17 C 246/2020-30 — Okresní soud v Karviné

Žalobkyně se svojí žalobou, která byla Okresnímu soudu v Karviné doručena dne 24. 4. 2020, domáhala po žalovaném zaplacení částky 51 000 Kč společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 887,88 Kč od 28. 7. 2009 do 30. 6. 2010 a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 51 000 Kč za dobu od 1. 7. 2010 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 4. 2016 od [právnická osoba] a tato [právnická osoba] (dříve [právnická osoba], nyní [právnická osoba]), na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 4. 2011. Tato banka uzavřela dne 1. 3. 2007 se žalovaným smlouvu o půjčce, na základě které mu poskytla půjčku ve výši 400 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit včetně sjednaného úroku v měsíčních splátkách po 8 667 Kč počínaje dnem 15. 4. 2007. Žalovaný však úvěr řádně nesplácel, a proto banka dne 27. 7. 2009 zesplatnila závazek z této smlouvy a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 367 147,10 Kč. Žalovaný se k žalobnímu požadavku nevyjádřil. Žaloba, výzva k vyjádření a všechny další soudní písemnosti byly žalovanému doručeny na adresu jeho trvalého bydliště, podle ustanovení § 49 o. s. ř., fikce doručení nastala dne 30. 11. 2020. V daném případě soud rozhodl ve věci podle ustanovení § 115a o. s. ř. bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti žalobkyně a žalovaného. Žalobkyně s tímto procesním postupem souhlasila již v žalobě. Žalovaný byl vyzván přípisem soudu ze dne 16. 11. 2020 ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem soudu podle uvedeného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jeho osobní účasti a bez nařízení ústního jednání; současně byl poučen podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o fikci souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 10 dnů nesdělí své soudem požadované stanovisko. Žalovaný soudu ve stanovené lhůtě nezaslal své vyjádření, proto soud jeho souhlas s postupem podle § 115a o. s. ř. předpokládal. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: podle výpisu z z obchodního rejstříku [právnická osoba] bylo zjištěno, že tato [právnická osoba] a v době od 16. 9. 2008 do 15. 10. 2014 obchodní název [právnická osoba] Ze žádosti o osobní půjčku ze dne 10. 1. 2007 bylo zjištěno, že žalovaný požádal [právnická osoba] o poskytnutí osobní půjčky ve výši 400 000 Kč, která měla být splatná formou 72 měsíčních splátek po 8 442 Kč s úrokem ve výši 15,94 % ročně, přičemž první splátka měla být splatná dne 15. 2. 2007. Banka tuto žádost akceptovala dopisem bez uvedení data. Z hromadného příkazu k úhradě bylo zjištěno, že půjčka byla proplacena žalovanému dne 15. 3. 2007 v částce 400 000 Kč. Dopisem ze dne 27. 7. 2009 banka oznámila žalovanému, že došlo k zesplatnění závazku ze shora uvedené půjčky a vyzvala ho k zaplacení nedoplatku v celkové výši 367 147,10 Kč ve lhůtě do 15 dnů od vyhotovení tohoto oznámení. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 4. 2011 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] jako postupitelem a [právnická osoba] jako postupníkem, a předmětem postoupení byla i předmětná pohledávka za žalovaným, která je obsažena v seznamu postoupených pohledávek. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 4. 2016 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, a dle seznamu postoupených pohledávek předmětem postoupení byla i předmětná pohledávka za žalovaným. Žalovaný byl o úhradu dlužné částky upomínán v předžalobní upomínce ze dne 10. 10. 2016, která byla téhož dne odeslána jako doporučená zásilka na adresu prvého žalovaného. Žaloba je zcela důvodná. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána ve smyslu ustanovení § 1879 občanského zákoníku na základě dvou písemně uzavřených smluv o postoupení pohledávek, kdy původní věřitel [právnická osoba] pohledávku postoupil na [právnická osoba] a tato společnost následně postoupila pohledávku na žalobkyni. Postoupení pohledávky je vůči žalovanému účinné bez ohledu na skutečnost, zda byl či nebyl o postoupení pohledávky uvědoměn. V řízení byl prokázán vznik závazkového vztahu mezi [právnická osoba] jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem z titulu písemně uzavřené smlouvy o půjčce podle ustanovení § 657 a následujících dříve platného občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. Žalovaný podal věřitelce návrh na uzavření smlouvy o půjčce, banka jako věřitel tento návrh akceptovala a současně na účet žalovaných poskytla sjednanou půjčku ve výši 400 000 Kč. Žalovaný netvrdil, že by půjčku řádně a včas splácel včetně sjednaného úroku, a za této situace soud vycházel z žalobního tvrzení, že žalovaný půjčku řádně nesplácel a bance vzniklo právo na zesplatnění pohledávky ze smlouvy o půjčce, k čemuž došlo dopisem ze dne 27. 7. 2009. Žalovaný netvrdil, že by dlužnou částku po zesplatnění žalobkyni či případně právním předchůdcům žalobkyně uhradili, proto byl zavázán k zaplacení požadované částky 51 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z této částky v souladu s ustanovením § 517 odst. 2 občanského zákoníku ve výši podle § 1 nařízení vlády č. 142/94 Sb. V řízení nevyšel najevo žádný důvod k případné neplatnosti smlouvy o půjčce. Věc byla posouzena a rozhodnuta podle právních předpisů účinných do 31. 12. 2013. Předmětem řízení je závazek ze smlouvy uzavřené přede dnem 1. 1. 2014, tj. přede dnem účinnosti občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) a soud vycházel z ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně plně úspěšné žalobkyni byla přiznána jejich náhrada v plné výši 14 528 Kč, což představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 040 Kč, odměnu zástupce žalobkyně ve výši 9 420 Kč, režijní paušál k úkonům právní pomoci ve výši 900 Kč a dále částku odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z přiznané odměny a režijních paušálů v celkové výši 2 168 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř., přičemž zástupce žalobkyně předložil soudu osvědčení o registraci plátce DPH. Odměna a režijní paušály byly přiznány podle advokátního tarifu za tři úkony právní pomoci (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby), přičemž odměna za jeden úkon činí 3 140 Kč podle § 7 advokátního tarifu a režijní paušál za jeden úkon činí 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Podle obsahu spisu žalobkyni v souvislosti s tímto řízením další náklady nevznikly. Žalobkyně doložila odeslání předžalobní výzvy žalovaným a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení dle § 142a o. s. ř.