22 C 81/2021-47 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 320,51 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela s žalovaným rámcovou smlouvu [číslo] na základě které žalovanému aktivovala běžný účet č. [bankovní účet]. Dne [datum] pak žalobkyně uzavřela se žalovaným dodatek [číslo] k rámcové smlouvě, kterým žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 20 000 Kč. Po vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného schválila žalobkyně poskytnutí kontokorentu dne [datum], který bylo možné čerpat na účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný porušil smluvní povinnosti, proto byl dne [datum] kontokorent zesplatněn. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení dlužné jistiny ve výši 19 320,51 Kč, nesplaceného kapitalizovaného smluvního úroku z kontokorentu ve výši 905,13 Kč za období od [datum] do [datum], dále smluvního úroku 18,9 % ročně z částky 19 320,51 Kč od [datum] do [datum], smluvního úroku 8,25 % ročně z částky 19 320,51 Kč od [datum] do zaplacení a dále se domáhala po žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení 8,25 % ročně z částky 19 320,51 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalobkyně dále tvrdila, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr na základě informací poskytnutých přímo od žalovaného. Úvěrové závazky žadatelů žalobkyně ověřuje dotazem na Bankovní registr klientských informací a Nebankovní registr klientských informací, ohledně dalších výdajů žalovaného používá žalobkyně sofistikovaný model pro vyhodnocení schopnosti žalovaného splácet. Žalovaný uvedl výši svého průměrného měsíčního příjmu 22 000 Kč měsíčně a s ohledem na nízkou výši poskytovaného úvěru vycházela žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti z tvrzení žalovaného. Žalovaný v žádosti uvedl, že nemá žádné splátky jiných úvěrů, přičemž žalobkyně při ověřování zjistila, že žalovaný má osobní úvěr 30 000 Kč s měsíční splátkou 1 508 Kč a zahrnula tyto splátky do svého posuzování. Vyhodnotila tak příjmy žalovaného 22 000 Kč měsíčně a výdaje žalovaného 3 410 Kč měsíčně (částka potřebná na výdaje žalovaného dle interní analýzy žalobkyně) spolu s 1 508 Kč měsíčně jako splátkou úvěru. Rozdíl mezi příjmy a výdaji žalovaného vyhodnotila žalobkyně na 17 082 Kč měsíčně a došla k závěru, že žalovavý je schopen úvěr splácet. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 4. Z listiny označené jako rámcová smlouva [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahuje ujednání mezi žalobkyní a žalovaným o zřízení běžného účtu č. [bankovní účet], kdy tato smlouva měla být mezi účastníky uzavřena prostřednictvím internetového bankovnictví. 5. Z výpisu z běžného účtu za období [datum] až [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vede pro žalovaného běžný účet č. [bankovní účet]. Dále bylo zjištěno, že za uvedenou dobu žalovaný čerpal celkem 19 496 Kč a zaplatil celkem 3 605 Kč. 6. Z listiny označené jako dodatek [číslo] k rámcové smlouvě [číslo] ze dne [datum] a z obchodních podmínek bylo zjištěno, že obsahuje ujednání mezi žalobkyní a žalovaným o poskytnutí úvěru s možností přečerpání (kontokorent) do výše 20 000 Kč, a to na běžném účtu č. [bankovní účet]. Výše RPSN byla sjednána na 20,69 %. Tento dodatek měl být uzavřen mezi účastníky prostřednictvím internetového bankovnictví s ověřovacím kódem SMS: [číslo]. 7. Z přehledu čerpání a splácení kontokorentu bylo zjištěno, že žalovaný čerpal úvěr ode dne [datum]. 8. Z výzvy ze dne [datum] a podacího archu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky 20 225,64 Kč do [datum], to je před podáním žaloby. 9. Z úvěrové zprávy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného z informací sdělených žalovaným a z interních a externích databází. Dále bylo zjištěno, že žalovanému byl poskytnut úvěr 30 000 Kč dne [datum] a že jeho žádost o úvěr ze dne [datum] na 20 000 Kč byla odmítnuta. 10. Z měsíčního výpisu z běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že na tento účet byla dne [datum] připsána částka 20 484 Kč od protiúčtu s názvem mzdy – [obec] [obec]. Dále bylo zjištěno, že [datum] žalovaný prostřednictvím tohoto účtu čerpal úvěr 30 000 Kč. Zůstatek na účtu za tento měsíc byl 91,12 Kč. Ostatní záznamy jsou výběry hotovosti z bankomatu a platba kartou. 11. Z ostatních u jednání provedených, avšak v rozsudku neuvedených důkazů, soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti. 12. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel s žalobkyní rámcovou smlouvu [číslo] dne [datum], na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Dne [datum] pak žalobkyně uzavřela s žalovaným dodatek [číslo] k rámcové smlouvě a poskytla žalovanému kontokorentní úvěr s limitem ve výši 20 000 Kč. Před podpisem smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr tak, že získala informace přímo od žalovaného. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl čistý měsíční příjem ve výši 22 000 Kč měsíčně, tento údaj žalobkyně dokládala výpisem z běžného účtu za měsíc květen 2019, kdy žalovaný obdržel mzdu od [obec] [obec] ve výši 20 484 Kč. Z výpisu dále vyplynulo, že dne [datum] žalovaný prostřednictvím tohoto účtu čerpal úvěr 30 000 Kč a zůstatek na účtu za tento měsíc byl 91,12 Kč. Ostatní záznamy byly výběry hotovosti z bankomatu a platba kartou. Z úvěrové zprávy žalobkyně zjistila, že žalovaný splácí úvěr ve výši 30 000 Kč splátkou 1 508 Kč měsíčně. U výdajů žalovaného žalobkyně vycházela z částky stanovené interním modelem ve výši 3 410 Kč měsíčně a výší splátky úvěru ve výši 1 508 Kč měsíčně. Žalobkyně nedoložila žádné další důkazy, nedoložila pracovní smlouvu nebo zprávu zaměstnavatele, z níž by bylo zřejmé, o jaký typ pracovního poměru se jedná, nedoložila výplatní pásky nebo potvrzení o výši příjmů, nedoložila žádné výpisy z databáze dlužníků př. [příjmení], BRKI, NRKI, nedoložila žádné listiny dokládající výdaje žalovaného. Z těchto údajů žalobkyně usoudila, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet. Žalovaný čerpal kontokorent v celkové výši 19 496 Kč a na svůj závazek zaplatil celkem 3 605 Kč. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu ve lhůtě do [datum] v předžalobní výzvě, která byla odeslána na adresu žalovaného dne [datum]. 13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 15. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ). 16. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 17. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 19. Podle § 588 o.