4 C 4/2026-53 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala stanovení povinnosti žalovanému zaplatit částku 853 605,88 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 64 546,6 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 64 177,8 Kč od 3.1. do , datum, , s úrokem ve výši 12% ročně z částky 844 445,7 Kč od , datum, do zaplacení a se zákonným úrokem ve výši 12% ročně z částky 844 445,7 Kč od , datum, do zaplacení. Svůj nárok odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 800 000 Kč. Tuto částku měl žalovaný vrátit společně se smluvním úrokem ve výši 14,99 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 13 120 Kč, kdy poslední splátka byla sjednána na , datum, . Ke dni podání žaloby žalovaný dlužil částku 853 605,88 Kč s příslušenstvím s tím, že se tato částka skládá z jistiny ve výši 844 445,70 Kč a poplatků v celkové výši 9 160,18 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po tom, co byl žalobkyní vyzván k plnění. K uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že žalovaný byl i dříve jejím klientem, který chtěl tímto úvěrem zároveň zkonsolidovat své dva stávající úvěry a k uzavření došlo prostřednictvím internetového bankovnictví, kam se žalovaný přihlásil prostřednictvím aplikace , název, , kdy ověření totožnosti proběhlo pomocí bezpečnostní metody , název, . Co se týče posuzování úvěruschopnosti žalovaného, tak žalobkyně si jednak prověřila žalovaného v interních i externích databázích, jednak si od něj vyžádala informace ohledně jeho příjmů a výdajů. Žalovaný uvedl, že jeho průměrný měsíční čistý příjem činí 35 000 Kč a výdaje činí 8 000 Kč plus 4 000 Kč za nájem. K ověření těchto tvrzení využila žalobkyně bankovní účet žalovaného a výdaje stanovila na základě sdělených informací za pomocí normativního modelu na 17 060 Kč. Žalobkyně dále zjišťovala i skutečnost, zda žalovaný již má nějaké další závazky, kdy žalovaný uvedl, že nikoliv, ale z interních systémů žalované vyplynulo, že žalovaný již splácí revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 5 000 Kč a dva běžné spotřebitelské úvěry se splátkami celkem 10 982 Kč měsíčně.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti za situace, kdy žalovaný je subjektem cizího práva, konkrétně občanem Rumunska, když tato skutečnost zakládá cizí prvek ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012 (dále jen „nařízení Brusel I bis“), a dospěl k závěru, že zdejší soud je s ohledem na úpravu obsaženou v čl. 4 odst. 1 nařízení Brusel I bis mezinárodně příslušným ve věci rozhodnout, když žalovaný má bydliště na území České republiky.4. Soud z provedených důkazů zjistil, že dne , datum, uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru č. , číslo smlouvy, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku 800 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně s včas splácet, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 13 120 Kč, přičemž splatnost poslední splátky byla jednána na den , datum, . Smluvní úrok činil 14,99 % ročně, žalovaný se také zavázal hradit příslušné poplatky, které jsou detailně uvedené v Ceníku. RPSN činilo 16,32 % a úvěr měl být vedený na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Smlouva obsahuje u jména žalovaného na konci informaci, že byla podepsána elektronickým podpisem (smlouva ze dne , datum, a sazebník poplatků).5. Z potvrzení o poskytnutí finančních produktů soud zjistil, že dne , datum, byla žalovanému poskytnuta částky 800 000 Kč v celkem třech platbách na účet vedený u žalobkyně.6. Ze záznamu o zaplacených splátkách soud zjistil, že žalovaný na splátkách uhradil celkem 14 028,82 Kč.7. Z výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že žalovaný načerpal úvěr ve výši 800 000 Kč dne , datum, .8. Z výpisu zadaných operací soud zjistil, že jde o dokument, který obsahuje informace o každé jedné konkrétní operaci provedené přes aplikaci , název, a v klientském centru dne , datum, žalovaným.9. Ze souhrnu procesu o uzavření úvěru soud zjistil, že jde o excelovou tabulku vytvořenou zaměstnankyní žalobkyně, která obsahuje proces podepsání, respektive uzavření smlouvy v kanálu „, název, “ žalovaným, který se do tohoto kanálu přihlásil, a svoji totožnost ověřil přes aplikaci , název, . To vše dne , datum, , kdy jeden z kroků v tabulce uvedených je i samotné uzavření smlouvy.10. Z posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalobkyně jednak prověřila žalovaného v interních i externích databázích, jednak si od žalovaného vyžádala informace o jeho příjmu a výdajích. Žalovaný uvedl průměrný měsíční čistý příjem 35 000 Kč, kdy toto tvrzení si měla žalobkyně ověřit z výpisu z účtu a výdaje ve výši 8 000 Kč plus 4 000 Kč na nájemné, kdy pro jejich ověření kombinovala žalobkyně údaje sdělené klientem s interními informacemi banky včetně využití statistických údajů. Žalovaný měl do žádosti dále uvést splátky ve výši 0 Kč, přičemž žalobkyně zjistila, že žalovaný již má revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 5 000 Kč a dva další úvěry se splátkami celkem 10 982 Kč měsíčně.11. Z výpisu z účtu žalovaného soud zjistil, že žalobkyně předložila soudu výpisy z účtu žalovaného, vedeného u žalobkyně za období od , datum, do , datum, . Soud dále zjistil, že jako příjem se opakuje mzda od , právnická osoba, ve výši průměrně 33 971 Kč měsíčně, co se týče výdajů, krom běžných plateb v potravinách, restauracích či u čerpacích stanic v proměnlivé výši od nižších desetikorun po nižší tisícikoruny se zde také často opakují platby na e-shopech, platby za různá předplatná, nebo blíže neidentifikovatelné platby přes platební brány. Významné jsou i výběry hotovosti ve výši nižších tisícikorun a také položky s názvem „Inkaso úvěru“ v částkách kolem 500 Kč, případně 5 000 Kč, které se opakují několikrát měsíčně. Z výpisu z účtu vyplývá i, že příchozí a odchozí platby na účty jiných fyzických osob v proměnlivé výši. Obecně pak soud zjistil, že žalovaný na účtech hospodařil tak, že počáteční i konečný zůstatek se každý měsíc pohyboval nanejvýš kolem tisícikoruny.12. Z upomínky k úhradě soud zjistil, že dne , datum, zaslala žalobkyně žalovanému dopis, ve kterém jej vyzvala k úhradě částky 46 992 Kč se kterou se aktuálně nacházel po splatnosti a upozornila jej, že pokud tak neučiní, bude muset přistoupit k zesplatnění celého úvěru.13. Z oznámení o prohlášení celého úvěru za splatný soud zjistil, že žalobkyně dne , datum, zesplatnila celý úvěr, kdy žalovanému tuto skutečnost oznámila a vyzvala jej k plnění.14. Z předžalobní výzvy s dokladem o odeslání soud zjistil, že zástupce žalobkyně zaslal dne , datum, žalovanému předžalobní výzvu na částku 984 019,17 Kč s příslušenstvím.15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.19. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohle