21 C 268/2020-47 — Okresní soud v Karviné

Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném vyklizení bytu označeného v odstavci I. výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný užíval předmětný byt na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum], kterou žalobkyně se žalovaným uzavřela. Touto smlouvou byl nájem sjednán do [datum]. Dodatky k nájemní smlouvě byl nájemní poměr prodlužován až do [datum]. Žalovaný řádně neplnil nájemné a splátky na služby spojené s užíváním bytu, proto nájemní poměr k bytu skončil uplynutím určité doby, a to dne [datum]. Žalovaný byl vyzván k vyklizení a předání bytu žalobkyni do sedmi dnů výzvou ze dne [datum]. Žalovaný na tuto výzvu nijak nereagoval. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den [datum]. Žalovanému bylo dne [datum] do vlastních rukou doručeno předvolání k tomuto jednání, jehož součástí bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaný k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. Podle § 153b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Žalovaný se k prvnímu jednání bez omluvy nedostavil. Žalobkyně u jednání navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. Soud proto vyšel z tvrzení uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír. Nárok žalobkyně se opírá o ustanovení § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), podle kterého kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva podle ustanovení § 2201 a § 2235 a následující o. z., který skončil uplynutím sjednané doby. Žalovaný byt po skončení nájmu žalobkyni jako pronajímateli neodevzdal ve smyslu ustanovení § 2292 o. z., podle kterého nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí; proto mu tato povinnost byla uložena soudem. Lhůta k vyklizení bytu byla žalované stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 051 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 279,96 Kč za 50 ujetých km (31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 4,4 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 479,96 Kč ve výši 1 570,79 Kč.