5 C 97/2023-52 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 24. 7. 2019 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal za poskytnutí peněžních prostředků věřiteli zaplatit úrok ve výši 1 789 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 180 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 948 Kč. Dále právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 30. 10. 2019 smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 44 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal za poskytnutí peněžních prostředků věřiteli zaplatit úrok ve výši 25 852 Kč s úrokovou sazbou 25,23 % ročně a poplatek za zpracování zápůjčky a další péči o zákazníka ve výši 17 202 Kč. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, v důsledku čehož se staly jeho závazky splatnými v celém rozsahu. Žalovaný na své dluhy dosud uhradil celkovou částku ve výši 5 090 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní došlo s účinností ke dni 28. 1. 2022 k postoupení pohledávek za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno přípisem. Přes výzvy žalobkyně žalovaný zbytek dluhu neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil. 3. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti za situace, kdy žalovaný je státním příslušníkem Rumunska, když tato skutečnost zakládá cizí prvek ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012 (dále jen„ nařízení Brusel I bis“), a dospěl k závěru, že zdejší soud je s ohledem na úpravu obsaženou v článku 18 odst. 2 a článku 4 odst. 1 nařízení Brusel I bis mezinárodně příslušným ve věci rozhodnout, neboť žalovaný má bydliště na území České republiky. 4. Soud provedl důkazy, které účastníci označili k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“), z nichž zjistil následující skutečnosti: 5. Právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], a žalovaný uzavřeli dne 24. 7. 2019 smlouvu [číslo] dne 30. 10. 2019 smlouvu [číslo] na základě kterých původní věřitel poskytl žalovanému částky ve výši 10 000 Kč a 44 000 Kč. V případě smlouvy [číslo] se žalovaný zavázal vrátit věřiteli poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úrok ve výši 1 789 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 180 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 948 Kč, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách. V případě smlouvy [číslo] se žalovaný zavázal vrátit věřiteli poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úrok ve výši 25 852 Kč s úrokovou sazbou 49 % ročně a odměnu za zpracování zápůjčky a za další péči o zákazníka ve výši 17 202 Kč, to vše v 24 pravidelných měsíčních splátkách. Peněžní prostředky žalovaný v obou případech převzal vždy v den podpisu smlouvy, což výslovně stvrdil svým podpisem na smlouvě (prokázáno smlouvou [číslo] ze dne 24. 7. 2019 a smlouvou [číslo] ze dne 30. 10. 2019). Před uzavřením každé smlouvy byla žalovaným vyplněna, resp. podepsána karta zákazníka s údaji hodnotícími bonitu zákazníka. V kartách byl uveden čistý měsíční příjem žalovaného ze zaměstnání ve výši 22 529 Kč (24. 7. 2019), resp. 21 090 Kč (30. 10. 2019), odhadované měsíční výdaje byly uvedeny ve výši 5 000 Kč (24. 7. 2019), resp. 8 000 Kč (30. 10. 2019), dále s uvedením interních splátek žalovaného vůči původnímu věřiteli. Čisté příjmy osob žijících ve společné domácnosti s žalovaným činily dalších 20 000 Kč (21 000 Kč) měsíčně. Dále byly na kartách zaškrtnuty údaje o tom, že kromě pracovním smlouvy a výplatních pásek byly žalovaným doloženy nájemní smlouva a další doklady (prokázáno zákaznickými kartami ze dne 24. 7. 2019 a ze dne 30. 10. 2019). Z předložených výplatních pásek za měsíce květen, srpen a září 2019 činil v těchto měsících čistý měsíční příjem žalovaného ze zaměstnání zhruba 21 500 Kč (prokázáno výplatními páskami). Žalovaný dluhy nesplácel řádně a včas, na smlouvu [číslo] dosud ničeho nezaplatil a na smlouvu [číslo] zaplatil částku ve výši 5 090 Kč (prokázáno tabulkami umoření dluhu). Pohledávky za žalovaným byly s účinností ke dni 28. 1. 2022 postoupeny na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn a zároveň byl vyzván k zaplacení dlužných částek v uvedené lhůtě (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 včetně seznamu postoupených pohledávek a oznámením o postoupení pohledávek ze dne 30. 