11 C 186/2025-25 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s tím, že účastníci uzavřeli dne , datum, distančním způsobem smlouvu o spotřebitelském úvěru s poskytnutím úvěrového rámce do výše , částka, s možností postupného čerpání, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky žalobkyně. Žalovaná se zavázala žalobkyni finanční prostředky spolu se sjednaným příslušenstvím vrátit, a to v pravidelných denních splátkách, jejichž výše se měla měnit v závislosti na čerpání a splácení úvěru. Splatnost první splátky byla stanovena na , datum, a konec kreditového rámce byl stanoven na , datum, . Žalovaná na základě shora uvedené smlouvy v průběhu smluvního vztahu načerpala peněžní prostředky ve výši , částka, , sjednané splátky však neplnila řádně a včas, žalobkyně proto smlouvu žalované vypověděla, o čemž jí informovala emailem ze dne , datum, . Žalobkyně se žalobou domáhala úhradě dlužné jistiny, sjednaných poplatků, smluvního a zákonného úroku z prodlení a sjednané smluvní pokuty ve výši , částka, představující 0,1 % denně z dlužné jistiny. Žalovaná ani přes výzvy žalobkyně neuhradila ke dni podání žaloby ničeho z dlužné částky. Pro případ, kdy by soud neshledal platné uzavření spotřebitelského úvěru navrhovala žalobkyně žalobu posoudit jako návrh na vydání bezdůvodného obohacení.2. Žalovaná uvedla, že na svůj dluh ničeho neuhradila, je zaměstnaná, byla by schopna žalobkyni splácet cca , částka, měsíčně.3. Soud provedl důkazy založenými ve spise, z nichž zjistil následující skutečnosti, a po postupu dle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), i níže uvedený skutkový stav:4. Žalobkyně je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku a v registru vedeném Českou národní bankou oprávněnou poskytovat spotřebitelský úvěr jakožto nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru na základě povolení České národní banky ze dne , datum, , (prokázáno z údajů o poskytovateli revolvingového úvěru a informací pro spotřebitele).5. Účastníci se dne , datum, pokusili uzavřít smlouvu, podle které měla žalobkyně umožnit žalované čerpat peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce , částka, , a to i opakovaně. Úrok měl být sjednán ve výši 0,983 % denně, splátky měly být denní v minimální výši , částka, a splatnost první splátky měla být stanovena na , datum, . Vyjma dlužné částky spolu s úroky z prodlení měla žalovaná uhradit i poplatek za vyplacení úvěru a poplatek za službu „, právnická osoba, případ prodlení s úhradou splátek se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky (prokázáno smlouvou o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , včetně všeobecných obchodních podmínek, informacemi pro spotřebitele, souhlasem se zpracováním osobních údajů a údaji o poskytovateli úvěru, výpisem bankovní identity včetně autorizace ověření totožnosti, předpisem splátek).6. Před uzavřením smlouvy se žalobkyně pokusila zkoumat úvěruschopnost žalované, když z výpisu z účtu žalované zjistila, že její čistý měsíční příjem činí , částka, , ze sdělení žalované poté vyplynulo, že by měl činit , částka, . Žalovaná dále uvedla, že žije sama, její měsíční náklady na bydlení ční , částka, , další náklady , částka, a splácí půjčku ve výši , částka, měsíčně. Žalobkyní vypočítané minimální výdaje činily , částka, měsíčně, disponibilní příjem byl vypočten na , částka, měsíčně. (prokázáno obecnými principy posuzování úvěruschopnosti žalobkyně včetně výpisu o posouzení úvěruschopnosti a identifikovaných příjmů žalované).7. Žalobkyně zaslala na účet žalované dne , datum, částku , částka, (prokázáno z výpisu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, sdělením banky ze dne , datum, ).8. Protože žalovaná nehradila splátky v souladu se smlouvou a podmínkami, žalobkyně dne , datum, smlouvu ukončila a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky (prokázáno emailem žalobkyně).9. Žalovaná žalobkyni na svůj dluh ničeho neuhradila, i přes výzvu žalobkyně zaslanou žalované před podáním žaloby (prokázáno sdělením žalované a předžalobní výzvou ze dne , datum, vč. potvrzení o podání zásilky ze dne , datum, ).10. Soud z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí.11. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).12. Žalobkyně smlouvu uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o. z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, kdy peněžité zápůjčka nebo úvěr je ve smyslu § 2 odst. 1 citovaného zákona spotřebitelským úvěrem.13. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.14. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Povinností je zejména uchovávat mj. dokumenty a záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dokumenty je nutno uchovávat nejméně po dobu pěti let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty a záznamy vznikly.16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.18. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.19. Ze shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost poskytovatele úvěru zkoumat schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr nastává tehdy, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby bez jakýchkoliv problémů a omezení mohl spl