17 C 101/2020-27 — Okresní soud v Karviné

Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl Okresnímu soudu v Karviné doručen dne 21. 11. 2019, domáhala vydání rozsudku, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 257 Kč společně s úrokem z prodlení. Žalobkyně svoji žalobu odůvodnila tvrzením, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu o sdruženém pojištění vozidla pod [číslo] s účinností od 15. 5. 2018 na dobu neurčitou. Žalovaný neplatil řádně pojistné a za dobu do dne ukončení pojistné smlouvy 18. 11. 2018 dluží žalobkyni na pojistném částku 2 257 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba, výzva k vyjádření a také předvolání k jednání byly žalovanému doručeny na adresu jeho trvalého bydliště v [obec], [ulice a číslo], fikce doručení nastala podle ustanovení § 46 o. s. ř. nastala dne 11. 12. 2020. Dříve se soud marně pokoušel zjistit skutečnou adresu bydliště žalovaného. Po neúspěšných pokusech pak postupoval v souladu s ustanovením § 46b písm. a/ o. s. ř. a doručil písemnosti na adresu uvedeného trvalého pobytu žalovaného. Tento procesní postup posoudil jako zcela legitimní i Ústavní soud ČR ve svém usnesení ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10. V daném případě soud rozhodl ve věci podle ustanovení § 115a o. s. ř. bez nařízení ústního jednání. Zástupce žalobkyně souhlasil s naznačeným postupem již v žalobě. Žalovaný byl vyzván přípisem soudu ze dne 26. 11. 2020 ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem soudu podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jeho osobní účasti a bez nařízení ústního jednání; současně byl poučen podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. o fikci jeho souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 10 dnů nesdělí své soudem požadované stanovisko. Žalovaný soudu ve stanovené lhůtě neposlal své vyjádření, proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobkyně a žalovaného. V daném řízení bylo zjištěno, že dne 15. 5. 2018 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o pojištění vozidla [číslo] týkající se vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. V případě pojistné události se žalobkyně zavázala zaplatit žalovanému sjednanou pojistnou částku. Žalovaný se pak touto smlouvou zavázal platit žalobkyni lhůtní pojistné ve výši 8 245 Kč ročně, a to vždy čtvrtletně po 2 185. Pojištění bylo sjednáno pro období od 15. 5. 2018 na dobu neurčitou. Podle tvrzení žalobkyně žalovaný nezaplatil pojistné splatné ke dni 20. 7. 2018, ani žádné další pojistné. Doposud žalovaný dluží na pojistném za dlužné období od 20. 7. 2018 do 18. 11. 2018 částku 2 257 Kč. Pojistný vztah skončil ke dni 18. 11. 2018, jak vyplývá z předloženého oznámení o zániku pojištění ze dne 29. 11. 2018. Žalovaný v řízení o zaplacení dluhu nic netvrdil. Je nutno uvést, že ohledně zaplacení sporné částky nese důkazní břemeno žalovaný a bylo na něm, aby případně dokázal skutečnost, že tvrzení žalobkyně o nezaplacení uvedených splátek pojistného není pravdivé. Žalovaný žádný takový důkaz soudu nepředložil, ani jej nenavrhoval, proto soud vzal za prokázané po provedeném dokazování, že žalovaný částku představující dlužné pojistné ve stanovené lhůtě splatnosti řádně a včas nezaplatil a nezaplatil ji ani v následujícím období až do dne rozhodování soudu. O úhradu dluhu byl žalovaný upomínán prostřednictvím advokáta předžalobní výzvou ze dne 4. 11. 2019. Uvedené skutkové závěry soud učinil na základě obsahu předložené pojistné smlouvy ze dne 15. 5. 2018, oznámení o zániku pojistné smlouvy ze dne 29. 11. 2018, předžalobní upomínky ze dne 4. 11. 2019 a poštovního podacího archu z téhož dne. Žaloba žalobkyně je zcela důvodná. Mezi účastníky došlo k uzavření platné dohody o pojištění vozidla [značka automobilu], [registrační značka] podle ustanovení § 2758 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a podle ustanovení § 3 zákona č. 168/1999 Sb., v platném znění, podle kterých se žalobkyně jako pojistitel zavázala poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění žalovanému, pokud nastane nahodilá událost ve smlouvě blíže specifikovaná. Účinnost smlouvy byla dohodnuta na dobu od 15. 5. 2018 na neurčito. Žalovaný byl povinen platit žalobkyni pojistné v dohodnuté výši a v dohodnutých termínech, a to ve výši 8 245 Kč ročně ve čtvrtletních splátkách. Žalovaný nezaplatil splátku pojistného, jejíž splatnost nastala dne 20. 7. 2018, žalobkyně požaduje úhradu dlužného pojistného za období do 18. 11. 2018, kdy pojistný vztah skončil, a tato částka činí podle výpočtu soudu 747 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 12. 2018 žalobkyně získala legitimaci k vymáhání dlužné částky podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku. Rovněž žalobní požadavek na zaplacení úroku z prodlení v požadované výši 9% z dlužného pojistného ve výši 2 257 Kč za dobu od 19. 11. 2018 do zaplacení soud shledal oprávněným. Povinnost žalovaného platit pojistné až do zániku pojištění vyplývá přímo ze zákona, navíc splatnost pojistného byla sjednána výslovně ve smlouvě, není proto nutné, aby žalobkyně o úhradu dluhu upomínala, a datum splatnosti dlužné částky není vázána na výzvu k zaplacení dlužné částky. Dnem následujícím po marném uplynutí termínu splatnosti dlužné splátky pojistného se žalovaný dostal do prodlení s plněním, je proto zřejmé, že ke dni 19. 11. 2018, od něhož žalobkyně úrok požaduje, byl již v prodlení s celou přiznanou částkou, a je povinen podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši odpovídající právním předpisům. Soudu je z jeho úřední činnosti známa skutečnost, že k uvedenému dni činil úrok z prodlení podle ustanovení § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., v platném znění, požadovaných 9 % ročně. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a zavázal procesně neúspěšného žalovaného k povinnosti nahradit plně procesně úspěšné žalobkyni náklady soudního řízení ve výši 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně. Uvedená částka zahrnuje 1/ náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, 2/ odměnu za právní zastoupení ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, a to po 200 Kč za každý úkon právní služby (1. příprava spojená s převzetím zastoupení, 2. sepis žaloby a 3. sepis předžalobní výzvy), 3/ náhradu hotových výdajů ve výši celkem 300, Kč podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění, za provedené tři úkony právního zastoupení po 100 Kč, popsané výše a 4/ náhradu DPH ve výši 189 Kč podle vyhlášky č. 618/2004 Sb. jako podíl 21 % ze součtu uváděné odměny a náhrady hotových výdajů, tj. z částky 900 Kč. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o. s. ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly; žalovaný měl dlouhou dobu možnost řešit věc mimosoudně, když žaloba byla podána asi jeden a půl roku po uplynutí lhůty splatnosti dluhu. Žalobkyně navíc opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě ještě před podáním žaloby včetně předžalobní upomínky advokáta podle ustanovení § 142a o. s. ř.