1. 2022 včetně podacího lístku). K zaplacení zbývající dlužné částky byl žalovaný žalobkyní vyzván (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 6. 6. 2022 včetně podacího lístku). 6. Výslechem svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že svědkyně pracuje u společnosti [právnická osoba] sedmým rokem jako obchodní zástupce. Celý proces uzavírání úvěrových smluv probíhá tak, že zákazník kontaktuje obchodního zástupce přímo či je na konkrétního obchodního zástupce odkázán centrálou, přičemž obchodní zástupce si se zákazníkem sjedná termín schůzky a rovnou jej upozorní, které listiny je zákazník povinen doložit. Schůzky počínají vyplněním zákaznické karty ke zjištění ekonomické situace zákazníka. Vyplňují se příjmy zákazníka doložené pracovními smlouvami, výplatními páskami, popř. jinými dokumenty (např. rozhodnutí o přiznání dávky). U cizinců se kopie pracovní smlouvy pořizuje vždy. Příjmy ostatních členů domácnosti jsou řešeny až na místě a i tyto jsou prokazovány minimálně jedním dokumentem tyto příjmy osvědčujícím. Výdaje jsou dokládány nájemními smlouvami, u ostatních výdajů se spoléhá na údaje uváděné zákazníkem. Výdaje na energie se samostatně nezkoumají, mnohdy jsou zahrnuty v samotném nájmu. Do zákaznické karty se dále uvádí majetek vyšší hodnoty zákazníka, jeho vzdělání a počet vyživovaných osob. Všechny dokumenty jsou pořízeny v kopii a jednou týdně se odevzdávají na centrálu, kde jsou archivovány. V této fázi nelze zjistit, zda byly zákazníku v minulosti již poskytnuty nějaké úvěry. Zákazník je pak povinen předložit občanský průkaz, cizinci cestovní pas či jiný doklad a povolení k trvalému pobytu, bez nějž nelze cizinci úvěr poskytnout. Podpisem zákazník stvrzuje pravdivost jím uvedených údajů a obchodní zástupce skutečnost, že tyto byly zapsány i dle předložených dokumentů. Údaje uvedené v zákaznické kartě jsou pak postoupeny [anonymizováno], který provede tzv. skóring zákazníka, tj. nejprve vyhodnotí jeho minulost a spolehlivost u [anonymizováno], poté vyhodnotí zákazníka na základě údajů dostupných ve veřejných registrech. Výsledkem je zhodnocení celkové ekonomické situace zákazníka včetně schválení či neschválení žádosti o úvěr, popř. stanovení částky za uvedení podmínek, kterou lze zákazníkovi poskytnout. Společně se zákazníkem pak posuzují nejvýhodnější variantu, poté je podepsána samotná smlouva a peněžní prostředky vyplaceny zákazníkovi, popř. poskytnuty bezhotovostně na účet, který je ověřen. Zákazník může mít u [anonymizováno] maximálně čtyři úvěry, přičemž shora uvedený postup zjišťování jeho poměrů je vždy stejný. Neplní-li zákazník své povinnosti dle smlouvy, snaží se jej obchodní zástupce kontaktovat a zákazník je pak případně převeden pod oddělení pro vymáhání, což již není záležitostí obchodního zástupce. Svědkyně dále potvrdila, že podpisy na zákaznických kartách ze dne 24. 7. 2019 a 30. 10. 2019 jsou její, přičemž žalovaným byly předloženy tam uvedené dokumenty. Nedokáže si však vzpomenout, jaké konkrétní údaje z nich zjistila. Kopie předložených dokumentů pro vlastní potřebu nemá, vše odevzdává [anonymizováno]. Žalovaný měl u [anonymizováno] sjednány minimálně dvě smlouvy, přičemž první musel řádně splácet, neboť v opačném případě by mu druhá nebyla poskytnuta. 7. Po postupu dle § 132 o.s.ř. soud zjistil skutkový stav, který odpovídá shora uvedeným skutečnostem podávajícím se z provedených listinných důkazů, jak je uvedeno shora, neboť nebyly zjištěny skutečnosti, pro které by soud z uvedených listinných důkazů neměl vycházet. Pouze ohledně dokumentů, které měly být žalovaným předloženy při vyplňování zákaznické karty, nadále vyvstávají pochybnosti. Ačkoliv svědkyně uvedla univerzální postup při zjišťování poměrů zákazníka, nebyla schopna si vybavit, jaké konkrétní poměry v případě žalovaného zjistila. Jelikož tyto dokumenty nebyly k žalobě připojeny, je otázkou, zda v tomto konkrétním případě došlo k předložení všech uvedených dokumentů prokazujících výdajovou stránku žalovaného a příjmovou stránku ostatních členů domácnosti. Zde soud musel vzít v potaz i vztah svědkyně k původnímu věřiteli a nelze její výpovědi bezprostředně věřit v tom směru, že max