17 C 341/2019-41 — Okresní soud v Karviné

1. Právní předchůdkyně žalobkyně se svojí žalobou, která byla Okresnímu soudu v Karviné doručena dne 25. 7. 2019, domáhala vydání rozhodnutí o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 1 687 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně svoji žalobu odůvodnila tvrzením, že účastnice uzavřely pojistnou smlouvu [číslo] o povinném pojištění vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka]. Žalovaná se zavázala hradit žalobkyni v dohodnutých intervalech pojistné, které pak řádně neplatila, a za období od 23. 7. 2018 do 21. 11. 2018, kdy byl smluvní vztah z důvodu neplacení pojistného ukončen, dluží žalobkyni na pojistném částku 1 487 Kč. Žalovaná nereagovala na opakované písemné upomínky k úhradě dluhu, naposledy jí dne 24. 5. 2019 byla zaslána předžalobní upomínka. Žalobkyně požaduje kromě dlužného pojistného také zaplacení částky 200 Kč jako poplatek za odeslání upomínky. 2. Usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 31. 8. 2020 č. j. 17 C 341/2019-22, které nabylo právní moci dne 30. 9. 2020, soud připustil, aby do řízení namísto dosavadní žalobkyně [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]) vstoupila [právnická osoba], sídlem [adresa], [obec a číslo] [část obce], [IČO]. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žaloba, výzva k vyjádření a všechny další soudní písemnosti byly žalované doručeny na adresu jejího trvalého bydliště v [anonymizována dvě slova], [ulice a číslo], kam jí soud doručil podle ustanovení § 49 o. s. ř. zásilku formou uložení zásilky na poště a následně vhozením do poštovní domovní schránky. Tento procesní postup posoudil jako zcela legitimní i Ústavní soud ČR ve svém usnesení ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10. Fikce doručení nastala dne 14. 9. 2020. 4. V daném případě soud rozhodl ve věci podle ustanovení § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. Zástupce předchůdkyně žalobkyně s tímto procesním postupem souhlasil již prohlášením učiněným v žalobě. Žalovaná byla vyzvána přípisem soudu ze dne 31. 8. 2020 ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem soudu podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez její osobní účasti a bez nařízení ústního jednání; současně byla poučena podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o fikci souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 10 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaná ve stanovené lhůtě nezaslala soudu své vyjádření, proto soud její souhlas s nastíněným procesním postupem podle výše napsaného poučení předpokládal. Za dané situace bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobkyně a žalované. 5. V daném řízení bylo zjištěno, že dne 23. 1. 2018 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena pojistná smlouva [číslo] (číslo nabídky [číslo]), jejímž předmětem bylo pojištění osobního vozidla [značka automobilu], [registrační značka]; v případě pojistné události se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala zaplatit žalované sjednanou pojistnou částku. Žalovaná se pak touto smlouvou zavázala platit předchůdkyni žalobkyně lhůtní pojistné pro první rok ve výši 4 534 Kč ročně s pololetní splatností. Pojištění bylo sjednáno pro období od 23. 1. 2018 na dobu neurčitou. Podle tvrzení žalobkyně žalovaná nezaplatila pojistné splatné k 23. 7. 2018, nezaplatila ani další pojistné. Doposud žalovaná dluží na pojistném za uvedené období od 23. 7. 2018 do 21. 11. 2018 podle výpočtu soudu částku 1 515 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu předžalobní upomínkou sepsanou advokátem ze dne 24. 5. 2019. Žalovaná v řízení o zaplacení dluhu nic netvrdila. Je nutno uvést, že ohledně zaplacení sporné částky nese důkazní břemeno žalovaná a bylo na ní, aby případně dokázala skutečnost, že tvrzení žalobkyně o nezaplacení uvedených splátek pojistného není pravdivé. Žalovaná žádný takový důkaz soudu nepředložila, ani jej nenavrhovala, proto soud vzal za prokázané po provedeném dokazování, že žalovaná částku představující dlužné pojistné ve stanovené lhůtě splatnosti řádně a včas nezaplatila a nezaplatila ji ani v následujícím období až do dne rozhodování soudu. Nebylo tvrzeno ani zjištěno, že by smluvní vztah založený danou pojistnou smlouvou skončil dříve, než uplynulo dotčené dlužné období 21. 11. 2018. Podle obsahu Sazebníku administrativních poplatků žalující společnosti platného od 1. 1. 