7 C 70/2023-74 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala určení, že je vlastnicí níže uvedených nemovitostí, neboť přestože žalovanému nemovitosti dříve darovala, pro chování žalovaného dar později odvolala. Mezi žalovaným a žalobkyní (která je babičkou žalovaného) byla dne 26. 8. 2010 uzavřena darovací smlouva, kterou žalobkyně darovala žalovanému spoluvlastnický podíl o velikosti id. 2/6 celku na nemovitých věcech, a to na pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí budova rodinného domu [adresa] – [obec]; pozemku parc. [číslo] – zahrada a pozemku parc. [číslo] – orná půda; vše v k. ú. a obci [obec], zapsané na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Dne 9. 2. 2023 byl však žalovaný Okresním soudem v Kutné Hoře odsouzen za spáchání zločinu podvodu ve formě spolupachatelství. Tento zločin žalovaný spáchal vůči [jméno] [příjmení] (vnučce žalobkyně) a jejímu manželovi [jméno] [příjmení]. Žalobkyně považovala žalobcovo jednání za hrubé porušení dobrých mravů vůči příslušníkům její rodiny. Výzvou adresovanou žalovanému dne 15. 2. 2023 se proto žalobkyně domáhala vrácení daru, včetně uvedení důvodu vrácení daru. 2. Dle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), se určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Soud se tedy předně zabýval tím, zda je dán naléhavý právní zájem na určení vlastnictví žalobkyně k předmětným nemovitostem. 3. Naléhavý právní zájem na určení je dle již dlouhodobě ustálené judikatury dán tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 1971, sp. zn. 2 Cz 8/71, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 17/1972, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 6. 2. 1996, sp. zn. 20 Co 72/95, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 5. 2023, sp. zn. 22 Cdo 1244/2023). Účelem takové žaloby je tedy předejít stavům nejistoty ohledně určitého práva a nastolit jistoty v ohrožených právních vztazích. Soud shledal, že žalobkyně na takovém určení naléhavý právní zájem má, když je v Katastru nemovitostí stále veden jako vlastník předmětných nemovitostí žalovaný (který nemovité věci neužívá), ačkoliv žalobkyně uplatnila právo na vrácení daru (předmětných nemovitostí), a svůj dar žalobci odvolala. V případě důvodnosti podané žaloby by rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že žalobkyně je vlastníkem předmětných nemovitostí, bylo podkladem pro změnu zápisu v Katastru nemovitostí, čímž by bylo posíleno právo žalobkyně na výkon a ochranu vlastnických práv obecně, ale aktuálně i ve vztahu k probíhajícím exekučním řízením (viz dále). Soud se proto podanou žalobou mohl zabývat meritorně. 4. Žalovaný se před jednáním konaným dne 12. 12. 2023 k žalobě nevyjádřil. Při jednání uvedl, že s žalobou nesouhlasí. Soud při jednání provedl dokazování a učinil na jeho základě následující skutková zjištění. 5. Z notářského zápisu sp. zn. [anonymizováno] [číslo], [spisová značka] sepsaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem v [obec], dne 26. 8. 2010, soud zjistil, že žalobkyně jako darující a oprávněná z věcného břemene uzavřela se [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození], a se žalovaným (oběma jako obdarovanými a zřizujícími věcné břemeno) darovací smlouvu a smlouvu o zřízení věcného břemene. Podle článku druhého notářského zápisu byl žalovaný žalobkyní obdarován id. 2/6 předmětných nemovitostí, přičemž žalovaný dar přijal. Současně z bezúplatným převodem předmětných nemovitostí (podílů) bylo pro žalobkyni zřízeno věcné břemeno doživotního a bezplatného bydlení v domě [adresa] a užívání dalších (v článku třetím notářského zápisu specifikovaných) nemovitostí a prostor domu. V článku sedmém notářského zápisu bylo uvedeno, že účastníci smlouvy berou na vědomí, že se strana darující (nynější žalobkyně; pozn. soudu) může domáhat vrácení tohoto daru, pokud by se strana obdarovaná chovala k nim, nebo k příslušníkům jejich rodiny tak, že by tím hrubě porušovala dobré mravy. 6. Z rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 9. 2. 2023, č. j. 2 T 7/2023-561, jež nabyl právní moci ve výroku o vině a trestu dnem 9. 2. 