9 C 48/2026-59 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala stanovení povinnosti žalovanému zaplatit částku 55 645,96 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, ., IČO , IČO, , dále jen právní předchůdkyně, s žalovaným smlouvu o úvěru č. , číslo smlouvy, , na jejímž základě poskytla žalovanému částku 54 000 Kč. Tuto částku měl žalovaný vrátit společně se smluvním úrokem ve výši 7,9 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný se dále ve smlouvě zavázal hradit právní předchůdkyni žalobkyně sjednané poplatky. Žalovaný však neplnil své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně a včas, byl právní předchůdkyní žalobkyně opakovaně vyzýván k nápravě a upozorňován na možné zesplatnění celého úvěru, k čemuž právní předchůdkyně žalobkyně přistoupila ke dni , datum, . Ke dni podání žaloby žalovaný dlužil částku 55 645,96 Kč s příslušenstvím s tím, že se tato částka skládá z jistiny ve výši 50 923,26 Kč, poplatků v celkové výši 1 105,98 Kč, úroku ve výši 1 599,40 Kč a úroku z prodlení ve výši 2 017,32 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po tom, co byl žalobkyní vyzván k plnění. Co se týče posuzování úvěruschopnosti žalovaného, tak žalobkyně si jednak prověřila žalovaného v interních i externích databázích, jednak si od něj vyžádala informace ohledně jeho příjmů a výdajů. Žalovaný uvedl, že jeho průměrný měsíční čistý příjem činí 26 766 Kč, čistý příjem domácnosti činí 30 000 Kč, nepodílí se na ničí výživě, je svobodný, žije u rodičů a jeho dosavadní interní splátky činí 9 663,99 Kč. K ověření těchto tvrzení využila žalobkyně bankovní účet žalovaného a také učinila dotaz na zaměstnavatele žalovaného, přičemž zjistila, že minimální měsíční příjem žalovaného činil 26 766 Kč a za pomocí své metodiky vypočítala úvěruschopnost žalovaného.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z provedených důkazů bylo prokázáno, že dne , datum, uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru č. , číslo smlouvy, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku 54 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně s včas splácet, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 944,16 Kč. Smluvní úrok činil 7,9 % ročně, žalovaný se také zavázal hradit příslušné poplatky, které jsou detailně uvedené v Ceníku. RPSN činilo 8,18 % a úvěr byl vedený na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Přílohou smlouvy byly kromě sazebníku i změny smluvních podmínek (smlouva o úvěru ze dne , datum, , žádost č. , číslo smlouvy, , příloha – přehled změn, změna smluvních podmínek a sazebník).4. Z potvrzení o přijetí úplaty soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně přijala od žalobkyně úhradu za postoupené pohledávky.5. Ze seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že mezi postoupenými pohledávkami na žalobkyni je i pohledávka za žalovaným.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že byla mezi žalobkyní a právní předchůdkyní žalobkyně uzavřena smlouva o postoupení pohledávek.7. Z upozornění před prohlášením úvěru za splatný ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného, aby do , datum, uhradil částku 3 684,03 Kč s tím, že pokud tak neučiní, bude přistoupeno k zesplatnění celého úvěru.8. Z upozornění před prohlášením úvěru za splatný ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného, aby do , datum, uhradil částku 2 506,47 Kč s tím, že pokud tak neučiní, bude přistoupeno k zesplatnění celého úvěru.9. Z upozornění před prohlášením úvěru za splatný ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného, aby do , datum, uhradil částku 1 915,07 Kč s tím, že pokud tak neučiní, bude přistoupeno k zesplatnění celého úvěru.10. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval dne , datum, žalovaného k úhradě celkové dlužné částky 55 645,96 Kč, a to do sedmi dnů.11. Z podacích archů soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a zástupce žalobkyně zasílali žalovanému doporučené zásilky ve dnech odpovídajících výzvám k úhradě.12. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného soud zjistil, že ke dni , datum, činila dlužná částka 55 645,96 Kč a z toho jistina 50 923,26 Kč.13. Z oznámení o zesplatnění dluhu ze dne , datum, soud zjistil, že toho dne oznámila předchůdkyně žalobkyně žalovanému zesplatnění celého úvěru a vyzvala jej k uhrazení dlužné částky 53 711,72 Kč do , datum, .14. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni.15. Z platební historie soud zjistil, že žalovaný uhradil na úvěr celkem 3 076,74 Kč a jakým způsobem byly naúčtován poplatky.16. Z potvrzení o podání soud zjistil, že dne , datum, byla žalovanému zaslána zástupcem žalobkyně doporučená zásilka.17. Z dokumentu s názvem , banka, – vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro Expres půjčku soud zjistil, že jde o dokument vytvořený právní předchůdkyní žalobkyně obsahující vysvětlení některých pojmů použitých ve smlouvě o úvěru.18. Z formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že jde o dokument obsahující detaily poskytnutého úvěru.19. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni.20. Z výpisu z úvěrového účtu ze dne , datum, soud zjistil, že k tomuto dni činila dlužná částka 55 645,96 Kč, přičemž jistina dluhu byla 50 923,26 Kč.21. Z upomínky ze dne , datum, soud zjistil, že byl žalovaný dne , datum, vyzván k úhradě částky 1 545,81 Kč.22. Z upomínky ze dne , datum, soud zjistil, že byl žalovaný dne , datum, vyzván k úhradě částky 2 717,55 Kč.23. Z výpisu z účtu ze dne , datum, až , datum, soud zjistil, že jde o výpisy z běžného účtu žalovaného za uvedená období, v březnu 2024 přišel žalovanému příjem od zaměstnavatele ve výši 24 396 Kč, další příjmové transakce byly nahodilé, nejčastěji šlo o vklady nebo převody z jiného účtu, dále se objevovaly platby od jiných fyzických osob, několikrát i ve výši vyšších desetitisíců označené jako truhlářské práce. Vysledovat lze také výplaty za různá pojištění či dávky ve výši tisícikorun. Výdaje jsou pak především platby u obchodníků (potraviny, čerpací stanice, papírnictví, autoservis či chovatelské potřeby). Objevují se i internetové platby a platby za různá předplatná, nejčastěji ve výši stokorun. Mnohé odchozí platby v různé výši jsou pak na jiné účty žalovaného.24. Z informace o pojištění vkladů soud zjistil, že jde o neadresovaný dopis, obchodní sdělení, informující klienty právní předchůdkyně žalobkyně, že vklady v jejich bance jsou pojištěny do výše 100 000 EUR.25. Z informačního přehledu o systému pojištění pohledávek z vkladů pro klienta soud zjistil, že jde o dokument shrnující údaje o pojištění vkladů klientů právní předchůdkyně žalobkyně.26. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.27. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.28. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.29. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.30. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadníc