17 C 355/2021-25 — Okresní soud v Karviné

Žalobkyně se svojí žalobou, která byla Okresnímu soudu v Karviné doručena dne 15. 7. 2021, domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni částku 2 834 Kč s úroky z prodlení. Svoji žalobu žalobkyně odůvodnila tvrzením, že se žalovaná stala držitelem televizního přijímače, tím jí vznikla ze zákona povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence; tuto svou povinnost žalovaná splnila dne 1. 9. 2013. Tím jí současně vznikla povinnost v souladu s ustanoveními zákona č. 348/2005 Sb. platit televizní poplatek v zákonem stanovené výši. Žalovaná neplatila řádně stanovené poplatky a dluží tyto platby za období měsíců říjen, listopad a prosinec 2018, leden, duben, květen, červen, červenec, srpen, září, říjen, listopad a prosinec 2019 a leden, únor, březen, duben, květen, červen, červenec, srpen 2020 ve výši po 135 Kč měsíčně (tj. 20x 135 Kč + 134 Kč v měsíci říjnu 2018). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu písemně v souladu s příslušnými ustanoveními uvedeného zákona. Žalovaná přesto dluh doposud nesplnila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žaloba, výzva k vyjádření a všechny další soudní písemnosti byly žalované doručovány na adresu jejího trvalého bydliště v [obec] [část obce], [ulice a číslo]. Dříve se soud marně pokoušel zjistit skutečnou adresu bydliště žalované. Po neúspěšných pokusech pak postupoval v souladu s ustanovením § 46b písm. a/ o. s. ř. a doručil písemnosti na adresu uvedeného trvalého pobytu žalované. Tento procesní postup posoudil jako zcela legitimní i Ústavní soud ČR ve svém usnesení ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10. V daném případě soud rozhodl ve věci podle ustanovení § 115a o. s. ř. bez nařízení ústního jednání. Zástupce žalobkyně souhlasil s naznačeným postupem již v žalobě. Žalovaná byla vyzvána přípisem soudu ze dne 6. 12. 2021 ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem soudu podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez její osobní účasti a bez nařízení ústního jednání; současně byla poučena podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o fikci jejího souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 10 dnů nesdělí své soudem požadované stanovisko. Žalovaná soudu ve stanovené lhůtě neposlala své vyjádření, proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobkyně a žalované. V daném řízení bylo prokázáno na základě potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků - výpisu z evidence České pošty ze dne 21. 6. 2021, dopisu České pošty, s.p., oddělení DINO adresovaného žalované ze dne 27. 11. 2020 spolu s identifikací závazku, s přehledem nezaplacených poplatků a s připojeným dokladem o doručení a na základě specifikace výpočtu úroku, že žalovaná se přihlásila jako poplatník televizních poplatků na adrese v [obec], [ulice a číslo] s účinností od měsíce září 2013, televizní přijímač byl odhlášen v květnu 2021. Žalovaná dluží žalobkyni povinné úhrady za měsíce říjen, listopad a prosinec 2018, leden, duben, květen, červen, červenec, srpen, září, říjen, listopad a prosinec 2019 a leden, únor, březen, duben, květen, červen, červenec a srpen 2020 vždy ve výši po 135 Kč měsíčně. Celkem tak činí dluh žalované 2 834 Kč (tj. 20x 135 Kč + 134 Kč za měsíc říjen 2018). Česká pošta, s.p., oddělení DINO přípisem ze dne 27. 11. 2020 vyzvala žalovanou k úhradě tehdy aktuálního dluhu a úroku z prodlení ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení této výzvy, popř. k doložení dokladů o dřívější úhradě dluhu, současně byla žalovaná poučena o tom, že v případě marného uplynutí stanovené lhůty využije Česká televize svého práva domáhat se zaplacení dluhu v soudním řízení. Podle připojeného dokladu o doručení byla zásilka odeslána dne 1. 12. 2020 na adresu trvalého bydliště žalované [ulice a číslo], [PSČ], [obec] [část obce]; zásilka byla dne 4. 12. 2020 vrácena odesílateli zpět s poznámkou pošty, že na uvedené adrese je adresátka neznámá. Po provedeném dokazování a vyhodnocení důkazních zjištění soud dospěl k závěru, že žalobní požadavek žalobkyně je zcela důvodný. Soud při rozhodování musel nejprve akceptovat skutečnost, že se žalovaná v září 2013 přihlásila jako poplatník televizních poplatků prostřednictvím České pošty, s.p., tímto okamžikem jí vznikla povinnost platit televizní poplatky v zákonem určené výši, a to podle ustanovení § 2 a § 3 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Z výsledků provedeného dokazování, jak jsou popsány výše, vyplývá, že žalovaná neuhradila televizní poplatek za měsíce za měsíce říjen, listopad a prosinec 2018, leden, duben, květen, červen, červenec, srpen, září, říjen, listopad a prosinec 2019 a leden, únor, březen, duben, květen, červen, červenec a srpen 2020. Výše poplatku činila vždy 135 Kč měsíčně, dluh žalované za označené období tak činí 2 834 Kč (tj. 20x 135 Kč + 1x 134 Kč). Zákon ve svém ustanovení § 7 odst. 2 řeší také splatnost poplatku, a to nejpozději do 15. dne každého běžného kalendářního měsíce, je proto nesporné, že dluh za uváděné měsíce se již stal v plném rozsahu splatným. Vypočtenou dlužnou částku soud uložil žalované zaplatit do 3 dnů od právní moci rozsudku. Soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení podle ustanovení § 10 zákona č. 348/2005 Sb., a to vždy ode dne následujícího po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty splatnosti každého měsíčního poplatku až do dne 15. 7. 2021. Výše úroku z prodlení je soudu známa z jeho úřední činnosti, odpovídá ustanovení § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení byl z těchto postupně splatných dílčích částek vypočten za období od data následujícího po splatnosti každé ze splátek do 15. 7. 2021 a činí celkem 460,03 Kč. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a zavázal procesně neúspěšnou žalovanou nahradit plně úspěšné žalobkyni náklady soudního řízení v plné výši 1 126 Kč k rukám zástupce žalobkyně, která zahrnuje 1/ náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, 2/ odměnu za zastoupení ve výši 400 Kč za dva úkony právní služby po 200 Kč (za přípravu spojenou s převzetím zastoupení a za sepis předžalobní výzvy) podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, 3/ náhradu hotových výdajů v celkové výši 200 Kč za uvedené dva úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a 4/ náhradu DPH ve výši 21 % ze součtu uváděné odměny za zastoupení a náhrady hotových výdajů, tj. z částky 600 Kč, a činí 126 Kč. Žádné mimořádné okolnosti případu ve smyslu ustanovení § 150 o. s. ř., pro které by soud výjimečně nepřiznal úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů, v řízení nebyly tvrzeny ani zjištěny, žalovaná měla dostatek času věc řešit mimosoudně, o své platební povinnosti nepochybně věděla, neboť v jiném období poplatky řádně hradila a její platební povinnost je dána přímo zákonem, navíc ji žalobkyně vyzvala k úhradě dluhu podle ustanovení § 142a o. s. ř. písemnou upomínkou. Žalobkyně byla v řízení procesně úspěšná v plném rozsahu, soud jí proto přiznal náhradu nákladů v plné výši.