23 C 232/2021-37 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 23 978 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 23 978 Kč za dobu od 6. 1. 2019 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále také jako původní věřitel) jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla dne 7. 11. 2018 uzavřena Rámcová smlouva o úvěru [číslo] dne 7. 11. 2018 na ni navazující Jednotlivá smlouva o úvěru [číslo] (dále jen Smlouva), na základě které původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit včetně sjednaného úroku a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 978 Kč s termínem do 29 dnů ode dne poskytnutí úvěru, tj. do 6. 12. 2018. Ke sjednání úvěru došlo prostřednictvím elektronické komunikace na webové stránce původního věřitele [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním svých osobních údajů, čísla občanského průkazu, bankovního účtu, e-mailové adresy a stvrdil, že se seznámil se zněním úvěrové smlouvy. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně v plné výši dne 7. 11. 2018 převodem peněžních prostředků z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného uvedený v úvěrové smlouvě. Žalovaný úvěr ve lhůtě splatnosti neuhradil a dostal se do prodlení s úhradou dluhu. Pohledávka byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 5. 2020 na žalobce. Žalovaný úvěr ve výši 20 000 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 978 Kč neuhradil. K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne 20. 5. 2020, i přes výzvu dluh neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobce se z jednání omluvil, avšak nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Z žalobcem předložených listinných důkazů, a to z Rámcové smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 7. 11. 2018, Jednotlivé smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 7. 11. 2018, Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, interního přehledu úvěrové smlouvy, transakční historie úvěrového účtu, interního přehledu výzev k úhradě prostřednictvím SMS, faktury – daňového dokladu [číslo] ze dne 7. 11. 2018, interního výpisu z bankovního účtu žalobce č. ú. [bankovní účet] ze dne 23. 6. 2015, interního výpisu z bankovního účtu žalobce č. ú. [bankovní účet] ze dne 7. 11. 2018 – čerpání úvěru, Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 12. 5. 2020 včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek, Předžalobní výzvy ze dne 20. 5. 2020 a ze sdělení [právnická osoba] ze dne 22. 6. 2021 včetně výpisu z účtu č. ú. [bankovní účet] za období od 1. 11. 2018 do 30. 11. 2018 (č. l. 18-22 spisu), soud zjistil následující skutkový stav věci: Z interního výpisu z bankovního účtu č. ú. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] bylo zjištěno, že dne 7. 11. 2018 byla z tohoto bankovního účtu zaslána částka 20 000 Kč na bankovní účet žalovaného č. ú. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo]. Na bankovní účet žalovaného č. ú. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] byla poukázána dne 7. 11. 2018 platba ve výši 20 000 Kč pod variabilním symbolem [číslo] z bankovního účtu obch. spol. [právnická osoba] [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] Z výpisu úvěrového účtu a z transakční historie úvěrového účtu bylo prokázáno, že žalovaný uhradil splátku úvěru dne 14. 12. 2018 ve výši 235 Kč a dne 14. 12. 2018 ve výši 3 014 Kč. Pohledávka ze smlouvy o úvěru byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 5. 2020 na žalobce. Žalovaný dluh i přes písemnou výzvu k úhradě dluhu ze dne 20. 5. 2020 neuhradil. Žalovanému byla doručena žaloba dne 18. 10. 2021. Z dalších listin neučinil soud žádná skutková zjištění, jelikož tyto neobsahují jakýkoliv podpis žalovaného, a nebylo tedy prokázáno, že by se jednalo o zachycení vůle jednajícího žalovaného směřující k určitému právnímu jednání. 4. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 5. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 9. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen. 11. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je z větší části důvodná. Po právní stránce soud posoudil věc podle ust. § 2395 o. z., ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy, a shledal, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným nebyla uzavřena platná smlouva o úvěru, když žalobce v řízení neprokázal vznik závazkového vztahu ze smlouvy o úvěru uzavřeného prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, neprokázal, že smlouva o úvěru obsahovala povinné informace smlouvy o úvěru stanovené zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, a že smlouva o úvěru byla alespoň v jednom vyhotovení poskytnuta žalovanému jako spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Žádná z listin předložených žalobcem neobsahuje podpis žalovaného (rámcová smlouva o úvěru, jednotlivá smlouva o úvěru, standardní informace o spotřebitelském úvěru). Nebylo tedy žádným způsobem prokázáno, že by žalovaný skutečně s původním věřitelem úvěrovou smlouvu uzavřel. Žalobce však v řízení prokázal, že na základě této, byť neplatné smlouvy o úvěru, původní věřitel vyplatil žalovanému bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, žalovaný tyto finanční prostředky převzal a prostřednictvím svého bankovního účtu s nimi disponoval, přičemž, jak sám žalobce v řízení doložil, žalovaný na dluh uhradil pouze částku 3 249 Kč. Na straně žalovaného tak došlo k bezdůvodnému obohacení co do částky 16 751 Kč, která představovala vyčerpanou jistinu úvěru, neboť mu bylo plněno bez právního důvodu podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle ust. § 2993 o. z. zavázal žalovaného uhradit žalobci, na něhož byla pohledávka platně postoupena, částku 16 751 Kč představující poukázané peněžní prostředky. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu ust. 1968 o. z., zavázal jej soud podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 16 751 Kč za dobu od 19. 10. 2021 do zaplacení, neboť do prodlení s úhradou této částky se dostal žalovaný až den následující po doručení žaloby (žaloba byla žalovanému doručena dne 18. 10. 2021), jako výzvy k dobrovolnému plnění bezdůvodného obohacení, čímž nastala splatnost dluhu žalovaného z bezdůvodného obohacení. Ve zbytku nároku a v části příslušenství, tj. úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 23 978 Kč za dobu od 6. 1. 2019 do 18. 10. 2021 a z částky 7 227 Kč za dobu od 19. 10. 2021 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 16 751 Kč za dobu od 19. 10. 2021 do zaplacení, jelikož nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 12. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách. 13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném řízení činí úspěch žalobce 54,96 % a jeho neúspěch 45,04 %.