17 C 417/2021-18 — Okresní soud v Karviné

Žalobkyně se svojí žalobou, která byla Okresnímu soudu v Karviné doručena dne 13. 10. 2021, domáhala vůči žalovanému vydání rozhodnutí, kterým by byl žalovaný zavázán k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 1 520 Kč společně s úrokem z prodlení. Svoji žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaný cestoval prostředkem městské hromadné dopravy provozované žalobkyní, a to dne 2. 7. 2020 v 6.30 hodin na trolejbusové lince č. 17 Vedle běžného jízdného ve výši 20 Kč žádá žalobkyně po žalovaném zaplacení přirážky ve výši 1 500 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba, výzva k vyjádření a všechny další soudní písemnosti byly žalovanému doručeny na adresu jeho trvalého bydliště v [obec], [ulice a číslo]. Dříve se soud marně pokoušel zjistit skutečnou adresu bydliště žalovaného. Po neúspěšných pokusech pak postupoval v souladu s ustanovením § 46b písm. a/ o. s. ř. a doručil písemnosti na adresu uvedeného trvalého pobytu žalovaného. Tento procesní postup posoudil jako zcela legitimní i Ústavní soud ČR ve svém usnesení ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10. V daném případě soud rozhodl ve věci podle ustanovení § 115a o. s. ř. bez nařízení ústního jednání. Žalobkyně souhlasila s navrhovaným postupem již v žalobě. Žalovaný byl vyzván přípisem soudu ze dne 28. 1. 2022 ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem soudu podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jeho osobní účasti a bez nařízení ústního jednání; současně byl poučen podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. o fikci jeho souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 10 dnů nesdělí své soudem požadované stanovisko. Žalovaný soudu ve stanovené lhůtě nezaslal své vyjádření, soud proto předpokládal jeho souhlas s navrhovaným procesním postupem. Za popsané situace bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti žalobkyně a žalovaného. V daném řízení po vyhodnocení skutkových zjištění bylo prokázáno, že žalovaný [celé jméno žalovaného] cestoval bez platné jízdenky dne 2. 7. 2020 v 6.30 hodin na trolejbusové lince č. 17; tyto skutečnosti byly prokázány na základě hlášení o provedené přepravní kontrole spojeného se záznamem o provedené přepravní kontrole ze dne 2. 7. 2020. Žalovaný potvrdil vlastním podpisem na uvedeném záznamu skutečnosti v něm uváděné. Podle upozornění pro cestující, které je součástí hlášení o provedené přepravní kontrole, činí přirážka za jízdu bez platného jízdního dokladu částku 1 500 Kč, pokud není dluh zaplacen po dobu více než 40 dnů ode dne jeho splatnosti. Stejná výše přirážky za tzv. černou jízdu bez platného jízdního dokladu vyplývá i z článku 4 smluvních přepravních podmínek platných při přepravě v tramvajích, trolejbusech a autobusech [právnická osoba], platných od 1. 1. 2020. Žalovaný byl písemně upomínán o úhradu dluhu písemnou výzvou – předžalobní upomínkou ze dne 19. 8. 2021, byl upozorněn na soudní vymáhání dluhu. Zásilka byla odeslána doporučenou poštou na úředně evidovanou adresu žalovaného a dne 2. 9 2021 byla vrácena odesílateli zpět bez předchozího uložení s poznámkou doručující pošty, že se žalovaný z dané adresy odstěhoval. Žalovaný sám netvrdil a tudíž ani neprokázal, že by žalovanou částku již uhradil, důkazní břemeno ohledně zaplacení dluhu přitom spočívá právě na něm. Žaloba je zcela důvodná. V souladu s ustanovením § 2550 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 Kč, když podle uvedeného zákonného ustanovení má cestující právo, aby ho dopravce přepravil do místa určení řádně a včas, pokud zaplatí stanovené jízdné. Výše jízdného byla stanovena v souladu s ustanovením § 2551 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalovaný nemohl v popsaném případě ve vyhrazeném přepravním prostoru dopravního prostředku prokázat platným jízdním dokladem, vzniklo žalobkyni kromě práva na úhradu dlužného jízdného také právo požadovat po žalovaném 1 500 Kč jako přirážku k jízdnému v souladu s ustanovením § 18a zákona č. 111/1994 Sb., v platném znění, a v souladu s ustanovením článku 4 Smluvních přepravních podmínek platných při přepravě v tramvajích, trolejbusech a autobusech [právnická osoba], platných od 1. 1. 2020. Také žalobní požadavek na úhradu úroku z prodlení je zcela v souladu s právní úpravou obsaženou v ustanovení § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalovaný se dopustil v uváděném případě protiprávního jednání, a protože neuhradil dlužné jízdné a požadovanou přirážku rozhodného dne, dostává se do prodlení s plněním peněžitého dluhu. Splatnost dlužného jízdného nastala již dříve, když při zjištění přestupku byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu, nejpozději následujícího dne byl povinen platit a další den pak nastává jeho prodlení. Ke dni 18. 7. 2020, od něhož žalobkyně úhradu úroku z prodlení požaduje, byl žalovaný již v prodlení se zaplacením celé dlužné částky. Výše úroku z prodlení je soudu známa z jeho úřední činnosti. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a podle ustanovení § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. a zavázal procesně neúspěšného žalovaného nahradit plně procesně úspěšné žalobkyni náklady tohoto soudního řízení ve výši 600 Kč, tato částka zahrnuje náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400, Kč a paušální náhradu hotových výdajů žalobkyně ve výši 100 Kč za každý z provedených úkonů v daném řízení, tj. za sepis předžalobní upomínky a sepis žaloby, tedy celkem 200 Kč. Náhradu DPH soud nepřiznal, neboť uvedená vyhláška náhradu nedovoluje. V řízení nebyly zjištěny, ale ani tvrzeny žádné mimořádné okolnosti, pro které by soud výjimečně nepřiznal ve smyslu § 150 o. s. ř. procesně úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný byl v souladu s ustanovením § 142a o. s. ř. o úhradu dluhu písemně upomínán dopisem ze dne 19. 8. 2021 Náklady řízení je žalovaný povinen uhradit na účet žalobkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.