23 C 323/2020-25 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 9 820 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 9 820 Kč za dobu od 31. 5. 2019 do zaplacení, účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši 2 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 3 512 Kč s odůvodněním, že mezi žalobcem jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem byla dne 30. 4. 2019 uzavřena Smlouva o zápůjčce (dále jen smlouva), na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému zápůjčku ve výši 8 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit včetně poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 820 Kč s termínem splatnosti do 30. 5. 2019. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], se kterými byl žalovaný seznámen před uzavření smlouvy. Ke sjednání zápůjčky došlo prostřednictvím elektronické komunikace na webové stránce žalobce [anonymizováno], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním svých osobních údajů, bankovního účtu, telefonního čísla a e-mailové adresy, čímž učinil návrh na uzavření smlouvy o zápůjčce vůči žalobci a současně zaškrtl řádek s textem: potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním smlouvy o zápůjčce a zněním všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům jsem porozuměl a souhlasím s jejich zněním. Následně smlouvu podepsal elektronickým PINem, čímž potvrdil správnost svých identifikačních údajů a čísla bankovního účtu. Žalobce poukázal peněžní prostředky žalovanému bezhotovostně na jeho bankovní účet uvedený ve smlouvě o zápůjčce. Žalovaný zápůjčku ve lhůtě splatnosti neuhradil a dostal se do prodlení s úhradou dluhu, a proto žalovanému vznikla povinnost k úhradě účelně vynaložených nákladů spojených s upomínáním ve výši 2 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,10 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na dlužné jistině zápůjčky částku 8 000 Kč, na poplatku za poskytnutí zápůjčky částku 1 820 Kč, na účelně vynaložených nákladech spojených s upomínáním částku 2 500 Kč a na smluvní pokutě částku 3 512 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobce a právní zástupce žalobce se z jednání omluvili, avšak nepožádali z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Z žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o zápůjčce ze dne 30. 4. 2019, Všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba] účinných od 21. 11. 2018, výpisu z bankovního účtu žalobce ze dne 30. 4. 2019, interního výpisu – výčtu poplatků za upomínky, upomínky ze dne 6. 6. 2019, 13. 6. 2019, opakované výzvy k úhradě ze dne 20. 6. 2019, 29. 6. 2019 a ze dne 14. 7. 2019, Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 20. 4. 2020 včetně podacího lístku ze dne 20. 4. 2020 a ze sdělení [právnická osoba] ze dne 9. 11. 2020 včetně výpisu z bankovního účtu č. ú. [bankovní účet] za období 1. 4. 2019 do 30. 4. 2019 (č. l. 15-18 spisu), soud zjistil následující skutkový stav věci: Z interního výpisu z bankovního účtu žalobce ze dne 30. 4. 2019 bylo zjištěno, že dne 30. 4. 2019 byla z účtu [právnická osoba] zaslána částka 8 000 Kč na bankovní účet žalovaného č. ú. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] pod variabilním symbolem [číslo]. Na bankovní účet žalovaného č. ú. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] byla poukázána dne 30. 4. 2019 platba ve výši 8 000 Kč pod variabilním symbolem [variabilní symbol] z bankovního účtu č. ú. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] O úhradu dlužné částky byl žalovaný upomínán v předžalobní výzvě ze dne 20. 4. 2020. Předžalobní výzva byla dle podacího lístku předána k poštovní přepravě dne 20. 4. 2020 a byla téhož dne odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalovaného. Z dalších listin neučinil soud žádná skutková zjištění, jelikož tyto neobsahují jakýkoliv podpis žalovaného, a nebylo tedy prokázáno, že by se jednalo o zachycení vůle jednajícího žalovaného směřující k určitému právnímu jednání. 4. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 5. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o zápůjčce přenechává zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. 8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 9. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen. 11. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Po právní stránce soud posoudil věc podle ust. § 2390 o. z., ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce, a shledal, že mezi žalobcem a žalovaným nebyla uzavřena platná smlouva o zápůjčce, když žalobce v řízení neprokázal vznik závazkového vztahu ze smlouvy o zápůjčce uzavřeného prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, na písemném vyhotovení smlouvy absentuje podpis žalovaného a nebylo ani prokázáno, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy jiným způsobem. Žalobce však v řízení prokázal, že na základě této, byť neplatné smlouvy o zápůjčce, žalobce vyplatil žalovanému bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného finanční prostředky ve výši 8 000 Kč, žalovaný tyto finanční prostředky převzal a prostřednictvím svého bankovního účtu s nimi disponoval. Na straně žalovaného tak došlo k bezdůvodnému obohacení co do částky 8 000 Kč, která představovala vyčerpanou jistinu zápůjčky, neboť mu bylo plněno bez právního důvodu podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle ust. § 2993 o. z. zavázal žalovaného uhradit žalobci částku 8 000 Kč představující poukázané peněžní prostředky. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu ust. 1968 o. z., zavázal jej soud podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ročně z částky 8 000 Kč za dobu od 5. 5. 2020 do zaplacení, neboť do prodlení s úhradou této částky se dostal žalovaný až den následující po doručení předžalobní upomínky (předžalobní upomínka byla žalovanému doručena dne 4. 5. 2020), jako výzvy k dobrovolnému plnění bezdůvodného obohacení, čímž nastala splatnost dluhu žalovaného z bezdůvodného obohacení. V části poplatku za poskytnutí zápůjčky, v části účelně vynaložených nákladů spojených s upomínáním, v části smluvní pokuty a v části příslušenství, tj. zákonného úroku z prodlení z částky 9 820 Kč za dobu od 31. 5. 2019 do 4. 5. 2020 a z částky 1 820 Kč za dobu od 5. 5. 2020 do zaplacení, jelikož nebylo prokázáno uzavření smlouvy o zápůjčce, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 12. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách. 13. Žalovaný byl, měřeno poměrem úspěchu, ve věci úspěšnější než žalobce. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. by měl žalobce povinnost nahradit žalovanému náklady řízení; žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.