23 C 376/2021-28 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 2 605 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 2 605 Kč za dobu od 25. 6. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že mezi žalobcem jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla dne 25. 5. 2020 uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru (dále jen Smlouva), na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 2 000 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 440 Kč a poplatku za službu Presto ve výši 165 Kč s termínem splatnosti do 30 dnů ode dne čerpání úvěru, tj. do 24. 6. 2020. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky účinné od 1. 3. 2020 a Sazebník. Ke sjednání úvěru došlo prostřednictvím elektronické komunikace na webové stránce žalobce [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním svých osobních údajů, telefonního čísla, e-mailové adresy, bankovních údajů a prostřednictvím svého uživatelského účtu zvolil bezhotovostní formu poskytnutí úvěru. Smlouvu o úvěru podepsal žalovaný zasláním unikátního SMS kódu (verifikačního podpisového kódu), který byl žalobcem zaslán na telefonní číslo žalovaného. Žalobce poukázal peněžní prostředky žalovanému bezhotovostně dne 25. 5. 2020 na bankovní účet uvedený ve Smlouvě o úvěru. Žalovaný úvěr ve lhůtě splatnosti neuhradil a dostal se do prodlení s úhradou dluhu. Žalovaný úvěr ve výši 2 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 440 Kč a poplatek za službu Presto ve výši 165 Kč neuhradil. K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne 30. 12. 2020, i přes výzvu dluh neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobce se z jednání omluvil, avšak nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Z žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 25. 5. 2020 včetně potvrzení o platbě ze dne 25. 5. 2020, údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru, potvrzení o platbě ze dne 25. 5. 2020, výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba], Všeobecných obchodních podmínek účinných od 1. 3. 2020, výpisu z běžného účtu žalovaného č. ú. [bankovní účet] za období od [číslo] do [číslo], Sazebníku účinného od 1. 3. 2020, Souhlasu se zpracováním osobních údajů, kopie občanského průkazu žalovaného, Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 30. 12. 2020 včetně podacího lístku ze dne 30. 12. 2020 a ze sdělení [právnická osoba] ze dne 10. 11. 2021 včetně výpisu z bankovního účtu č. ú. [bankovní účet] za období 1. 5. 2020 do 31. 5. 2020 (č. l. 20-24 spisu), soud zjistil následující skutkový stav věci: Z interního výpisu potvrzení o platbě ze dne 25. 5. 2020 bylo zjištěno, že dne 25. 5. 2020 byla z bankovního účtu č. ú. [bankovní účet] zaslána částka 2 000 Kč na bankovní účet žalovaného č. ú. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo]. Na bankovní účet žalovaného č. ú. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] byla poukázána dne 25. 5. 2020 platba ve výši 2 000 Kč pod variabilním symbolem [číslo] z bankovního účtu obch. spol. [právnická osoba] [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] O úhradu dlužné částky byl žalovaný upomínán v předžalobní výzvě ze dne 30. 12. 2020. Předžalobní výzva byla dle podacího lístku předána k poštovní přepravě dne 30. 12. 2020 a byla téhož dne odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalovaného. Z dalších listin neučinil soud žádná skutková zjištění, jelikož tyto neobsahují jakýkoliv podpis žalovaného, a nebylo tedy prokázáno, že by se jednalo o zachycení vůle jednajícího žalovaného směřující k určitému právnímu jednání. 4. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 5. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 9. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen. 11. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je z větší části důvodná. Po právní stránce soud posoudil věc podle ust. § 2395 o. z., ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy, a shledal, že mezi žalobcem a žalovaným nebyla uzavřena platná smlouva o úvěru, když žalobce v řízení neprokázal vznik závazkového vztahu ze smlouvy o úvěru uzavřeného prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, neprokázal, že smlouva o úvěru obsahovala povinné informace smlouvy o úvěru a že smlouva o úvěru byla alespoň v jednom vyhotovení poskytnuta žalovanému jako spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Žádná z listin předložených žalobcem neobsahuje podpis žalovaného. Nebylo tedy žádným způsobem prokázáno, že by žalovaný skutečně s žalobcem úvěrovou smlouvu uzavřel. Žalobce neprokázal žádné ze svých tvrzení uváděných v žalobě, na základě kterých by bylo možno dospět k závěru, že byla ověřena totožnost žalovaného při uzavírání úvěrové smlouvy. Žalobce však v řízení prokázal, že na základě této, byť neplatné smlouvy o úvěru, žalobce vyplatil žalovanému bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného finanční prostředky ve výši 2 000 Kč, žalovaný tyto finanční prostředky převzal a prostřednictvím svého bankovního účtu s nimi disponoval. Na straně žalovaného tak došlo k bezdůvodnému obohacení co do částky 2 000 Kč, která představovala vyčerpanou jistinu úvěru, neboť mu bylo plněno bez právního důvodu podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle ust. § 2993 o. z. zavázal žalovaného uhradit žalobci částku 2 000 Kč představující poukázané peněžní prostředky spolu s úrokem z prodlení. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu ust. 1968 o. z., zavázal jej soud podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 000 Kč za dobu od 15. 1. 2021 do zaplacení, neboť do prodlení s úhradou této částky se dostal žalovaný až den následující po doručení předžalobní upomínky (předžalobní upomínka byla žalovanému doručena dne 14. 1. 2021), jako výzvy k dobrovolnému plnění bezdůvodného obohacení, čímž nastala splatnost dluhu žalovaného z bezdůvodného obohacení. V částce 605 Kč a v části nárokovaného příslušenství, tj. úroku z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 2 605 Kč za dobu od 25. 6. 2020 do 14. 1. 2021 a z částky 605 Kč za dobu od 15. 1. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 2 000 Kč za dobu od 15. 1. 2021 do zaplacení, jelikož nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 12. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách. 13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném řízení činí úspěch žalobce 71,98 % a jeho neúspěch 28,02 %. Ve výši rozdílu (43,96 %) má žalobce právo, aby mu žalovaný nahradil poměrnou část nákladů, které vynaložil při účelném uplatňování nebo bránění práva, tedy částku 654,60 Kč. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátem za tři úkony právní služby ve výši 600 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva k úhradě, sepis žaloby) dl