2019 činí výše poplatku za odeslání upomínky po zániku pojištění 200 Kč. Uvedené skutkové závěry soud učinil na základě obsahu předložené pojistné smlouvy ze dne 23. 1. 2018, sazebníku administrativních poplatků a předžalobní upomínky advokáta ze dne 24. 5. 2019 spolu s poštovním podacím archem z téhož dne. 6. Žaloba žalobkyně je v plném rozsahu důvodná. 7. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo dne 23. 1. 2018 k uzavření platné dohody podle ustanovení § 3 zákona č. 168/1999 Sb., v platném znění, a podle ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle které se žalobkyně jako pojistitel zavázala poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění žalované, pokud nastane nahodilá událost ve smlouvě blíže specifikovaná. Žalovaná byla povinna platit žalobkyni pojistné v dohodnuté výši a v dohodnutých termínech, a to ve výši 2 267 Kč pololetně. Žalovaná nezaplatila splátku pojistného, jejíž splatnost nastala dne 23. 7. 2018, nezaplatila ani další splátky. Soud proto uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 1 487 Kč představující dlužné pojistné za celé výše specifikované období od 23. 7. 2018 do 21. 11. 2018. Podle výpočtu soudu byla dlužná částka pojistného za rozhodné období vyšší, soud je ale vázán žalobním požadavkem podle ustanovení § 153 odst. 2 o. s. ř. a nemohl přiznat více, než bylo žalováno. 8. Rovněž žalobní požadavek na zaplacení úroku z prodlení v požadované výši 9 % ročně z dlužné částky za dobu od 22. 11. 2018 do zaplacení soud shledal zcela oprávněným. Povinnost žalované platit pojistné až do zániku pojištění vyplývá přímo ze zákona, navíc splatnost pojistného byla sjednána výslovně ve smlouvě, datum splatnosti dlužné částky není vázána na výzvu k zaplacení dlužné částky. Dnem následujícím po marném uplynutí termínu splatnosti dlužné splátky pojistného se žalovaná dostala do prodlení s plněním a je povinna podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši odpovídající právním předpisům. Soudu je z jeho úřední činnosti známa skutečnost, že ke dni počátku prodlení činil úrok z prodlení podle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. požadovaných 9 % ročně. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou dlužného pojistného již dne 24. 1. 2018, i v tomto případě byl soud požadavkem žalobkyně vázán podle ustanovení § 153 odst. 2 o. s. ř. 9. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a zavázal procesně neúspěšnou žalovanou k povinnosti nahradit plně procesně úspěšné žalobkyni náklady soudního řízení v plné výši 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně. Uvedená částka zahrnuje 1/ náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, 2/ odměnu za právní zastoupení žalobkyně advokátem ve výši 600 Kč, když podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, náleží odměna po 200 Kč za každý úkon právní služby (1. příprava spojená s převzetím zastoupení, 2. sepis žaloby a 3. sepis předžalobní upomínky), 3/ náhradu hotových výdajů ve výši celkem 300 Kč podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění, za provedené popsané tři úkony právního zastoupení po 100 Kč a 4/ náhradu DPH ve výši 189 Kč podle vyhlášky č. 618/2004 Sb. jako podíl 21 % ze součtu uváděné odměny a náhrady hotových výdajů, tj. z částky 900 Kč. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o. s. ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, v řízení zjištěny, ale ani tvrzeny nebyly. Žalovaná měla dlouhou dobu možnost řešit věc mimosoudně, když žaloba byla podána až několik měsíců po uplynutí lhůty splatnosti dluhu. Právní předchůdkyně žalobkyně ve smyslu ustanovení § 142a o. s. ř. vyzvala žalovanou dopisem svého advokáta ze dne 24. 5. 2019 k úhradě dluhu předžalobní upomínkou, ani na tu žalovaná nereagovala. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve snížené výši podle ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, když řízení bylo zahájeno jednoznačně na základě tzv. formulářové žaloby. Právní předchůdkyně žalobkyně podává ke zdejšímu soudu každoročně několik desítek žalob na úhradu dlužných částek, které formálně vyhlížejí stejně, liší se jen několika údaji ohledně data uzavření a čísla smlouvy a ohledně žalované osoby a dotčeného předmětu pojištění, tyto údaje lze nepochybně měnit v původním vzoru na základě jednoduchého počítačového programu. Právní předchůdkyně žalobkyně je právnickou osobou s celostátní působností a nepochybně podává odpovídající počet stejných formulářových žalob i k jiným soudům v republice.