5 C 137/2024-56 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení zažalované částky s tím, že žalovaná neplnila platební povinnosti vyplývající z rámcové smlouvy č. , hodnota, , kterou uzavřela dne 2. 9. 2021 s žalobkyní a na základě které byl žalované aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Žalobkyně dále uvedla, že na základě citované smlouvy a následného dodatku č. 4 k rámcové smlouvě uzavřeného dne 7. 9. 2022 byl žalované poskytnut úvěr ve výši 51 571 Kč, který byl dne 7. 9. 2022 vyplacen na běžný účet žalované. Žalobkyně před uzavřením smlouvy provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalované na základě informací, které jí byly žalovanou poskytnuty. Žalobkyně získané informace ověřuje v interních i externích databázích. Počínaje dnem 20. 10. 2022 nebyly splátky ze strany žalované hrazeny řádně a včas, a proto byl úvěr v souladu se smlouvou dne 20. 12. 2022 zesplatněn. Žalovaná na svůj dluh ničeho nezaplatila ani přes zaslanou předžalobní výzvu.2. Skutečnost, že žalovaná je cizí státní příslušnicí, zakládá cizí prvek ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012, když situace, kdy pobyt žalované není znám, může vyvolat otázky ohledně určení mezinárodní příslušnosti soudu. Protože se nepodařilo přes rozsáhlé pátrání soudu zjistit, na území jakého členského státu má žalovaná bydliště, pak má soud za to s odkazem na závěry rozhodnutí Soudního dvora C-327/10 ze dne 17. 11. 2011 ve věci Hypoteční banka a.s. proti Udovi Mikovi Lindnerovi, ECR I-00117, že obdobně v této věci je soudem příslušným o věci rozhodnout, když na území ČR se nacházelo poslední známé bydliště žalované a žalovaná před podáním žaloby žalobci jinou adresu neoznámila. Pak tedy soud pokračoval podle vnitrostátního procesního práva a ustanovil k ochraně zájmů žalované v řízení opatrovníkem advokáta.3. Opatrovník žalované namítal nedostatečné splnění povinnosti žalobkyně zkoumat schopnost žalované splácet úvěr, a proto navrhl žalobu částečně zamítnout.4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“), a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav:5. Žalobkyně sjednala s žalovanou dne 2. 9. 2021 rámcovou smlouvu č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky žalobkyně a na základě které byl žalované zřízen běžný účet (prokázáno smlouvou ze dne 2. 9. 2021). Dne 7. 9. 2022 požádala žalovaná u žalobkyně o úvěr s požadovaným úvěrovým rámcem 51 571 Kč. Dle žádosti měla žalovaná bydlet v nájmu, měla být na mateřské dovolené, výše jejího příjmu měla činit 14 000 Kč a příjmy ostatních členů její domácnosti měly činit 17 000 Kč. Naopak její výdaje na bydlení měly činit 15 000 Kč a náklady na další základní potřeby 5 000 Kč; žalovaná měla mít dvě vyživovací povinnosti (prokázáno přehledem žádostí o úvěr). K osobě žalované bylo nalezeno, že již dříve čerpala dva úvěry v celkové výši 120 000 Kč, které zcela nesplatila a byla tak v prodlení se zaplacením částky 97 350 Kč. Dne 21. 9. 2021 požádala o úvěr ve výši 200 000 Kč, avšak její žádosti nebylo vyhověno (prokázáno úvěrovou zprávou). Dne 7. 9. 2022 žalobkyně s žalovanou sjednala k rámcové smlouvě Dodatek č. 4, na základě kterého se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 51 571 Kč na účet žalované, přičemž žalovaná se zavázala úvěr splácet prostřednictvím 34 pravidelných měsíčních splátek po 2 000 Kč ke každému 20. dni v měsíci počínaje měsícem po měsíci, v němž došlo k čerpání úvěru. Úroková sazba byla sjednána ve výši 17,9 % ročně (prokázáno dodatkem č. 4 k rámcové smlouvě číslo , hodnota, ). Peněžní prostředky ve výši 51 571 Kč byly žalované poskytnuty dne 7. 9. 2022 na její běžný účet, přičemž žalovaná dosud na celý dluh zaplatila 22,47 Kč. Zároveň se žalovaná dostala do nepovoleného debetu ve výši 1 600 Kč (prokázáno výpisy z účtu a splátkovým kalendářem). Žalovaná porušila své smluvní povinnosti a dne 20. 12. 2022 žalobkyně žalované oznámila zesplatnění úvěru; žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky do 29. 12. 2022 a upozorněna, že v opačném případě se bude žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou (prokázáno dopisem ze dne 20. 12. 2022 včetně podacího archu).6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).7. Žalobkyně smlouvu uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.), a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o.z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o.z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, dle níž peněžitá zápůjčka je ve smyslu § 2 odst. 1 citovaného zákona spotřebitelským úvěrem.8. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.9. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Povinností je zejména uchovávat mj. dokumenty a záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dokumenty je nutno uchovávat nejméně po dobu pěti let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty a záznamy vznikly.11. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Ze shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost poskytovatele úvěru zkoumat schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr nastává tehdy, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby bez jakýchkoliv problémů a omezení mohl splácet jednotlivé splátky úvěru v předpokládané výši. Proto poskytovatel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr (tj. konkrétní příjmy ze zaměstnanecké či jiné činnosti, konkrétní náklady na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, v neposlední řadě též případné závazky žadatele z dříve uzavřených smluv). Analýza pouze některé ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení úvěruschopnosti nepostačuje.13. V příslušném dodatku k rámcové smlouvě, na jehož základě žalobkyně poskytla žalované úvěr, je uvedeno pouze obecné prohlášení, že žalovaná si je vědoma svojí finanční situace a ví, že bude schopná úvěr splácet. Z přehledu žádostí o úvěr zprostředkovaně vyplývá, že žalovaná předložila žalobkyni žádost o poskytnutí úvěru, ve které uvedla sv