22 C 204/2021-40 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 7 185 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že dlužnou pohledávku nabyla od předchůdce žalobkyně (původního věřitele) společnosti [právnická osoba], na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to dluh vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], podle které žalovaná převzala v hotovosti 5 000 Kč. Tuto částku se zavázala uhradit spolu s úrokem 825 Kč, odměnou za administrativní činnost 1 000 Kč a hotovostním inkasem splátek 1 500 Kč v 45 týdenních splátkách po 185 Kč počínaje dnem [datum]. Dosud žalovaná zaplatila 1 140 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že úvěrující společnost s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr především na základě vyhodnocení informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy, které byly přitom zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tuto skutečnost potvrdila žalovaná ve smlouvě. Předchůdce žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná uzavřela s předchůdcem žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] dne [datum], na základě které převzala v hotovosti 5 000 Kč, které se zavázala splatit spolu s úrokem 825 Kč, odměnou za administrativní činnost 1 000 Kč a hotovostním inkasem splátek 1 500 Kč v 45 týdenních splátkách po 185 Kč počínaje dnem [datum]. Žalovaná uhradila 1 140 Kč. Před podpisem smlouvy předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalované splácet zápůjčku tak, že získala informace přímo od žalované, které byly zaznamenány do zákaznické karty, kde rovněž označila, z jakých dokladů byly údaje ověřovány. Žalovaná v žádosti o úvěr deklarovala měsíční příjem ze státní podpory 8 100 Kč a 2 000 Kč, další příjmy 19 000 Kč, dále měsíční výdaje na bydlení 8 000 Kč, osobní výdaje 12 000 Kč, splátky úvěru 3 000 Kč; žalobkyně však tato skutková tvrzení nedoložila žádnými důkazy, nedoložila přiznání státní podpory žalované, nedoložila žádné důkazy dokládající ostatní příjmy žalované, nedoložila žádné výpisy z databáze dlužníků př. [příjmení], BRKI, NRKI, nedoložila žádné listiny dokládající výdaje žalované. Z těchto všech údajů právní předchůdkyně žalobkyně usoudila, že žalovaná je schopna poskytnutý úvěr splácet. Žalovaná na svůj závazek uhradila dle tabulky umoření celkem částku 1 140 Kč. Pohledávka byla smlouvou ze dne [datum] postoupena žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dluhu v oznámení o postoupení pohledávky, které bylo odesláno na adresu žalované dne [datum]. Předžalobní výzva byla odeslána žalované dne [datum]. 4. Po takto zjištěném skutkovém stavu dospěl soud k právnímu posouzení věci: uzavřenou smlouvu soud vyhodnocuje jakožto smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen o. z.), na kterou nutno rovněž aplikovat ustanovení zákona č. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále také jen ZoSÚ), přičemž podle §§ 86 a 87 ZoSÚ je poskytovatel úvěru povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. Věřitel této své povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, tedy pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do zákaznické karty, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Soud přitom v dané věci konstatuje, že předchůdkyně žalobkyně své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované nedostála, když doložila pouze zákaznickou kartu obsahující prohlášení žalované o výši příjmů a výdajů, přičemž nebylo prokázáno, že by byly údaje uvedené v této listině ověřeny i příslušnými doklady, žalobkyně soudu žádné důkazy nepředložila. 5. Z toho důvodu dovodil soud absolutní neplatnost smlouvy o úvěru ze dne [datum] pro rozpor se zákonem (§ 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.). Pro úplnost lze doplnit, že závěr o absolutní neplatnosti takové smlouvy vychází z eurokonformního výkladu citovaných ustanovení (srov. rozsudek Evropského soudního dvora ze dne [datum], sp. zn. C [číslo]). Vzhledem k tomu, že je neplatný hlavní závazek, nemohou být platná ani vedlejší ujednání o úroku, poplatcích a smluvních pokutách. Nicméně v takovém případě je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru (§ 87 odst. 1 ZoSÚ). Žalovaná na základě neplatné smlouvy obdržela od předchůdkyně žalobkyně částku 5 000 Kč, uhradila toliko částku 1 140 Kč a vzniklo jí tak bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu, tj. ve výši 3 860 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla od původní věřitelky i tuto pohledávku za žalovanou, byť byla označena jako pohledávka ze smlouvy o zápůjčce. Žalovaná tak byla zavázána zaplatit žalobkyni částku 3 860 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné procentní sazbě, ode dne [datum] do zaplacení. Žalovaná byla prokazatelně požádána o uhrazení dluhu v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] (byť se nejednalo přímo o výzvu k vydání bezdůvodného obohacení), která byla dne [datum] odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalované. V souladu s § 573 o. z. došlo k doručení třetí pracovní den od odeslání, tj. [datum], přičemž v oznámení byla stanovena desetidenní lhůta k úhradě, která uplynula dne [datum] a nejpozději od [datum] je žalovaná v prodlení s úhradou částky 3 860 Kč. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o úvěru. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 2 o.s.ř., jelikož procesně úspěšnější žalované dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly. 7. Odůvodnění rozsudku soud vyhotovil ve zkrácené verzi podle § 157 odst. 4 o. s. ř., neboť proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání.