23 C 341/2020-31 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 6 000 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 6 000 Kč za dobu od 21. 8. 2018 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce zahraniční [právnická osoba] [příjmení] p.l.c., se sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] (dále jen původní věřitel) jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla dne 19. 7. 2018 uzavřena Smlouva o úvěru (dále také jako úvěrová smlouva), na základě které původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 6 000 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit s termínem splatnosti do 18. 8. 2018. Ke sjednání úvěru došlo prostřednictvím elektronické komunikace na webové stránce původního věřitele [anonymizováno], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním svých osobních údajů, bankovního účtu, e-mailové adresy a stvrdil, že se seznámil se zněním úvěrové smlouvy. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně v plné výši dne 19. 7. 2018 převodem peněžních prostředků z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného uvedený v úvěrové smlouvě. Žalovaný úvěr ve lhůtě splatnosti neuhradil a dostal se do prodlení s úhradou dluhu. Následně byla pohledávka původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 22. 1. 2020. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na jistině úvěru částku 6 000 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobce a právní zástupce žalobce se z jednání omluvili, avšak nepožádali z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o úvěru ze dne 19. 7. 2018, Standartních informací o spotřebitelském úvěru, potvrzení o provedené platbě The ze dne 19. 7. 2018 v částce 6 000 Kč – čerpání úvěru, Faktury – výpisu [číslo] ze dne 19. 7. 2018, splatné dne 20. 8. 2018, znějící na částku 6 000 Kč, Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 22. 1. 2020 včetně podacího lístku ze dne 22. 1. 2020, Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 22. 1. 2020 včetně podacího lístku ze dne 22. 1. 2020 a ze sdělení [právnická osoba] ze dne 9. 11. 2020 včetně výpisu z účtu č. ú. [bankovní účet] za období od 30. 6. 2018 do 31. 7. 2018 (č. l. 18-20 spisu), soud zjistil následující skutkový stav věci: Na bankovní účet žalovaného č. ú. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] byla poukázána prostřednictvím platební brány The Pay dne 19. 7. 2018 platba ve výši 6 000 Kč pod variabilním symbolem [variabilní symbol] z bankovního účtu obch. spol. [příjmení] [příjmení] [jméno] č. ú. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] Pohledávka ze smlouvy o úvěru byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 na žalobce. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému dne 22. 1. 2020. O úhradu dlužné částky byl žalovaný upomínán v předžalobní výzvě ze dne 22. 1. 2020. Předžalobní výzva byla dle podacího lístku předána k poštovní přepravě dne 22. 1. 2020 a byla téhož dne odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalovaného. Z dalších listin neučinil soud žádná skutková zjištění, jelikož tyto neobsahují jakýkoliv podpis žalovaného, a nebylo tedy prokázáno, že by se jednalo o zachycení vůle jednajícího žalovaného směřující k určitému právnímu jednání. 4. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 5. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 9. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen. 11. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Po právní stránce soud posoudil věc podle ust. § 2395 o. z., ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy, a shledal, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným nebyla uzavřena platná smlouva o úvěru, když žalobce v řízení neprokázal vznik závazkového vztahu ze smlouvy o úvěru uzavřeného prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, neprokázal, že smlouva o úvěru obsahovala povinné informace smlouvy o úvěru stanovené zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, a že smlouva o úvěru byla alespoň v jednom vyhotovení poskytnuta žalovanému jako spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Žádná z listin předložených žalobcem neobsahuje podpis žalovaného (smlouva o úvěru, standartní informace o spotřebitelském úvěru). Nebylo tedy žádným způsobem prokázáno, že by žalovaný skutečně s původním věřitelem úvěrovou smlouvu uzavřel. Žalobce neprokázal žádné ze svých tvrzení uváděných v žalobě, na základě kterých by bylo možno dospět k závěru, že byla ověřena totožnost žalovaného při uzavírání úvěrové smlouvy. Žalobce však v řízení prokázal, že na základě této, byť neplatné smlouvy o úvěru, původní věřitel vyplatil žalovanému bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného finanční prostředky ve výši 6 000 Kč, žalovaný tyto finanční prostředky převzal a prostřednictvím svého bankovního účtu s nimi disponoval. Na straně žalovaného tak došlo k bezdůvodnému obohacení co do částky 6 000 Kč, která představovala vyčerpanou jistinu úvěru, neboť mu bylo plněno bez právního důvodu podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle ust. § 2993 o. z. zavázal žalovaného uhradit žalobci částku 6 000 Kč představující poukázané peněžní prostředky spolu s úrokem z prodlení v žalobcem nárokované sazbě (která nepřekračuje sazbu zákonných úroků z prodlení k prvnímu dni prokázaného prodlení dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu ust. 1968 o. z., zavázal jej soud podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ročně z částky 6 000 Kč za dobu od 5. 2. 2020 do zaplacení, neboť do prodlení s úhradou této částky se dostal žalovaný až den následující po doručení předžalobní upomínky (předžalobní upomínka byla žalovanému doručena dne 4. 2. 2020), jako výzvy k dobrovolnému plnění bezdůvodného obohacení, čímž nastala splatnost dluhu žalovaného z bezdůvodného obohacení. V části příslušenství, tj. zákonného úroku z prodlení z částky 6 000 Kč za dobu od 21. 8. 2018 do 4. 2. 2020, jelikož nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 12. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách. 13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném řízení činí úspěch žalobce 89,20 % a jeho neúspěch 10,80 %. Ve výši rozdílu (78,40 %) má žalobce právo, aby mu žalovaný nahradil poměrnou část nákladů, které vynaložil při účelném uplatňování nebo bránění práva, tedy částku 1 167,40 Kč. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátem za tři úkony právní služby ve výši 600 Kč (za převzetí a