23 C 391/2020-38 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 9 154,08 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 9 154,08 Kč za dobu od 23. 12. 2018 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále také jako původní věřitel) jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla dne 11. 1. 2018 uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru č. S0004 [číslo] (dále jen Smlouva), na základě které původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet včetně sjednaného úroku a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 338,15 Kč v pravidelných 12 měsíčních splátkách po 1 411 Kč splatných vždy k 22. dni příslušného měsíce počínaje dnem 22. 1. 2018, přičemž poslední splátka úvěru byla splatná dne 22. 12. 2018. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byly Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Ke sjednání úvěru došlo prostřednictvím elektronické komunikace na webové stránce původního věřitele [anonymizováno], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním svých osobních údajů, telefonního čísla, e-mailové adresy, bankovních údajů a prostřednictvím svého uživatelského účtu zvolil bezhotovostní formu poskytnutí úvěru. Smlouvu o úvěru podepsal žalovaný připojením svého jména a příjmení k písemnému textu všech dokumentů a zasláním unikátního SMS kódu (verifikačního podpisového kódu), který byl původním věřitelem zaslán na telefonní číslo žalovaného. Původní věřitel poukázal peněžní prostředky žalovanému bezhotovostně dne 12. 1. 2018 na bankovní účet uvedený ve Smlouvě o úvěru. Žalovaný uhradil pouze jednu splátku úvěru ve výši 1 411 Kč, další splátky úvěru neuhradil a dostal se do prodlení s úhradou dluhu. Pohledávka byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2019 na žalobce. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 3. 3. 2020 oznámil původní věřitel žalovanému postoupení pohledávky na žalobce. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na jistině úvěru částku 9 154,08 Kč. Žalobce poplatek za poskytnutí úvěru nenárokuje. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobce se z jednání omluvil, avšak nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. S0004 [číslo] ze dne 11. 1. 2018, Formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 11. 1. 2018, splátkového kalendáře, Pravidel programu slev z nákladů spotřebitelského úvěru, Ujednání o zpracování osobních údajů ze dne 11. 1. 2018, potvrzení o platbě ze dne 11. 1. 2018 – čerpání úvěru, Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2019 včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 3. 2020 včetně podacího lístku ze dne 3. 3. 2020, výpisu z obchodního rejstříku žalobce, ceníku splátkových produktů, Předžalobní výzvy ze dne 3. 3. 2020 včetně podacího lístku ze dne 3. 3. 2020 a ze sdělení [právnická osoba] ze dne 9. 12. 2020 včetně výpisu z bankovního účtu č. ú. [bankovní účet] za období od 1. 1. 2018 do 31. 1. 2018 (č. l. 24-27 spisu), soud zjistil následující skutkový stav věci: Z interního výpisu potvrzení o platbě ze dne 11. 1. 2018 bylo zjištěno, že dne 11. 1. 2018 byla z bankovního účtu č. ú. [bankovní účet] zaslána částka 10 000 Kč na bankovní účet žalovaného č. ú. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo]. Na bankovní účet žalovaného č. ú. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] byla poukázána dne 12. 1. 2018 platba ve výši 10 000 Kč pod variabilním symbolem [číslo] z bankovního účtu obch. spol. [právnická osoba] [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] O úhradu dlužné částky byl žalovaný upomínán v předžalobní výzvě ze dne 3. 3. 2020. Předžalobní výzva byla dle podacího lístku předána k poštovní přepravě dne 3. 3. 2020 a byla téhož dne odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalovaného. Z dalších listin neučinil soud žádná skutková zjištění, jelikož tyto neobsahují jakýkoliv podpis žalovaného, a nebylo tedy prokázáno, že by se jednalo o zachycení vůle jednajícího žalovaného směřující k určitému právnímu jednání. 4. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 5. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 9. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen. 11. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je z větší části důvodná. Po právní stránce soud posoudil věc podle ust. § 2395 o. z., ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy, a shledal, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným nebyla uzavřena platná smlouva o úvěru, když žalobce v řízení neprokázal vznik závazkového vztahu ze smlouvy o úvěru uzavřeného prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, neprokázal, že smlouva o úvěru obsahovala povinné informace smlouvy o úvěru a že smlouva o úvěru byla alespoň v jednom vyhotovení poskytnuta žalovanému jako spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Žádná z listin předložených žalobcem neobsahuje podpis žalovaného. Nebylo tedy žádným způsobem prokázáno, že by žalovaný skutečně s původním věřitelem úvěrovou smlouvu uzavřel. Žalobce neprokázal žádné ze svých tvrzení uváděných v žalobě, na základě kterých by bylo možno dospět k závěru, že byla ověřena totožnost žalovaného při uzavírání úvěrové smlouvy. Žalobce však v řízení prokázal, že na základě této, byť neplatné smlouvy o úvěru, původní věřitel vyplatil žalovanému bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, žalovaný tyto finanční prostředky převzal a prostřednictvím svého bankovního účtu s nimi disponoval, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaný na dluh uhradil pouze částku 1 411 Kč. Na straně žalovaného tak došlo k bezdůvodnému obohacení co do částky 8 589 Kč, která představovala vyčerpanou jistinu úvěru, neboť mu bylo plněno bez právního důvodu podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle ust. § 2993 o. z. zavázal žalovaného uhradit žalobci částku 8 589 Kč představující poukázané peněžní prostředky spolu s úrokem z prodlení v žalobcem nárokované sazbě (která nepřekračuje sazbu zákonných úroků z prodlení k prvnímu dni prokázaného prodlení dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu ust. 1968 o. z., zavázal jej soud podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ročně z částky 8 589 Kč za dobu od 17. 3. 2020 do zaplacení, neboť do prodlení s úhradou této částky se dostal žalovaný až den následující po doručení předžalobní upomínky (předžalobní upomínka byla žalovanému doručena dne 16. 3. 2020), jako výzvy k dobrovolnému plnění bezdůvodného obohacení, čímž nastala splatnost dluhu žalovaného z bezdůvodného obohacení. V částce 565,08 Kč a v části nárokovaného příslušenství, tj. úroku ve výši 3 600 Kč a úroku z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 9 154,08 Kč za dobu od 23. 12. 2018 do 16. 3. 2020 a z částky 565,08 Kč za dobu od 17. 3. 2020 do zaplacení, jelikož nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 12. O lhůtě k plnění bylo rozh