2023, soud zjistil, že žalovaný spáchal zločin podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) trestního zákoníku ve spolupachatelství dle § 23 trestního zákoníku, tedy že v době od 1. 1. 2019 do 31. 1. 2022 úmyslným jednáním sebe obohatil tím, že uvedl jeho příbuzné [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] v omyl. Trestným jednáním vylákal po poškozených finanční prostředky v celkové výši nejméně 5 831 240 Kč. 7. Z výpisu z Katastru nemovitostí ze dne 6. 11. 2023 soud zjistil, že žalovaný byl veden jako vlastník ½ předmětných nemovitostí, přičemž se k těmto nemovitostem vázala břemena (v části C výpisu specifikována) odpovídající notářskému zápisu ze dne 26. 8. 2010. Současně z předloženého výpisu vyplývalo, že k podílu žalovaného byly vydány exekuční příkazy (tam specifikované) k prodeji (nejen) předmětných nemovitostí. 8. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne 15. 2. 2023 adresovaného žalobci soud zjistil, že žalobkyně se po žalovaném domáhala vrácení daru (předmětných nemovitostí), s odkazem na článek sedmý darovací smlouvy ze dne 26. 8. 2010. V dopise bylo uvedeno, že žalovaný spáchal trestný čin podvodu, kterým způsobil vnučce žalobkyně [jméno] (sic!) [příjmení] a jejímu manželovi škodu ve výši 5 831 240 Kč. 9. Žalovaný soudu nepřednesl na svoji obranu žádná tvrzení týkající se projednávané věci, přestože byl soudem poučen ve smyslu § 118b a ve smyslu § 119a o. s. ř. 10. Soud ze skutkových zjištění učinil závěr o pro věc rozhodném skutkovém stavu věci. 11. Žalobkyně jako darující a oprávněná z věcného břemene uzavřela formou notářského zápisu dne 26. 8. 2010 se žalovaným jako obdarovaným a zřizujícím věcné břemeno darovací smlouvu a smlouvu o zřízení věcného břemene. Žalovaný byl žalobkyní obdarován id. 2/6 předmětných nemovitostí, přičemž žalovaný dar přijal a tento stav byl zapsán do Katastru nemovitostí. Součástí smlouvy bylo ustanovení, že se strana darující (nynější žalobkyně; pozn. soudu) může domáhat vrácení tohoto daru, pokud by se strana obdarovaná chovala k nim, nebo k příslušníkům jejich rodiny tak, že by tím hrubě porušovala dobré mravy. Dnem 9. 2. 2023 byl žalovaný pravomocně odsouzen za podvod spáchaný na [jméno] [příjmení] a jejím manželovi, příbuzných žalobkyně i žalovaného. Tímto podvodem byla poškozeným způsobena škoda ve výši nejméně 5 831 240 Kč. Žalobkyně se po žalovaném domáhala (dopisem ze dne 15. 2. 2023) vrácení daru (předmětných nemovitostí), s odkazem na článek sedmý darovací smlouvy ze dne 26. 8. 2010, a s argumentací, že žalovaný spáchal trestný čin podvodu, kterým způsobil vnučce žalobkyně [jméno] (zřejmá chyba v psaní; správně má být [jméno]; pozn. soudu) [příjmení] a jejímu manželovi škodu ve výši 5 831 240 Kč. 12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. 13. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 14. Podle § 630 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), v rozhodném znění, dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. 15. Soud věc posoudil dle dosavadních právních předpisů ve smyslu přechodného ustanovení § 3028 o. z. na základě zjištěné skutečnosti, že darovací smlouva byla uzavřena 26. 8. 2010, tj. za působnosti zákona č. 40/1964 Sb. 16. K zániku darovacího vztahu dochází na základě dvou po sobě následujících právních skutečností, jednak na základě hrubého porušení dobrých mravů chováním obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny, a jednak na základě jednostranného právního úkonu dárce adresovaného obdarovanému. Pokud jsou naplněny oba předpoklady, dojde s účinností ex nunc (tedy od projevu vůle dárce že odvolává dar, došlého obdarovanému) ke zrušení darovací smlouvy, obnoví se původní právní vztah, tj. obnoví se vlastnictví dárce k věci a obdarovaný, který se stal neoprávněným držitelem, je povinen věc dárci vydat. V okolnostech nynější věci by to znamenalo povinnost žalovaného vyklidit předmětné nemovitosti. Žalovaný však předmětné nemovitosti již vyklidil, resp. je prakticky neužíval, bylo tedy možné žalovat na určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem (viz již zmíněný rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 6. 2. 1996, sp. zn. 20 Co 72/95). 17. Soud posoudil nejprve naplnění první z podmínek, a uzavřel, že se žalova