19 C 83/2021-32 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 7. 6. 2021 se domáhala žalobkyně po žalované úhrady částky 16 199 Kč s 8,05% úrokem ročně z této částky od 16. 6. 2016 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi původním věřitelem – společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne 19. 5. 2016 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 13 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 15. 6. 2016. Předmětem žalobního požadavku je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 13 000 Kč a dle z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 199 Kč. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky www. crediton.cz. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřenou dne 1. 1. 2021. Žalovaná byla upomínána o zaplacení upomínkou ze dne 2. 2. 2021. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, kteří se k jednání soudu dne 26. 10. 2021 nedostavili, ačkoli předvoláni byli řádně a včas (§101 odst. 3 o. s. ř.); právní zástupce žalobkyně předem svou neúčast omluvil. Za dané situace soud při rozhodnutí vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Na základě provedených důkazů, bylo zjištěno, že žalobkyně jako postupník uzavřela dne 1. 1. 2021 se společností [právnická osoba] jako postupitelem smlouvu o postoupení pohledávek, včetně pohledávky za žalovanou, která je předmětem tohoto sporu. Žalovaná byla o postoupení pohledávek věřitele - společnosti [právnická osoba] vyrozuměna přípisem ze dne 2. 2. 2021 [právnická osoba] poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč, které poukázala na bankovní účet vedený pro žalovanou jako majitele. Nebylo však prokázáno, že by společnost [právnická osoba] se žalovanou uzavřela dne 19. 5. 2019 smlouvu o úvěru. Smlouva není žalovanou podepsána a ze žalobkyní předložených listin nebylo možno dovodit konkrétní tvrzené právní jednání žalované. Žalobkyně žalovanou výzvou ze dne 2. 2. 2021 vyzvala žalovanou k úhradě částky ve výši celkem 34 639,92 Kč ze smlouvy o úvěru ze dne 19. 5. 2016, počítaje v to nesplacenou jistinu ve výši 13 000 Kč, náklady a sankce, resp. ve výši 44 803,92 Kč včetně nákladů právního zastoupení. 5. Soud po provedeném dokazování a ve smyslu shora uvedených závěrů žalobě vyhověl, nikoli však v plném rozsahu a nikoli z titulu smlouvy o úvěru. V řízení bylo sice primárně tvrzeno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla sjednána smlouva o úvěru, tato skutečnost však v řízení žádným důkazem prokazována nebyla (smlouva měla být uzavřena formou distanční prostředky komunikace na dálku). Jelikož v řízení nebylo prokázáno uzavření úvěrové smlouvy ze dne 19. 5. 2016 podle § 2395 o. z. mezi žalovanou jako úvěrovanou a společností [právnická osoba] jako úvěrující, soud nemohl vyhovět požadavku žalobkyně na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 199 Kč podle této smlouvy. Nad rámec shora uvedeného je zapotřebí zdůraznit, že žalobkyně ani neprokázala, že před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru společnost [právnická osoba] řádně a s náležitou péčí jakkoli posoudila úvěruschopnost žalované. 6. Soud proto ve smyslu ust. § 2991 o. z. zavázal žalovanou uhradit žalobkyni toliko poskytnutou částku 13 000 Kč a jelikož se žalovaná dostala prokazatelně do prodlení s úhradou peněžité částky ve smyslu ust. 1968 o. z., byla jí též uložena povinnost podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zaplatit úrok z prodlení v zákonné výši, avšak až od data 6. 2. 2021, když soud dospěl k závěru, že vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení byla až výzvou podanou k poštovní přepravě dne 2. 2. 2021, dne 5. 2. 2021 se výzva dostala (resp. mohla dostat) do sféry její dispozice, žalovaná mohla plnit a od data následujícího je v prodlení. Ve zbytku byla proto žaloba zamítnuta. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. a dle procesního úspěchu byla přiznána žalobkyni jejich náhrada. Náklady v dané právní věci představují částku 800 Kč za soudní poplatek a dále náklady právního zastoupení žalobkyně, z toho na odměně advokáta 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb., ve znění vyhl.č. 120/2014 Sb., 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 téže vyhlášky, a to ke třem úkonům právní služby ve formě převzetí a přípravy zastoupení, předžalobní výzvy k plnění a sepisu žaloby. Z odměny a náhrad, tedy z 1 200 Kč bylo na dani přiznáno 252 Kč (21% DPH), neboť právní zástupce žalobkyně je ke dni rozhodnutí soudu plátcem DPH. Celkem by tak náklady činily 2 252 Kč a z této bylo přiznáno 60%, tj. 1 351 Kč, a tuto částku byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce dle § 149 odst. 1 o. s. ř.