslušenství rozhodl soud podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, a podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží ji plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky: -) 400 Kč (zaplacený soudní poplatek), o) Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x 200 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). -) 189 Kč (náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se přisouzená částka podrobí testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právní služby.