12 C 440/2023-34 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 23. 8. 2023 se žalobkyně vůči žalované domáhá zaplacení celkové částky 8 609 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že žalovaná neplnila své platební povinnosti ze smlouvy o zápůjčce ze dne 2. 8. 2022, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 5 200 Kč, a to bezhotovostně na účet č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala za poskytnutí peněžních prostředků věřiteli zaplatit poplatek ve výši 1 605 Kč s tím, že jej společně s poskytnutými peněžními prostředky vrátí do 1. 9. 2022. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na které si žalovaná nejprve přečetla nabídku na uzavření smlouvy, nastavila si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaná vyplnila na webové stránce žalobkyně formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadala své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tím žalovaná učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni. Žalovaná zaškrtla řádek s tímto textem:„ Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“, čímž zároveň odsouhlasila znění Obchodních podmínek žalobkyně. Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to PINem, který žalobkyně zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas. V důsledku jejího prodlení vznikla žalované povinnost uhradit též zákonné úroky z prodlení, účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (5 x písemné výzvy po 500 Kč) v celkové výši 2 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 804 Kč dle čl. 2 smlouvy (0,1 % denně z dlužné částky). 2. Žalovaná se i přes výzvu soudu k žalobou uplatněnému nároku nijak nevyjádřila. 3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně prostřednictvím svého zástupce svou neúčast u jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila. 4. Z listiny nazvané smlouva o zápůjčce bylo zjištěno, že ve smlouvě na straně věřitele vystupuje žalobkyně, na straně klienta pak žalovaná. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 5 200 Kč za poplatek ve výši 1 605 Kč s tím, že zápůjčka s poplatkem bude vrácena do 1. 9. 2022. Pro případ prodlení se splácením úvěru je stanovena smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení a dále zákonný úrok z prodlení; dále je zde stanovena povinnost klienta hradit náklady na upomínání. 5. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne 21. 12. 2023 soud zjistil, že účet č. [bankovní účet] je účtem žalované a že na tento účet byla dne 2. 8. 2022 připsána platba ve výši 5 200 Kč. 6. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. 7. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná podepsala či jinak vyjádřila svoji vůli být vázána obsahem listiny označené jako smlouva o zápůjčce. Na předmětné listině je uveden toliko vlastnoruční podpis dvou osob pravděpodobně jednajících za žalobkyni a dále strojově čitelná informace o tom, že žalovaná měla danou listinu podepsat dne 2. 8. 2022 v 12: 29:44 hod. prostřednictvím elektronického kódu zaslaného PIN kodu [číslo]. Ačkoliv žalobkyně v žalobě popsala, jakým způsobem měla žalovaná vyjádřit vůli s obsahem předmětné listiny, nepředložila či neoznačila žádné důkazy způsobilé prokázat, že právě žalovaná elektronicky odsouhlasila obsah dotčené listiny (tvrzené smlouvy), resp. že prostřednictvím elektronického kódu zaslaného SMS zprávou tuto listinu následně podepsala. <i>8. Podle § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.</i> <i>9. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.</i> <i>10. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.</i> <i>11. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 13. Soud dospěl k závěru, že žalobkyní předložená listina nazvaná jako smlouva o zápůjčce vlastnoruční podpis žalované neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. V daném případě pak nelze vůbec uvažovat nad tím, že by podpis na smlouvě mohl být nahrazen mechanickými prostředky, neboť se jednalo o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem, kdy je požadavek písemné formy smlouvy zakotven zákonem jako důležitý prvek ochrany spotřebitele. 14. Z ustanovení § 562 odst. 1 o. z., vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z ustanovení § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby uvedla tvrzení a navrhla důkazy ohledně toho, že záznamy v elektronickém systému prováděla systematicky, posloupně a že jsou chráněny proti změnám. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy o zápůjčce v elektronické formě tak nebylo v řízení prokázáno. Rovněž nebylo ani prokázáno, že žalobkyně uzavřela smlouvu právě se žalovanou, neboť zadat údaje žalované do jeho systému mohl prakticky kdokoliv. 15. Za situace, kdy v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o zápůjčce, a současně bylo prokázáno poskytnutí peněžních prostředků ve výši 5 200 Kč žalované na účet, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně poskytla z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu věřitele. Soud má za prokázané, že právní předchůdce poskytl žalované celkem peněžní prostředky ve výši 5 200 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná před podáním žaloby neuhradila ničeho, činí její bezdůvodné obohacení 5 200 Kč. První výzvou k úhradě dluhu žalobkyni, jejíž odeslání žalobkyně prokázala, byla předžalobní výzva ze dne 26. 6. 2023, v níž byla žalované stanovena třídenní lhůta k plnění. Tři dny od doručení (doručení srov. § 573 o. z.) uběhly dne 3. 7. 2023. Ode dne následujícího je tak žalovaná s úhradou svého dluhu žalobkyni v prodlení. Soud proto uznal žalovanou povinnou uhradit úrok z prodlení v jeho zákonné výši od 4. 7. 2023 do zaplacení (výrok I.). Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývající části uplatněného nároku žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.). 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žá