23 C 166/2023-29 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 25 394,19 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 25 394,19 Kč za dobu od 6. 1. 2023 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále také jako původní věřitel) jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla dne 5. 9. 2022 uzavřena Smlouva o úvěru splatném ve splátkách [číslo] (dále jen Smlouva), na základě které původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit včetně sjednaného úroku v pravidelných 10 měsíčních splátkách po 2 925,04 Kč splatných vždy k 5. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje dnem 5. 10. 2022. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byly Obchodní podmínky [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných ve splátkách (dále jen [příjmení]). Ke sjednání úvěru došlo prostřednictvím elektronické komunikace na webové stránce původního věřitele [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním svých osobních údajů, čísla občanského průkazu, telefonního čísla, bankovních údajů a stvrdil, že se seznámil se zněním úvěrové smlouvy. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně dne 5. 9. 2022 v částce 20 000 Kč převodem peněžních prostředků z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného uvedený v úvěrové smlouvě. Žalovaný však v rozporu s úvěrovou smlouvou a OP nehradil splátky řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradami splátek úvěru. V důsledku prodlení žalovaného s úhradami splátek původní věřitel dopisem ze dne 5. 1. 2023 zesplatnil nesplacenou část jistiny úvěru ke dni 5. 1. 2023 a vyzval jej k úhradě dluhu. Pohledávka byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 11. 2021 na žalobce. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 17. 2. 2023 oznámil původní věřitel žalovanému postoupení pohledávky na žalobce. Žalovaný úvěr ve výši 20 000 Kč a úrok ve výši 5 394,19 Kč, neuhradil. K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne 17. 2. 2023, i přes výzvu dluh neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobce se z jednání omluvil, avšak nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o úvěru splatném ve splátkách [číslo] ze dne 5. 9. 2022, výpisu z účtu [číslo] vedeného u [právnická osoba] – příchozí úhrada, výpisu z běžného účtu [právnická osoba] ze dne 5. 9. 2022 – čerpání úvěru, předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne 5. 1. 2023, Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 11. 2021 včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17. 2. 2023 včetně podacího lístku ze dne 17. 2. 2023, výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 17. 2. 2023 včetně podacího lístku ze dne 17. 2. 2023 a ze sdělení [právnická osoba] ze dne 20. 6. 2023 včetně výpisu z bankovního účtu č. ú. [bankovní účet] za období od 1. 9. 2022 do 30. 9. 2022 (č. l. 14-18 spisu), soud zjistil následující skutkový stav věci: Na bankovní účet žalovaného č. ú. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] byla poukázána dne 5. 9. 2022 platba ve výši 20 000 Kč pod variabilním symbolem [variabilní symbol] z bankovního účtu obch. spol. [právnická osoba] [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] Pohledávka ze smlouvy o úvěru byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 11. 2021 na žalobce. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému dne 17. 2. 2023. O úhradu dlužné částky byl žalovaný upomínán v předžalobní výzvě ze dne 17. 2. 2023. Předžalobní výzva byla dle podacího lístku předána k poštovní přepravě dne 17. 2. 2023 a byla téhož dne odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalovaného. Z dalších listin neučinil soud žádná skutková zjištění, jelikož tyto neobsahují jakýkoliv podpis žalovaného, a nebylo tedy prokázáno, že by se jednalo o zachycení vůle jednajícího žalovaného směřující k určitému právnímu jednání. 4. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 5. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 9. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen. 11. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Po právní stránce soud posoudil věc podle ust. § 2395 o. z., ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy, a shledal, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným nebyla uzavřena platná smlouva o úvěru, když žalobce v řízení neprokázal vznik závazkového vztahu ze smlouvy o úvěru uzavřeného prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, neprokázal, že smlouva o úvěru obsahovala povinné informace smlouvy o úvěru stanovené zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, a že smlouva o úvěru byla alespoň v jednom vyhotovení poskytnuta žalovanému jako spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Žádná z listin předložených žalobcem neobsahuje podpis žalovaného (smlouva o úvěru ze dne 5. 9. 2022). Nebylo tedy žádným způsobem prokázáno, že by žalovaný skutečně s původním věřitelem úvěrovou smlouvu uzavřel. Žalobce neprokázal žádné ze svých tvrzení uváděných v žalobě, na základě kterých by bylo možno dospět k závěru, že byla ověřena totožnost žalovaného při uzavírání úvěrové smlouvy. Žalobce však v řízení prokázal, že na základě této, byť neplatné smlouvy o úvěru, původní věřitel vyplatil žalovanému bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného finanční prostředky v souhrnné výši 20 000 Kč, žalovaný tyto finanční prostředky převzal a prostřednictvím svého bankovního účtu s nimi disponoval. Na straně žalovaného tak došlo k bezdůvodnému obohacení co do částky 20 000 Kč, která představovala vyčerpanou jistinu úvěru, neboť mu bylo plněno bez právního důvodu podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle ust. § 2993 o. z. zavázal žalovaného uhradit žalobci částku 20 000 Kč, představující poukázané peněžní prostředky spolu s úrokem z prodlení v žalobcem nárokované sazbě (která nepřekračuje sazbu zákonných úroků z prodlení k prvnímu dni prokázaného prodlení dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu ust. 1968 o. z., zavázal jej soud podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ročně z částky 20 000 Kč za dobu od 3. 3. 2023 do zaplacení, neboť do prodlení s úhradou této částky se dostal žalovaný až den následující po doručení předžalobní upomínky (předžalobní upomínka byla žalovanému doručena dne 2. 3. 2023), jako výzvy k dobrovolnému plnění bezdůvodného obohacení, čímž nastala splatnost dluhu žalovaného z bezdůvodného obohacení. V části příslušenství, tj. úroku ve výši 5 394,19 Kč a úroku z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 25 394,19 Kč za dobu od 6. 1. 2023 do 2. 3. 2023 a z částky 5 394,19 Kč za dobu od 3. 3. 2023 do zaplacení, jelikož nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 12. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách. 13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li úča