5 C 307/2024-28 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení zažalované částky s tím, že žalovaný a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli dne 14. 2. 2023 smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal bankovním převodem a zavázal se jej společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 290 Kč splatit v dohodnuté prodloužené době splatnosti do 30. 3. 2023. Žalovaný úvěr do sjednaného data nesplatil a od následujícího dne je v prodlení. Žalobkyně kromě uvedené částky dále požadovala 500 Kč jakožto poplatek za odeslání upomínek k uhrazení dluhu, smluvní úrok ve výši 36 % ročně za dobu od 31. 3. 2023 do 30. 3. 2024 z částky 10 000 Kč, kapitalizovaný a běžící zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 571,60 Kč. Přes výzvu žalovaný ničeho na svém dluhu neuhradil.2. Podáním doručeným soudu dne 26. 9. 2024 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do části jistiny úvěru ve výši 1 574,61 Kč, smluvní pokuty ve výši 571,60 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 290 Kč, nákladů upomínání ve výši 500 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 3 600 Kč, a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 549,32 Kč s odůvodněním, že žalovaný před podáním žaloby uhradil částku 1 574,61 Kč. Soud proto řízení v odpovídajícím rozsahu zastavil usnesením ze dne 1. 10. 2024, č. j. 5 C 307/2024-18.3. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.4. Soud ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), bez přítomnosti účastníků, když žalovaný svou neúčast na jednání ani neomluvil. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci ve své nepřítomnosti.5. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav:6. Právní předchůdce žalobkyně, společnost , Anonymizováno, , a žalovaný uzavřeli smlouvu, kterou se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 295,89 Kč, kdy úroková sazba byla smluvena ve výši 36 % ročně, a s poplatkem za sjednání úvěru ve výši 3 994,11 Kč, a to do 30. 3. 2023 v souhrnné výši 4 290 Kč jako poplatek za poskytnutí úvěru (prokázáno smlouvou č. 4628C ze dne 14. 2. 2023 včetně potvrzení o verifikační platbě, formulářem pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, dodatkem ze dne 20. 3. 2023). Původní věřitel převedl částku 10 000 Kč na bankovní účet žalovaného uvedený ve smlouvě (prokázáno potvrzením o provedení transakce). Pro případ prodlení se splacením dluhu si smluvní strany sjednaly, že věřitel bude oprávněn žalovanému zaslat upomínky zpoplatněné částkou 500 Kč (prokázáno čl. VIII. bodem 1. písm. c) smlouvy). Věřitel žalovanému zaslal písemné upomínky (prokázáno upomínkami ze dne 4. 4. 2023, 9. 4. 2023 a 19. 4. 2023 a předžalobní výzvou ze dne 29. 4. 2023). Žalovaný se dále zavázal v případě prodlení zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, která z částky 10 000 Kč za období od 31. 3. 2023 do 27. 5. 2023 činí 571,60 Kč. Věřitel posléze pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno (prokázáno rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 7. 2022 včetně dílčí smlouvy o postoupení pohledávek a přílohy č. 1, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 26. 4. 2024 včetně podacího archu). Žalovaný i přes předžalobní upomínku ničeho nezaplatil (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 12. 8. 2024 včetně podacího archu).7. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).8. Žalobkyně smlouvu uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.), a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o.z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o.z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru.9. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.10. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Povinností je zejména uchovávat mj. dokumenty a záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dokumenty je nutno uchovávat nejméně po dobu pěti let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty a záznamy vznikly.12. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Ze shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost poskytovatele úvěru zkoumat schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr nastává tehdy, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby bez jakýchkoliv problémů a omezení mohl splácet jednotlivé splátky úvěru v předpokládané výši. Proto poskytovatel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr (tj. konkrétní příjmy ze zaměstnanecké či jiné činnosti, konkrétní náklady na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, v neposlední řadě též případné závazky žadatele z dříve uzavřených smluv). Analýza pouze některé ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení úvěruschopnosti nepostačuje.14. Z provedených důkazů soud nemá za prokázané, že by žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně předně netvrdila ničeho o tom, jaké majetkové poměry (příjmy i výdaje) žalovaný uvedl jejímu právnímu předchůdci a z jakých dokladů tyto byly zjišťovány. Žalobkyně pak sama neoznačila a k žalobě nepřipojila žádné důkazy, ze kterých by vyplývalo, že původní věřitel měl k dispozici nějaké doklady prokazující majetkové poměry žalovaného a při uzavírání smlouvy tak posuzoval schopnost žalovaného splácet úvěr. Nutno dodat, že pokud měla žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, podklady, ve kterých žalovaný uváděl své reálné majetkové poměry včetně pravidelných příjmů a výdajů, bylo její povinností tyto podklady ve smyslu § 78 zákona o spotřebitelském úvěru uchovat.15. Soud nepostupoval dle § 115a o.s.ř. a ve věci nařídil jednání mj. za tím účelem, aby mohl žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1, 3