26 C 339/2021-23 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 31. 8. 2021 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 9 754,50 Kč spolu s 10% úrokem z prodlení z částky 4 500 Kč od 13. 4. 2021 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla od původního věřitele [anonymizována tři slova] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 4. 2021. Tato společnost uzavřela s žalovaným dne 6. 12. 2019 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 4 500 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr včetně poplatkuve výši 2 057 Kč ve lhůtě do 5. 1. 2020 Smluvní pokuta byla ve smlouvě sjednána ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení a její výše 229,50 Kč odpovídá prodlení žalovaného za období od 6. 1. 2020 do 26. 2. 2020. Částka 434 Kč představuje účelně vynaložené náklady na upomínání. Dlužná částka dále sestává z nesplacené jistiny ve výši 4 500 Kč, nesplaceného poplatku ve výši 2 057 Kč, poplatku za odeslání upomínek ve výši 500 Kč, smluvního úroku ve výši 1 477,97 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 556,03 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. Podáním doručeným soudu dne 8. 11. 2021 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 4 264,47 Kč (smluvní pokuta, poplatky za úvěr a ze upomínky a smluvní úrok). V této části bylo řízení zastaveno podle ust. § 96 odst. 1, odst. 2 věta první o. s. ř., kdy souhlasu žalovaného s tímto dispozitivním úkonem žalobkyně nebylo ve smyslu ust. § 96 odst. 3 o. s. ř. třeba. 4. K nařízenému jednání se předvolaný zástupce žalobkyně ani žalovaný nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil, žalovaný nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 5. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 6. 12. 2019, formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzení o platbě, potvrzení o provedení platby ThePay ze dne 6. 12. 2019, upomínek ze dne 47. 2. 2020, 15. 1. 2020, 25. 1.2020 a 10. 1. 2020, výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne 27. 8. 2021, sdělení [právnická osoba] ze dne 12. 11. 2021, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 4. 2021 včetně seznamu postoupených pohledávek, potvrzení úplatě ze dne 26. 4. 2021, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 5. 2021 včetně podacího archu ze dne 4. 5. 2021, výzvy před podáním žaloby ze dne 10. 8. 2021 včetně podacího archu ze dne 12. 8. 2021 a dopisu ze dne 21. 5. 2021. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány. 6. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: Ze sdělení [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalovaný byl ke dni 6. 12. 2019 majitelem účtu č. [bankovní účet]. Z potvrzení o platbě [právnická osoba] bylo zjištěno, že dne 5. 12. 2019 byla na účet [právnická osoba] credit s.r.o. č. [bankovní účet] připsána částka 1 Kč poukázáná z účtu č. [bankovní účet]. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 6. 12. 2019 mezi [anonymizována tři slova] jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným. Žalovanému měl být poskytnut úvěr ve výši 4 500 Kč na dobu 30 dnů od odeslání finančních prostředků na účet za poplatek ve výši 1 095,08 Kč Smlouva sice není podepsaná žalovaným, ale soud má za to, že byla v tomto znění uzavřena, a to vzhledem k provedení žalovaným verifikační platby, přičemž žalovaný obsah smlouvy zachycené v listině předložené žalobkyní nijak nezpochybnil. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že dne 6. 12. 2019 byla poukázána částka 4 500 Kč z účtu [anonymizována tři slova] na účet č. [bankovní účet]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi Emma´s credit s.r.o. jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem smlouvy byly pohledávky uvedené v seznamu, který obsahuje i pohledávku za žalovaným uplatněnou v tomto řízení. Postupitel oznámením ze dne 3. 5. 2021 sdělil žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni a toto oznámení bylo dle podacího archu odesláno jako doporučená zásilka na adresu žalovaného dne 4. 5. 2021. Následně žalobkyně dopisem ze dne 10. 8. 2021 vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, kdy tento dopis byl dle podacího archu odeslán jako doporučená zásilka dne 12. 8. 2021. 7. Žaloba se jeví soudu důvodnou po částečném zpětvzetí kromě části nároku na úrok z prodlení a náklady upomínání, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud má za to, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] dostála svým povinnostem stanoveným v ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo], dle kterého články 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládaný v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Žalobkyně nedoložila žádné listiny ani neoznačila jiné důkazy k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. 8. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná a uplatněný v tomto řízení nárok by mohl být částečně posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.). Žalovaný na základě neplatné smlouvy převzal od předchůdkyně žalobkyně částku 4 500 Kč, neuhradil dle tvrzení žalobkyně ničeho a vzniklo mu tak bezdůvodné obohacení ve přijaté částky, tj. ve výši 4 500 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla od původního věřitele i tuto pohledávku za žalovaným, byť byla označena jako pohledávka ze smlouvy o úvěru. Žalovaný tak byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 4 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, avšak až ode dne 19. 8. 2021 do zaplacení, a to v návaznosti na výzvu k plnění odeslanou formou doporučeného dopisu dne 12. 8. 2021, kdy k doručení došlo dle ust. § 573 o. z. třetí pracovní den od odeslání, tj. 17. 8. 2021, následující den nastala splatnost a nejpozději od 19. 8. 2021 je žalovaný v prodlení s úhradou částky 4 500 Kč. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití ust. § 146 odst. 2 věta první o. s. ř., jelikož procesní úspěch obou účastníků byl přibližně stejný. 10. Žalobkyně byla zavázána k doplacení soudního poplatku z žaloby ve výši 600 Kč. Řízení bylo zahájeno podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, se kterým se pojila poplatková povinnost ve výši 400 Kč, kterou žalobkyně splnila. Nicméně ve věci nemohl být vydán elektronický platební rozkaz, v řízení však bylo pokračováno a žalobkyni tak vznikla povinnost doplatit soudní poplatek do výše stanovené dle položky 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků, tj. do částky 1 000 Kč.