5 C 94/2023-15 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení zažalované částky s tím, že účastníci uzavřeli smlouvy o bankovních službách a povoleném debetu, podle kterých žalobkyně zřídila a vedla žalované běžný účet [číslo] [bankovní účet], a umožnila žalované čerpat prostřednictvím tohoto účtu úvěr až do výše smluveného limitu. Nedílnou součástí smlouvy o bankovních službách jsou obchodní podmínky banky. Žalovaná finanční prostředky čerpala, nedovoleně ovšem překročila smluvený limit a nepovolený debetní zůstatek ani po výzvě nevyrovnala. Žalobkyně proto dne [datum] odstoupila od smlouvy, zrušila žalované běžný účet a jeho záporný zůstatek převedla na zvláštní účet pohledávek. Úrok z nepovoleného debetního zůstatku byl ujednán ve výši 25 % ročně, avšak žalobkyně požadovala pouze 11,75 % ročně. Dále požadovala také zákonný úrok z prodlení. Oboje za dobu od [datum] do zaplacení. Přes výzvu žalovaná ničeho na svém dluhu neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila. 3. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu, žalovaná se k navrženému postupu nevyjádřila, a proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav: Žalobkyně zřídila žalované běžný účet [číslo] [bankovní účet] s možností přečerpání až do výše smluveného limitu 15 000 Kč. Žalovaná porušila smluvní podmínky, když překročila ujednaný limit a nevyrovnala nepovolený debetní (záporný) zůstatek účtu ve výši 16 069,28 Kč. Úrok z nepovoleného debetního zůstatku byl sjednán ve výši 25 % ročně (prokázáno smlouvou o bankovních službách ze dne [datum], smlouvou o povoleném debetu ze dne [datum], všeobecnými obchodními podmínkami, výpisem z účtu žalované). Žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními účet zrušila a dluh ze záporného zůstatku se tak stal splatným ke dni [datum]. Přes opakované výzvy žalovaná dluh žalobkyni nezaplatila (prokázáno dopisy ze dne [datum] a [datum], předžalobní upomínkou ze dne [datum] včetně podacího lístku). Žalovaná tak dluží ke dni podání žaloby zažalovanou částku a příslušenství (úroky a úroky z prodlení). 5. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli smlouvu o úvěru v souladu s ustanovením § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. Žalovaná své smluvní povinnosti nedostála a úvěr v termínu splatnosti nezaplatila. Tím se žalovaná dostala dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. přiznal soud žalobkyni zákonný ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., z toho za dobu od [datum] do [datum] kapitalizovaný na částku 1 252,72 Kč, jak žalobkyně požadovala. Dále soud přiznal žalobkyni právo na smluvní úrok ve výši 11,75 % ročně, který byl za dobu od [datum] do [datum] rovněž kapitalizován, a to na částku 1 268,36 Kč O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží ji plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokátka žalobkyně je plátkyní této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky: -) 800 Kč (zaplacený soudní poplatek), o) Advokátka žalobkyně učinila v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarif), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/ adv. tarifu). o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění) 3 x 300 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). -) 252 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to k rukám zástupkyně žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se přisouzená částka podrobí testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právní služby.