1 C 156/2026-18 – Okresní soud v Kutné Hoře

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení , částka, s příslušenstvím vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru.2. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci.3. Žalobkyně měla být podle smlouvy o spotřebitelském úvěru původní věřitelkou žalované. Předložená rámcová smlouva o postoupení pohledávek neprokazuje postoupení právě této pohledávky a Příloha č. , hodnota, ke smlouvě o kontokorentním úvěru a zástavním právu k pohledávkám svědčí toliko o zástavním zatížení pohledávky, nikoli o změně věřitele. Nebylo-li konkrétní postoupení prokázáno, soud vychází z toho, že žalobkyně zůstala věřitelkou a je aktivně věcně legitimována.4. Žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru se žalovanou. Předložená smlouva není opatřena podpisem žalované. Smlouva sice obsahuje ujednání, že podpis žalované může být nahrazen potvrzením smluvní dokumentace verifikačním SMS kódem 81564, avšak žalobkyně nepředložila žádný technický záznam ani jiný důkaz o tom, že tento kód byl zaslán žalované, že jej žalovaná obdržela a že jej sama zadala do formuláře žádosti o úvěr. Pouhé tvrzení žalobkyně o zadání SMS kódu nepostačuje. Soud proto nemá za prokázané, že žalovaná učinila projev vůle směřující k uzavření smlouvy v předloženém znění.5. Žalobkyně předložila potvrzení společnosti ThePay, podle něhož byla dne , datum, odeslána částka , částka, na účet č. , č. účtu, s variabilním symbolem , var. symbol, . Z bankovního reportu předloženého žalobkyní plyne, že účet vedený ve formátu IBAN , IBAN, byl veden pro , jméno FO, . Tento IBAN odpovídá tuzemskému číslu účtu , č. účtu, . Účet, na který byla částka podle potvrzení ThePay odeslána, tak byl účtem žalované.6. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v rozhodném znění (dále jen „OZ“) (odst. 1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil; (odst. 2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Protože soud nemá za prokázané uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru žalovanou, zabýval se tím, zda žalobkyni vznikl alespoň nárok na vydání bezdůvodného obohacení v rozsahu skutečně poskytnutých peněžních prostředků. Soud považuje za prokázané, že žalobkyně peněžní prostředky ve výši , částka, odeslala na účet žalované. Jelikož však nebylo prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nelze žalobkyni přiznat smluvní úrok ani smluvní pokutu. Důvodný je nanejvýš nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši , částka, .8. Podle § 1970 OZ, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, ve znění účinném do , datum, : „Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.10. Žalobkyni byl přiznán nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši , částka, . Jelikož nebylo prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nelze vycházet ze smluvní splatnosti ani ze smluvního zesplatnění. Splatnost povinnosti k vydání bezdůvodného obohacení soud dovodil z předžalobní výzvy, která byla žalované doručena dne , datum, a stanovila jí lhůtu tří dnů k plnění. Tato lhůta uplynula dne , datum, , a žalovaná se proto dostala do prodlení dne , datum, . Žalobkyni tak náleží zákonný úrok z prodlení pouze z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Ve zbytku požadovaného příslušenství byla žaloba zamítnuta.11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř“). Žalobkyně se domáhala částky, která včetně uplatněného úroku z prodlení ke dni rozhodnutí činila , částka, . Přiznáno jí bylo , částka, včetně úroku z prodlení ke dni rozhodnutí. Úspěch žalobkyně tak činí 59,55 %, úspěch žalované 40,45 %. Po odečtení úspěchu žalované od úspěchu žalobkyně činí čistý úspěch žalobkyně 19 %. Žalované proto byla uložena povinnost nahradit žalobkyni 19 % jejích nákladů řízení, tj. z částky , částka, částku , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka