23 C 402/2020-29 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 1 000 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 1 000 Kč za dobu od 18. 4. 2014 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce zahraniční [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] (dále jen původní věřitel) jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem byla dne 10. 4. 2014 uzavřena Smlouva o zápůjčce (dále jen Smlouva), na jejímž základě poskytl původní věřitel žalovanému zápůjčku ve výši 1 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit včetně poplatku za zpracování a poskytnutí zápůjčky ve výši 100 Kč s termínem splatnosti do 17. 4. 2014. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly Standardní podmínky úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím internetu a platné pro klienty v České republice. Ke sjednání zápůjčky došlo prostřednictvím elektronické komunikace na webové stránce žalobce www.ferratumbank.cz. Žalobce poukázal peněžní prostředky žalovanému bezhotovostně na jeho bankovní účet uvedený ve smlouvě o zápůjčce. Žalovaný zápůjčku ve lhůtě splatnosti neuhradil a dostal se do prodlení s úhradou dluhu. Pohledávka byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 na žalobce. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 18. 1. 2018 oznámil původní věřitel žalovanému postoupení pohledávky na žalobce. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na dlužné jistině zápůjčky částku 1 000 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobce a právní zástupce žalobce se z jednání omluvili, avšak nepožádali z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Vzhledem k tomu, že žalobce je zahraniční právnickou osobou, zabýval se soud nejprve otázkou, zda český soud má právo rozhodnout v této věci a dále pak podle kterého právního řádu bude věc posouzena a rozhodnuta. Pravomoc českých soudů je dána na základě čl. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Vzhledem k tomu, že žalovaný má místo trvalého bydliště v České republice, a to v obvodu Okresního soudu v Karviné, byla věc posouzena a rozhodnuta Okresním soudem v Karviné, a to podle českého právního řádu s ohledem na skutečnost, že smlouva o zápůjčce byla uzavřena podle českého právního řádu a realizována na území České republiky. 4. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o zápůjčce ze dne 10. 4. 2014, Faktury – výpisu [číslo] ze dne 10. 4. 2014 splatné dne 17. 4. 2014 znějící na částku 1 100 Kč, interního výpisu z bankovního účtu ze dne 10. 4. 2014 – čerpání zápůjčky, Standardních podmínek úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím internetu a platné pro klienty v České republice, Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 včetně přílohy – detailu postupované pohledávky, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 1. 2018 včetně poštovního podacího archu ze dne 25. 1. 2018, Výzvy k úhradě dluhu, předžalobní upomínky ze dne 11. 3. 2020 včetně poštovního podacího archu ze dne 17. 3. 2020 a ze sdělení [právnická osoba] ze dne 22. 12. 2020 včetně výpisu z bankovního účtu č. ú. [bankovní účet] za období od 1. 4. 2014 do 30. 4. 2014 (č. l. 17-19 spisu), soud zjistil následující skutkový stav věci: Na bankovní účet žalovaného č. ú. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] byla poukázána dne 10. 4. 2014 platba ve výši 1 000 Kč pod variabilním symbolem [variabilní symbol] z bankovního účtu původního věřitele č. ú. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] Pohledávka ze smlouvy o zápůjčce byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 na žalobce. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému dne 18. 1. 2018 O úhradu dlužné částky byl žalovaný upomínán v předžalobní výzvě ze dne 11. 3. 2020. Předžalobní výzva byla dle poštovního podacího listu předána k poštovní přepravě dne 17. 3. 2020 a byla téhož dne odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalovaného. 5. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o zápůjčce přenechává zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. 9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 10. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen. 12. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je z větší části důvodná. Po právní stránce soud posoudil věc podle ust. § 2390 o. z., ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce, a shledal, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným nebyla uzavřena platná smlouva o zápůjčce, když žalobce v řízení neprokázal vznik závazkového vztahu ze smlouvy o zápůjčce uzavřeného prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, na písemném vyhotovení smlouvy absentuje podpis žalovaného a nebylo ani prokázáno, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy jiným způsobem. Žalobce však v řízení prokázal, že na základě této, byť neplatné smlouvy o zápůjčce, původní věřitel vyplatil žalovanému bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného finanční prostředky ve výši 1 000 Kč, žalovaný tyto finanční prostředky převzal a prostřednictvím svého bankovního účtu s nimi disponoval. Na straně žalovaného tak došlo k bezdůvodnému obohacení co do částky 1 000 Kč, která představovala vyčerpanou jistinu zápůjčky, neboť mu bylo plněno bez právního důvodu podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle ust. § 2993 o. z. zavázal žalovaného uhradit žalobci, na něhož byla pohledávka platně postoupena, částku 9 000 Kč představující poukázané peněžní prostředky. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu ust. 1968 o. z., zavázal jej soud podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ročně z částky 1 000 Kč za dobu od 31. 3. 2020 do zaplacení, neboť do prodlení s úhradou této částky se dostal žalovaný až den následující po doručení předžalobní upomínky (předžalobní upomínka byla žalovanému doručena dne 30. 3. 2020), jako výzvy k dobrovolnému plnění bezdůvodného obohacení, čímž nastala splatnost dluhu žalovaného z bezdůvodného obohacení; ve zbytku nárokovaného příslušenství pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 13. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách. 14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném řízení činí úspěch žalobce 69,05 % a jeho neúspěch 30,95 %. Ve výši rozdílu (38,10 %) má žalobce právo, aby mu žalovaný nahradil poměrnou část nákladů, které vynaložil při účelném uplatňování nebo bránění práva, tedy částku 567,30 Kč. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátkou za tři úkony právní služby ve výši 600 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva k úhradě, sepis žaloby) dle ust. 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových v