22 C 196/2021-40 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 73 960 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení 3 424 Kč, úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 41 938,2 Kč od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 10. 64 % ročně z částky 36 000 Kč od [datum] do zaplacení, což odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] (jejíž část závodu byla ke dni [datum] převedena na společnost [právnická osoba]) uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž poskytla žalovanému částku 36 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet spolu s poskytnutou částkou i souhrnný poplatek ve výši 30 240 Kč, a to v 16 měsíčních splátkách po 4 140 Kč. Žalobkyně po žalovaném požaduje dlužnou jistinu 36 000 Kč, úrok 5 938,20 Kč, poplatek za uzavření úvěru 8 352,60 Kč, administrativní poplatek 4 669,20 Kč, smluvní pokutu 19 000 Kč, úrok z prodlení 3 921,66 Kč, úrok 10,64 % ročně z jistiny úvěru 36 000 Kč a úrok z prodlení z dlužné jistiny a dlužných úroku 41 938,20 Kč, obojí ode dne [datum]. Pohledávka byla ke dni [datum] postoupena na žalobkyni. Žalobkyně dále tvrdila, že původní věřitelka s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr především na základě informací požadovaných a získaných od žalovaného. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány doklady předloženými žalovaným a byly zaznamenány do zákaznické žádosti o úvěr. Žalovaný uvedl, že pobírá sirotčí důchod 7 188 Kč měsíčně a je zaměstnán u zaměstnavatele [právnická osoba] s výší měsíčního příjmu 13 703 Kč, tedy celkem jeho měsíční příjmy činí 20 891 Kč a výše jeho měsíčních výdajů činí 6 000 Kč. Nemá vyživovací povinnost a bydlí u rodičů. Předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 3. Z listiny nazvané jako smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO]. Podle této smlouvy žalovaný převzal při jejím podpisu v hotovosti částku ve výši 36 000 Kč a zavázal se ji vrátit spolu s poplatkem 30 240 Kč, tj. celkem 66 240 Kč, v 16 měsíčních splátkách po 4 140 Kč. 4. Z úvěrového účtu ke smlouvě [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný uhradil 11 280 Kč. 5. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že je důchodce, je svobodný, žije u rodičů a je jedinou výdělečně činnou osobou v domácnosti. Dále uvedl, že jeho příjem ze mzdy je 13 703 Kč měsíčně a z důchodu 7 188 Kč měsíčně, celkem 20 891 Kč měsíčně, k čemuž měl předložit jako doklad 1x výplatní pásku, pracovní smlouvu, rozhodnutí o přiznání důchodu a 3x poštovní poukázka - důchod, jako své výdaje uvedl výdaje za bydlení a energie 3 000 Kč měsíčně, stravu 2 000 Kč měsíčně a ostatní výdaje 1 000 Kč, celkem 6 000 Kč, což měl doložit čestným prohlášením. 6. Z přípisu [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný pobírá sirotčí důchod 7 188 Kč měsíčně. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka ze smlouvy [číslo] byla předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], postoupena žalobkyni. Ve smlouvě bylo stanoveno, že účinnost smlouvy se váže k zaplacení úplaty, k čemuž došlo dle oznámení o provedení příkazu k úhradě dne [datum] 8. Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky, a to do [datum]. 9. Z ostatních u jednání provedených, avšak v rozsudku neuvedených důkazů, soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti. 10. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně smlouvu úvěru [číslo] dne [datum], na základě které převzal v hotovosti 36 000 Kč, které se zavázal splatit spolu s poplatkem 30 240 Kč, tj. celkem 66 240 Kč, v 16 měsíčních splátkách po 4 140 Kč. Před podpisem smlouvy předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet zápůjčku tak, že získala informace přímo od žalovaného, které byly zaznamenány do žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žalovaný deklaroval čistý měsíční příjem ze mzdy je 13 703 Kč měsíčně a z důchodu 7 188 Kč měsíčně, celkem 20 891 Kč měsíčně, dále výdaje za bydlení a energie 3 000 Kč měsíčně, stravu 2 000 Kč měsíčně a ostatní výdaje 1 000 Kč měsíčně, celkem 6 000 Kč. Příjem ze sirotčího důchodu žalobkyně ověřila z potvrzení [obec] správy sociálního zabezpečení. Ostatní skutková tvrzení však žalobkyně nedoložila žádnými důkazy, nedoložila pracovní smlouvu nebo zprávu zaměstnavatele, z níž by bylo zřejmé, o jaký typ pracovního poměru se jedná, nedoložila výplatní pásky nebo potvrzení o výši příjmů, nedoložila žádné důkazy dokládající ostatní příjmy žalovaného, nedoložila žádné výpisy z databáze dlužníků př. [příjmení], BRKI, NRKI, nedoložila žádné listiny dokládající výdaje žalovaného. Z těchto všech údajů právní předchůdkyně žalobkyně usoudila, že žalovaný je schopen poskytnuté zápůjčky splácet. Žalovaný na svůj závazek ze smlouvy uhradil dle výpisu z úvěrového účtu celkem částku 11 280 Kč. Pohledávky byly smlouvou ze dne [datum] postoupeny žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu ve lhůtě do [datum] v předžalobní výzvě, která byla odeslána na adresu žalovaného dne [datum]. 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ). 14. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 16. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 17. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 18. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno doručením oznámení o postoupení pohledávky. 19. Smlouvy byly uzavřeny předchůdcem žalobkyně jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti s žalovaným jako