23 C 70/2022-29 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 3 000 Kč spolu s úrokem ve výši 150 Kč a spolu s úrokem z prodlení ve výši 117,31 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 3 000 Kč za dobu od 7. 8. 2021 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a smluvní pokutu ve výši 519 Kč s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále také jako původní věřitel) jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla dne 13. 1. 2021 uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] (dále jen Smlouva), na základě které původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit včetně sjednaného úroku s termínem splatnosti 30 dnů ode dne poskytnutí úvěru, tj. do 12. 2. 2021. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byly Obchodní podmínky [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově účinné od 29. 8. 2019. Ke sjednání úvěru došlo prostřednictvím elektronické komunikace na webové stránce původního věřitele [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním svých osobních údajů, čísla občanského průkazu, telefonního čísla, bankovních údajů a stvrdil, že se seznámil se zněním úvěrové smlouvy. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně dne 13. 1. 2021 v plné výši převodem peněžních prostředků z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného uvedený v úvěrové smlouvě. Žalovaný úvěr ve lhůtě splatnosti neuhradil a dostal se do prodlení s úhradou dluhu, a proto žalovanému vznikla povinnost k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,10 % denně z dlužné jistiny v důsledku prodlení se splacením dluhu. Žalovanému byla naúčtována smluvní pokuta (prodlení za dobu od 13. 2. 2021 do 5. 8. 2021) v částce 519 Kč. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou úvěru zaslal původní věřitel žalovanému písemné upomínky, jež byly zpoplatněny dle sazebníku poplatkem ve výši 50 Kč za upomínku, tedy v souhrnné výši 150 Kč. Dále žalobce požadoval náhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. Pohledávka byla původním věřitelem postoupena Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 a následně Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 8. 2021 na žalobce. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 11. 8. 2021 oznámil původní věřitel žalovanému postoupení pohledávky na žalobce. Žalovaný úvěr ve výši 3 000 Kč, smluvní pokutu ve výši 519 Kč, úrok z prodlení ve výši 117,31 Kč, paušální náklady na upomínání ve výši 150 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč neuhradil. K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne 25. 10. 2021, i přes výzvu dluh neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobce se z jednání omluvil, avšak nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Z žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 13. 1. 2021, výpisu z bankovního účtu č. ú. [číslo] ze dne 13. 1. 2021 – čerpání úvěru, Upomínky ze dne 26. 2. 2021, Opakované výzvy k úhradě ze dne 7. 3. 2021, Předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne 15. 3. 2021, Obchodních podmínek [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově účinných od 29. 8. 2019, Společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 25. 8. 2021 včetně přílohy – detailu postupované pohledávky a potvrzení o přijetí platby, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 8. 2021 poštovního podacího archu ze dne 13. 8. 2021, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 8. 2021, interního výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, Výzvy před podáním žaloby ze dne 25. 10. 2021 včetně poštovního podacího archu ze dne 29. 10. 2021 a ze sdělení [právnická osoba] ze dne 28. 3. 2022 včetně výpisu z bankovního účtu č. ú. [bankovní účet] za období od 1. 1. 2021 do 31. 1. 2021 (č. l. 21-22 spisu), soud zjistil následující skutkový stav věci: Na bankovní účet žalovaného č. ú. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] byla poukázána dne 14. 1. 2021 platba ve výši 3 000 Kč pod variabilním symbolem [variabilní symbol] z bankovního účtu obch. spol. [právnická osoba] [číslo] vedeného u [právnická osoba] Pohledávka ze smlouvy o úvěru byla původním věřitelem postoupena Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 a následně Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 8. 2021 na žalobce. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému dne 11. 8. 2021 O úhradu dlužné částky byl žalovaný upomínán v předžalobní výzvě ze dne 25. 10. 2021. Předžalobní výzva byla dle podacího lístku předána k poštovní přepravě dne 29. 10. 2021 a byla téhož dne odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalovaného. Z dalších listin neučinil soud žádná skutková zjištění, jelikož tyto neobsahují jakýkoliv podpis žalovaného, a nebylo tedy prokázáno, že by se jednalo o zachycení vůle jednajícího žalovaného směřující k určitému právnímu jednání. 4. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 5. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 9. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen. 11. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Po právní stránce soud posoudil věc podle ust. § 2395 o. z., ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy, a shledal, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným nebyla uzavřena platná smlouva o úvěru, když žalobce v řízení neprokázal vznik závazkového vztahu ze smlouvy o úvěru uzavřeného prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, neprokázal, že smlouva o úvěru obsahovala povinné informace smlouvy o úvěru stanovené zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, a že smlouva o úvěru byla alespoň v jednom vyhotovení poskytnuta žalovanému jako spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Žádná z listin předložených žalobcem neobsahuje podpis žalovaného (smlouva o úvěru ze dne 13. 1. 2021). Nebylo tedy žádným způsobem prokázáno, že by žalovaný skutečně s původním věřitelem úvěrovou smlouvu uzavřel. Žalobce neprokázal žádné ze svých tvrzení uváděných v žalobě, na základě kterých by bylo možno dospět k závěru, že byla ověřena totožnost žalovaného při uzavírání úvěrové smlouvy. Žalobce však v řízení prokázal, že na základě této, byť neplatné smlouvy o úvěru, původní věřitel vyplatil žalovanému bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného finanční prostředky v souhrnné výši 3 000 Kč, žalovaný tyto finanční prostředky převzal a prostřednictvím svého bankovního účtu s nimi disponoval. Na straně žalovaného tak došlo k bezdůvodnému obohacení co do částky 3 000 Kč, která představovala vyčerpanou jistinu úvěru, neboť mu bylo plněno bez právního důvodu podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle ust. § 2993 o. z. zavázal žalovaného uhradit žalobci částku 3 000 Kč, představující poukázané peněžní prostředky spolu s úrokem z prodlení v žalobcem nárokované sazbě (která nepřekračuje sazbu zákonných úroků z prodlení k prvnímu dni prokázaného prodlení dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu ust. 1968 o. z., zavázal jej soud podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k za