17 C 346/2021-22 — Okresní soud v Karviné

Žalobkyně se svojí žalobou, která byla Okresnímu soudu v Karviné doručena dne 6. 5. 2021, domáhala vůči žalovanému vydání rozhodnutí, kterým by byl žalovaný zavázán k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 3 040 Kč společně s úrokem z prodlení. Svoji žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaný cestoval prostředkem městské hromadné dopravy provozované žalobkyní, a to 1/ dne 18. 5. 2020 v 13.46 hodin na drážní lince č. 2 a 2/ dne 12. 5. 2020 v 13.32 hodin na drážní lince č. 2 Vedle běžného jízdného ve výši 2x 20 Kč žádá žalobkyně po žalovaném zaplacení přirážky ve výši 2x 1 500 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba, výzva k vyjádření a všechny další soudní písemnosti byly žalovanému doručeny na adresu jeho trvalého bydliště v [obec], [ulice a číslo]. Dříve se soud marně pokoušel zjistit skutečnou adresu bydliště žalovaného. Po neúspěšných pokusech pak postupoval v souladu s ustanovením § 46b písm. a/ o. s. ř. a doručil písemnosti na adresu uvedeného trvalého pobytu žalovaného. Tento procesní postup posoudil jako zcela legitimní i Ústavní soud ČR ve svém usnesení ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10. V daném případě soud rozhodl ve věci podle ustanovení § 115a o. s. ř. bez nařízení ústního jednání. Žalobkyně souhlasila s navrhovaným postupem již v žalobě. Žalovaný byl vyzván přípisem soudu ze dne 6. 10. 2021 ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem soudu podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jeho osobní účasti a bez nařízení ústního jednání; současně byl poučen podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. o fikci jeho souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 10 dnů nesdělí své soudem požadované stanovisko. Žalovaný soudu ve stanovené lhůtě nezaslal své vyjádření, soud proto předpokládal jeho souhlas s navrhovaným procesním postupem. Za popsané situace bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti žalobkyně a žalovaného. V daném řízení po vyhodnocení skutkových zjištění bylo prokázáno, že žalovaný [celé jméno žalovaného] cestoval bez platné jízdenky dne 1/ dne 18. 5. 2020 v 13.46 hodin na drážní lince č. 2 a 2/ dne 12. 5. 2020 v 13.32 hodin na drážní lince č. 2; tyto skutečnosti byly prokázány na základě hlášení o provedené přepravní kontrole spojeného se záznamem o provedené přepravní kontrole ze dne 18. 5. 2020 a ze dne 12. 5. 2020. Žalovaný potvrdil vlastním podpisem na uvedených záznamech skutečnosti v nich uváděné. Podle upozornění pro cestující, které je součástí hlášení o provedené přepravní kontrole, činí přirážka za jízdu bez platného jízdního dokladu částku 1 500 Kč, pokud není dluh zaplacen po dobu více než 40 dnů ode dne jeho splatnosti. Stejná výše přirážky za tzv. černou jízdu bez platného jízdního dokladu vyplývá i z článku 4 smluvních přepravních podmínek platných při přepravě v tramvajích, trolejbusech a autobusech [právnická osoba], platných od 1. 1. 2020. Žalovaný byl písemně upomínán o úhradu dluhu písemnou výzvou – předžalobní upomínkou ze dne 3. 12. 2020, byl upozorněn na soudní vymáhání dluhu. Zásilka byla odeslána doporučenou poštou na úředně evidovanou adresu žalovaného a dne 10. 12. 2020 byla uložena na poště a připravena k vyzvednutí, po marném uplynutí úložní doby byla vrácena odesílateli zpět. Žalovaný sám netvrdil a tudíž ani neprokázal, že by žalovanou částku již uhradil, důkazní břemeno ohledně zaplacení dluhu přitom spočívá právě na žalovaném. Žaloba je zcela důvodná. V souladu s ustanovením § 2550 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 40 Kč (tj. 2x 20 Kč), když podle uvedeného zákonného ustanovení má cestující právo, aby ho dopravce přepravil do místa určení řádně a včas, pokud zaplatí stanovené jízdné. Výše jízdného byla stanovena v souladu s ustanovením § 2551 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalovaný nemohl v popsaných 2 případech ve vyhrazeném přepravním prostoru dopravního prostředku prokázat platným jízdním dokladem, vzniklo žalobkyni kromě práva na úhradu dlužného jízdného také právo požadovat po žalovaném částku 2x 1 500 Kč, tj. 3 000 Kč, jako přirážku k jízdnému v souladu s ustanovením § 37 odst. 4 písm. d/ zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění, a v souladu s ustanovením článku 4 Smluvních přepravních podmínek platných při přepravě v tramvajích, trolejbusech a autobusech [právnická osoba], platných od 1. 1. 2020. Také žalobní požadavek na úhradu úroku z prodlení je zcela v souladu s právní úpravou obsaženou v ustanovení § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalovaný se dopustil v uváděných 2 případech protiprávního jednání, a protože neuhradil dlužné jízdné požadovanou přirážku, dostává se do prodlení s plněním peněžitého dluhu, následujícím dnem po marném uplynutí čtyřicetidenní lhůty uvedené v poučení daném žalovanému a uvedené i ve Smluvních přepravních podmínkách platných při přepravě v tramvajích, trolejbusech a autobusech [právnická osoba], platných od 1. 1. 2020. Splatnost dlužného jízdného nastala již dříve, když při zjištění přestupku byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu, nejpozději následujícího dne byl povinen platit a další den pak nastává jeho prodlení. Ke dni, od něhož žalobkyně úhradu úroku z prodlení požaduje, byl žalovaný již v prodlení se zaplacením celé dlužné částky. Výše úroku z prodlení je soudu známa z jeho úřední činnosti. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a podle ustanovení § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. a zavázal procesně neúspěšného žalovaného nahradit plně procesně úspěšné žalobkyni náklady tohoto soudního řízení ve výši 600 Kč, tato částka zahrnuje náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400, Kč a paušální náhradu hotových výdajů žalobkyně ve výši 100 Kč za každý z provedených úkonů v daném řízení, tj. za sepis předžalobní upomínky a sepis žaloby, tedy celkem 200 Kč. Náhradu DPH soud nepřiznal, neboť uvedená vyhláška náhradu nedovoluje. V řízení nebyly zjištěny, ale ani tvrzeny žádné mimořádné okolnosti, pro které by soud výjimečně nepřiznal ve smyslu § 150 o. s. ř. procesně úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný byl v souladu s ustanovením § 142a o. s. ř. o úhradu dluhu písemně upomínán dopisem ze dne 3. 12. 2020 Náklady řízení je žalovaný povinen uhradit na účet žalobkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.