17 C 408/2019-23 — Okresní soud v Karviné

Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl Okresnímu soudu v Karviné doručen dne 22. 8. 2019, domáhala vydání rozsudku, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 13 830 Kč společně s úrokem z prodlení. Žalobkyně svoji žalobu odůvodnila tvrzením, že účastníci uzavřeli dne 20. 9. 2016 pojistnou smlouvu o životním pojištění [číslo] s účinností od 20. 9. 2016, pojistné bylo dohodnuto na částku 2 305 Kč měsíčně. Žalovaný dluží žalobkyni na pojistném za dobu od 20. 2. 2017 do dne ukončení pojistné smlouvy 20. 7. 2017 částku 13 830 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba, výzva k vyjádření a také předvolání k jednání byly žalovanému doručeny na adresu jeho trvalého bydliště v [obec], [anonymizováno] [ulice a číslo], fikce doručení podle ustanovení § 49 odst. 4 o. s. ř. nastala dne 10. 12. 2020. V daném případě soud rozhodl ve věci podle ustanovení § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. Zástupce žalobkyně s tímto procesním postupem souhlasil již prohlášením učiněným v žalobě. Žalovaný byl vyzván přípisem soudu ze dne 25. 11. 2020 ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem soudu podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jeho osobní účasti a bez nařízení ústního jednání; současně byl poučen podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o fikci souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 10 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaný ve stanovené lhůtě nezaslal soudu své vyjádření, proto soud jeho souhlas s nastíněným procesním postupem podle výše napsaného poučení předpokládal. Za dané situace bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobkyně a žalovaného. V daném řízení bylo zjištěno, že dne 20. 9. 2016 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o životním pojištění [číslo] v případě pojistné události se žalobkyně zavázala zaplatit žalovanému sjednanou pojistnou částku. Žalovaný se pak touto smlouvou zavázal platit žalobkyni lhůtní pojistné ve výši 2 305 Kč měsíčně. Pojištění bylo sjednáno pro období od 20. 9. 2016 na dobu 70 let. Podle tvrzení žalobkyně žalovaný nezaplatil pojistné splatné ke dni 20. 2. 2017, ani žádné další pojistné. Doposud žalovaný dluží na pojistném podle výpočtu soudu částku 13 830 Kč, která zahrnuje 6 dohodnutých splátek pojistného splatných ke dni 20. 2. 2017, ke dni 20. 3. 2017, ke dni 20. 4. 2017, ke dni 20. 5. 2017, ke dni 20. 6. 2017 a ke dni 20. 7. 2017 ve výši po 2 305 Kč měsíčně. Dluh žalovaného tak činí 6x 2 305 Kč, tedy 13 830 Kč. Žalovaný v řízení o zaplacení dluhu nic netvrdil. Je nutno uvést, že ohledně zaplacení sporné částky nese důkazní břemeno žalovaný a bylo na něm, aby případně dokázal skutečnost, že tvrzení žalobkyně o nezaplacení uvedených splátek pojistného není pravdivé. Žalovaný žádný takový důkaz soudu nepředložil, ani jej nenavrhoval, proto soud vzal za prokázané po provedeném dokazování, že žalovaný částku představující dlužné pojistné ve stanovené lhůtě splatnosti řádně a včas nezaplatil a nezaplatil ji ani v následujícím období až do dne rozhodování soudu. O úhradu dluhu byl žalovaný upomínán předžalobní výzvou prostřednictvím advokáta. Uvedené skutkové závěry soud učinil na základě obsahu předložené pojistné smlouvy ze dne 20. 9. 2016 a předžalobní upomínky ze dne 12. 8. 2019 a poštovního podacího archu z téhož dne. Žaloba žalobkyně je zcela důvodná. Mezi účastníky došlo k uzavření platné dohody podle ustanovení § 2758 a § 2824 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., podle kterého se žalobkyně jako pojistitel zavázala poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění žalovanému, pokud nastane nahodilá událost ve smlouvě blíže specifikovaná. Účinnost smlouvy byla dohodnuta od 20. 9. 2016 na dobu 70 let. Žalovaný byl povinen platit žalobkyni pojistné v dohodnuté výši a v dohodnutých termínech, a to ve výši 2 305 Kč měsíčně. Žalovaný nezaplatil splátky pojistného, jejichž splatnost nastala ve dnech 20. 2. 2017, 20. 3. 2017, 20. 4. 2017, 20. 5. 2017, 20. 6. 2017 a 20. 7. 2017; dlužná částka činí 13 830 Kč (tj. 6x 2 305 Kč). Rovněž žalobní požadavek na zaplacení úroku z prodlení v požadované výši 8,05 % z dlužného pojistného ve výši 13 830 Kč v požadované výši 8,05 % ročně za dobu od 21. 8. 2017 do zaplacení soud shledal oprávněným. Dnem následujícím po marném uplynutí termínu splatnosti každé dlužné splátky pojistného se žalovaný dostal do prodlení s plněním, je proto zřejmé, že ke dni, od něhož žalobkyně úrok požaduje, byl již v prodlení s přiznanou částkou, a je povinen podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši odpovídající právním předpisům. Soudu je z jeho úřední činnosti známa skutečnost, že k uvedenému dni činil úrok z prodlení podle ustanovení § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., v platném znění, požadovaných 8,05 % ročně. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a zavázal procesně neúspěšného žalovaného k povinnosti nahradit plně procesně úspěšné žalobkyni náklady soudního řízení ve výši 2 252 Kč k rukám zástupce žalobkyně. Uvedená částka zahrnuje 1/ náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, 2/ odměnu za právní zastoupení ve výši 900 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, a to po 300 Kč za každý úkon právní služby (1. příprava spojená s převzetím zastoupení, 2. sepis žaloby a 3. sepis předžalobní výzvy), 3/ náhradu hotových výdajů ve výši celkem 300, Kč podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění, za provedené tři úkony právního zastoupení po 100 Kč, popsané výše a 4/ náhradu DPH ve výši 252 Kč podle vyhlášky č. 618/2004 Sb. jako podíl 21 % ze součtu uváděné odměny a náhrady hotových výdajů, tj. z částky 1 200 Kč. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o. s. ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly; žalovaný měl dlouhou dobu možnost řešit věc mimosoudně, když žaloba byla podána několik měsíců po uplynutí lhůty splatnosti dluhu. Žalobkyně navíc vyzývala žalovaného k úhradě ještě před podáním žaloby včetně předžalobní upomínky advokáta podle ustanovení § 142a o. s. ř. Žalobkyně podává ke zdejšímu soudu ročně několik stovek žalob, vyhlížejících formálně stejně, soud proto shledal podmínky pro aplikaci ustanovení § 14b advokátního tarifu a přiznal zástupci žalobkyně odměnu ve snížené výši. Změny v jednotlivých žalobách, které se týkají osoby žalovaného a detailů pojistné smlouvy, jsou jistě prováděny jednoduchými úkony v rámci jediného počítačového programu.