21 C 234/2021-60 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 20 052,39 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že pro žalovanou vedla podle smlouvy běžný účet. Následně mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o povoleném přečerpání ze dne [datum] s limitem do 10 000 Kč Smlouvou ze dne [datum] pak byla sjednána změna výše dílčího úvěrového limitu do 20 000 Kč. Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, proto žalobkyně úvěr zesplatinila ke dni [datum]. Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné jistiny ve výši 18 602,39 Kč a poplatků ve výši 1 450 Kč s příslušenstvím. Úvěruschopnost žalované byla posouzena tak, že žalobkyně byla schopna určit výši příjmů a výdajů na základě odborné kontroly finančních toků na běžném účtu vedeném u žalobkyně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o osobním kontu plus ze dne [datum] bylo zjištěno, že uzavřela se žalovanou smlouvu o zřízení a vedení běžného účtu. 4. Ze žádosti o povolené přečerpání účtu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná požádala žalobkyni o kontokorent s limitem 10 000 Kč. V žádosti uvedla, že má příjem ze zaměstnání ve výši 6 760 Kč měsíčně. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně akceptovala žádost a poskytla žalované povolené přečerpání do výše dílčího limitu s úrokovou sazbou 13,90 % ročně. Z oznámení o změně ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně povolila žalované zvýšit úvěrový limit na 20 000 Kč s účinností od [datum]. 5. Z dopisu ze dne [datum] a dodejky bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalované, že ke dni [datum] prohlásila všechny pohledávky z poskytnutého úvěru za splatné. 6. Z upomínky ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] a dodejky bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru. 7. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a dokladu o odeslání bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky do 7 dnů od doručení výzvy. 8. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé. 9. Podle § 3077 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), se účet řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když k uzavření smlouvy o účtu došlo před tímto dnem; vznik této smlouvy, jakož i práva a povinnosti z ní vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. 10. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena [datum] smlouva o běžnému účtu podle § 708 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, účinný do 31. 12. 2013, a to s odkazem na přechodná ustanovení § 3077 odst. 1 o. z. 11. Povolené přečerpání s limitem 10 000 Kč bylo sjednáno v souladu s ustanovením § 711 citovaného obchodního zákoníku, podle kterého smlouva o běžném účtu může stanovit, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na účtu. Nejsou-li práva a povinnosti stran při poskytnutí těchto peněžních prostředků sjednány ve smlouvě o běžném účtu, řídí se úpravou smlouvy o úvěru (§ 497 a násl.). 12. Navýšení limitu přečerpání na 20 000 Kč bylo sjednáno [datum], tedy již za účinnosti zákona č. 89/2014 Sb. S odkazem na výše citovaná přechodná ustanovení § 3077 odst. 1 o. z. se na daný právní poměr užijí již ustanovení o. z., tedy konkrétně § 2665 o. z., podle kterého Ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. 13. Ujednání ze dne [datum] pak podléhá režimu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 43/2013 Sb., (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), a to s odkazem na § 2 tohoto zákona o spotřebitelském úvěru. Před uzavřením smlouvy bylo tedy povinností předchůdce žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalované podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. 14. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohla být proto poučena podle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“). Posouzení úvěruschopnosti žalované jen z přehledu pohybů na účtu žalované vedeného žalobkyní není dle soudu dostačující, neboť žalovaná mohla mít více účtů, a některé finanční operace nemusí být prováděny prostřednictvím tohoto účtu. Žalobkyně tak dle soudu neunesla břemeno důkazní ohledně splnění povinnosti podle § 9 spotřebitelského zákona. Důsledkem porušení této povinnosti je absolutní neplatnost spotřebitelské smlouvy, ke které přihlédl soud i bez návrhu (§ 588 o. z.). 15. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 17. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 18. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 19. Soud proto podle § 2993 o. z. zavázal žalovanou k zaplacení dlužné částky, jak uvedeno v odstavci I. výroku tohoto rozsudku. 20. Žalovaná byla prokazatelně vyzvána k vydání plnění předžalobní upomínkou, je tedy ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. v prodlení až od [datum]. Soud proto zavázal žalované k zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z., a podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 21. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. 22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 929 Kč, přičemž tato částka představuje 85,54 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 92,77 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 7,23 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 803 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 052,39 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.