17 C 243/2020-40 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl Okresnímu soudu v Karviné doručen dne 29. 7. 2020, domáhala vydání rozsudku, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 367 Kč společně s úrokem z prodlení z částky 2 167 Kč ve výši 10 % ročně za dobu od 7. 9. 2019 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč. Žalobkyně svoji žalobu odůvodnila tvrzením, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu o škodovém pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu zaměstnání č. 2964443069. Žalovaný se zavázal hradit žalobkyni pojistné ve čtvrtletních splátkách. Žalovaný nezaplatil pojistné splatné dne 30. 4. 2019 a za dobu od uvedeného dne až do dne ukončení pojistné smlouvy 6. 9. 2019 dluží žalobkyni na pojistném částku 2 167 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném kromě úhrady dlužného pojistného zaplacení také částky 200 Kč jako paušální náhrady nákladů na odeslání upomínky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba, výzva k vyjádření a všechny další soudní písemnosti byly žalovanému doručeny na adresu jeho trvalého bydliště v [obec] [obec], [ulice a číslo], kam mu soud doručil podle ustanovení § 49 o. s. ř. zásilku formou uložení zásilky na poště a následně vhozením do poštovní domovní schránky. Tento procesní postup posoudil jako zcela legitimní i Ústavní soud ČR ve svém usnesení ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10. Fikce doručení nastala dne 10. 9. 2021. 3. V daném případě soud rozhodl ve věci podle ustanovení § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. Zástupkyně žalobkyně s tímto procesním postupem souhlasila již prohlášením učiněným v žalobě. Žalovaný byl vyzván přípisem soudu ze dne 25. 8. 2021 ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem soudu podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jeho osobní účasti a bez nařízení ústního jednání; současně byl poučen podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. o fikci souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 10 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaný ve stanovené lhůtě nezaslal soudu své vyjádření, proto soud jeho souhlas s nastíněným procesním postupem podle výše napsaného poučení předpokládal. Za dané situace bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupkyně žalobkyně a žalovaného. 4. V daném řízení bylo zjištěno, že dne 29. 4. 2019 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o škodovém pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu zaměstnání č. 2964443069, v případě pojistné události se žalobkyně zavázala zaplatit žalovanému sjednané pojistné plnění. Žalovaný se pak touto smlouvou zavázal platit žalobkyni lhůtní pojistné ve výši 5 897 Kč ročně, a to v jednoročních splátkách. Pojištění bylo sjednáno pro období od 30. 4. 2019 na dobu neurčitou. Podle tvrzení žalobkyně žalovaný nezaplatil již první dohodnuté pojistné splatné ke dni 30. 4. 2019, ani žádné další pojistné. Doposud žalovaný dluží na pojistném podle výpočtu soudu za období od 30. 4. 2019 do 6. 9. 2019, kdy pojištění bylo ukončeno, částku 2 167 Kč. Žalovaný v řízení o zaplacení dluhu nic netvrdil. Je nutno uvést, že ohledně zaplacení sporné částky nese důkazní břemeno žalovaný a bylo na něm, aby případně dokázal skutečnost, že tvrzení žalobkyně o nezaplacení uvedených splátek pojistného není pravdivé. Žádný z účastníků také ani netvrdil, že by smluvní vztah zanikl dříve, než skončilo žalované období. Žalovaný žádný takový důkaz soudu nepředložil, ani jej nenavrhoval, proto soud vzal za prokázané po provedeném dokazování, že žalovaný částku představující dlužné pojistné ve stanovené lhůtě splatnosti řádně a včas nezaplatil a nezaplatil ji ani v následujícím období až do dne rozhodování soudu. Žalovaná částka zahrnuje také částku 200 Kč jako poplatek za předčasné ukončení smlouvy, výše poplatku vyplývá z příslušného ceníku. O úhradu dluhu byl žalovaný upomínán předžalobní výzvou ze dne 11. 3. 2020 prostřednictvím advokátky. Uvedené skutkové závěry soud učinil na základě předložené pojistné smlouvy ze dne 29. 4. 2019, sazebníku administrativních poplatků a předžalobní upomínky ze dne 11. 3. 2020 a poštovního podacího archu ze dne 11. 3. 2020. 5. Žaloba žalobkyně je zcela důvodná. 6. Mezi účastníky došlo k uzavření platné dohody podle ustanovení § 2758 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., podle kterého se žalobkyně jako pojistitel zavázala poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění žalovanému, pokud nastane nahodilá událost ve smlouvě blíže specifikovaná. Účinnost smlouvy byla dohodnuta na dobu od 30. 4. 2019 na neurčito. Žalovaný byl povinen platit žalobkyni pojistné v dohodnuté výši a v dohodnutých termínech, a to ve výši 5 897 Kč jednou ročně. Žalovaný nezaplatil část sjednaného pojistného, resp. nezaplatil již první splátku pojistného, jejíž splatnost nastala dne 30. 4. 2019 ve výši 475 Kč, a nezaplatil ani další splátky; žalobkyně požaduje úhradu dlužného pojistného za období od 30. 4. 2019 do 6. 9. 2019, kdy pojistný vztah skončil, a tato částka podle výpočtu soudu činí 2 167 Kč. Požadavek na úhradu další částky 200 Kč za odeslání upomínky je pak v souladu s ustanovením § 513 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. 7. Rovněž žalobní požadavek na zaplacení úroku z prodlení v požadované výši 10 % z dlužného pojistného ve výši 2 167 Kč za dobu od 7. 9. 2019 do zaplacení soud shledal oprávněným. Povinnost žalovaného platit pojistné až do zániku pojištění vyplývá přímo ze zákona, navíc splatnost pojistného byla sjednána výslovně ve smlouvě, není proto nutné, aby žalobkyně o úhradu dluhu upomínala, a datum splatnosti dlužné částky není vázána na výzvu k zaplacení dlužné částky. Dnem následujícím po marném uplynutí termínu splatnosti každé dlužné splátky pojistného se žalovaný dostal do prodlení s plněním, ke dni 7. 9. 2019 byl již nepochybně v prodlení se zaplacením všech dlužných splátek pojistného a je povinen podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši odpovídající právním předpisům. Soudu je z jeho úřední činnosti známa skutečnost, že k uvedenému dni činil úrok z prodlení podle ustanovení § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., v platném znění, požadovaných 10 % ročně. 8. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a zavázal procesně neúspěšného žalovaného k povinnosti nahradit plně procesně úspěšné žalobkyni náklady soudního řízení ve výši 1 489 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně. Uvedená částka zahrnuje 1/ náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, 2/ odměnu za právní zastoupení ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, a to po 200 Kč za každý úkon právní služby (1. příprava spojená s převzetím zastoupení, 2. sepis žaloby a 3. sepis předžalobní výzvy), 3/ náhradu hotových výdajů ve výši celkem 300 Kč podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění, za provedené tři úkony právního zastoupení po 100 Kč, popsané výše a 4/ náhradu DPH ve výši 189 Kč podle vyhlášky č. 618/2004 Sb. jako podíl 21 % ze součtu uváděné odměny a náhrady hotových výdajů, tj. z částky 900 Kč. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o. s. ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly; žalovaný měl dlouhou dobu možnost řešit věc mimosoudně, když žaloba byla podána asi jeden rok po uplynutí lhůty splatnosti dluhu. Žalobkyně navíc opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě ještě před podáním žaloby včetně předžalobní upomínky advokátky podle ustanovení § 142a o. s. ř.