9 C 108/2026-39 – Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala stanovení povinnosti žalovanému zaplatit částku 32 404,01 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela její právní předchůdkyně , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen právní předchůdkyně) s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 15 000 Kč. Tuto částku měl žalovaný vrátit společně se smluvním úrokem v pevné výši 761 Kč, s úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, úhradou za administrativní činnost ve výši 2 077 Kč a úhradou za možnost platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 2 700 Kč v 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 992 Kč, kdy poslední splátka byla sjednána na , datum, . Ke dni podání žaloby žalovaný dlužil částku 32 404,01 Kč s příslušenstvím s tím, že se tato částka skládá z jistiny ve výši 13 848,46 Kč, úroku ve výši 660,80 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 6 300 Kč, úhrady za administrativní činnost ve výši 1 780,46 Kč, úhrady za umožnění hradit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 2 314,29 Kč a smluvní pokuty ve výši 7 500 Kč. Žalovaný uhradil celkem 2 984 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po tom, co byl žalobkyní vyzván k plnění. Co se týče posuzování úvěruschopnosti žalovaného, tak právní předchůdkyně žalobkyně si jednak prověřila žalovaného v interních i externích databázích, jednak si od něj vyžádala informace ohledně jeho příjmů a výdajů. Žalovaný uvedl, že jeho průměrný měsíční čistý příjem činí 8 098 Kč a výdaje činí 12 600 Kč a příjmy osob spolužitích v domácnosti jsou 15 428 Kč. Dále uvedl, že je ženatý, žije v nájmu, nemá žádnou vyživovací povinnost. K ověření těchto tvrzení využila právní předchůdkyně žalobkyně oznámení , právnická osoba, , výpis z běžného účtu, dodatek ke smlouvě o nájmu a doklady o placení nájemného. Právní předchůdkyně žalobkyně došla k závěru, že schopnost žalovaného splácet částku 15 000 Kč měsíční splátkou ve výši 1 992 Kč je dostatečná.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud z provedených důkazů má za prokázané, že dne , datum, uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru č. , číslo smlouvy, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně s včas splácet, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč, přičemž splatnost poslední splátky byla jednána na den , datum, . Smluvní úrok činil 8 % ročně, žalovaný se také zavázal hradit příslušné poplatky, které jsou detailně uvedené v Ceníku. RPSN činilo 272,44 %, celková částka ke splacení žalovaným 27 888 Kč a úvěr měl být vyplacený v hotovosti. Žalovaný uvedl, že je ženatý, pobírá starobní důchod ve výši 8 098 Kč, výdaje jsou 6 600 Kč na bydlení a 6 000 Kč na dopravu, jídlo a osobní náklady, kdy výdaje domácnosti na bydlení jsou celkem 13 200 Kč. Celkové měsíční výdaje uvedl 12 600 Kč, celkové výdaje domácnosti pak 19 200 Kč, celkové příjmy 8 098 Kč (smlouva o úvěru č. , číslo smlouvy, a žádost o úvěr).4. Z potvrzení o zaplacení postoupené pohledávky, seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, a smlouvě o postoupení pohledávky bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni a žalovaný byl o tomto vyrozuměn.5. Z transakční historie bylo prokázáno, že žalovaný uhradil celkem, 2 984 Kč.6. Z podacího lístku bylo prokázáno, že , datum, zaslal zástupce žalobkyně žalovanému doporučenou zásilku.7. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, bylo prokázáno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 35 085,90 Kč, a to do , datum, .8. Z výpisu , banka, a dodatku ke smlouvě bylo prokázáno, že nájemné žalovaného činilo 13 200 Kč a manželka žalovaného pobírala důchod ve výši 15 428 Kč.9. Z potvrzení , právnická osoba, o výši důchodu manželky žalovaného a žalovaného bylo prokázáno, že manželka žalovaného pobírala starobní důchod ve výši 15 428 Kč a žalovaný 8 098 Kč.10. Z potvrzení o provedené platbě na nájem bylo prokázáno, že dne , datum, uhradila manželka žalovaného nájem ve výši 13 200 Kč.11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Podle § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.19. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.20. Předmětnou smlouvu soud posuzoval dle ustanovení o. z. jako smlouvu o úvěru. Zároveň se však jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb.21. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. přistupovala převážně formálně, nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaný bude schopen dostát svým závazkům, a to na poskytnutý úvěr ve výši 15 000 Kč zaplatit 1 992 Kč měsíčně. Ověřen byl pouze příjem žalovaného, který ověřila právní předchůdkyně žalobkyně prostřednictvím výpisů z účtu žalovaného a potvrzení o výši důchodu. Tento (průměrný čistý) měsíční příjem činil 8 098 Kč. Vedle toho ve společné domácnosti s žalovaným žila i jeho manželka, která pobírala důchod ve výši 15 428 Kč. Co se týče výdajů žalovaného ve výši 6 000 Kč plus 6 600 Kč na bydlení měsíčně s tím, že náklady na bydlení domácnosti jsou 19 200 Kč došlo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně k dostatečnému ověření pouze u nákladů na nájem, ale nikoli u ostatních nákladů žalovaného. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , čj. , spisová značka, , publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího spr