19 C 100/2021-37 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 1. 7. 2021 se domáhala žalobkyně po žalovaném úhrady částky 4 000 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně z této částky od 18. 5. 2018 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi původním věřitelem – společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 17. 4. 2018 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 4 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 17. 5. 2018. Předmětem žalobního požadavku je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 4 000 Kč. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky www. [webová adresa]. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřenou dne 1. 1. 2021. Žalovaný byl upomínán o zaplacení upomínkou ze dne 2. 2. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, kteří se k jednání soudu dne 12. 1. 2022 nedostavili, ačkoli předvoláni byli řádně a včas (§101 odst. 3 o. s. ř.); právní zástupce žalobkyně předem svou neúčast omluvil. Za dané situace soud při rozhodnutí vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Na základě provedených důkazů, bylo zjištěno, že žalobkyně jako postupník uzavřela dne 1. 1. 2021 se společností [právnická osoba] jako postupitelem smlouvu o postoupení pohledávek, včetně pohledávky za žalovaným, která je předmětem tohoto sporu. Žalovaný byl o postoupení pohledávek věřitele - společnosti [právnická osoba] vyrozuměn přípisem ze dne 2. 2. 2021, téhož dne podaným k poštovní přepravě. [právnická osoba] poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, které poukázala na bankovní účet vedený pro žalovaného jako majitele, jak bylo zjištěno z listinných dokladů a zprávy [právnická osoba] ze dne 2. 12. 2021. Nebylo však prokázáno, že by společnost [právnická osoba] se žalovaným uzavřela dne 17. 4. 2018 smlouvu o úvěru. Smlouva není žalovaným podepsána a ze žalobkyní předložených listin nebylo možno dovodit konkrétní tvrzené právní jednání žalovaného. Žalobkyně žalovaného výzvou ze dne 2. 2. 2021 vyzvala k úhradě částky ve výši celkem 16 163,48 Kč ze smlouvy o úvěru ze dne 17. 4. 2018, počítaje v to nesplacenou jistinu ve výši 9 629,48 Kč, dále náklady právního zastoupení v rozsahu částky 6 534. 5. Soud po provedeném dokazování a ve smyslu shora uvedených závěrů žalobě vyhověl, nikoli však v plném rozsahu a nikoli z titulu smlouvy o úvěru. V řízení bylo sice tvrzeno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru, tato skutečnost však v řízení žádným důkazem prokazována nebyla (smlouva měla být uzavřena formou distanční prostředky komunikace na dálku). Jelikož v řízení nebylo prokázáno uzavření úvěrové smlouvy ze dne 17. 4. 2018 podle § 2395 o. z. mezi žalovaným jako úvěrovaným a společností [právnická osoba] jako úvěrující, soud nemohl vyhovět požadavku žalobkyně na zaplacení částky 4 000 Kč z poskytnutého úvěru podle této smlouvy. Nad rámec shora uvedeného je zapotřebí zdůraznit, že žalobkyně ani neprokázala, že před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru společnost [právnická osoba] řádně a s náležitou péčí jakkoli posoudila úvěruschopnost žalovaného. 6. Soud proto ve smyslu ust. § 2991 o. z. zavázal žalovaného uhradit žalobkyni poskytnutou částku 4 000 Kč z titulu jeho bezdůvodného obohacení (částka byla prokazatelně dnem 18. 4. 2018 připsána na jeho účet, k němuž jako majitel měl výhradní dispoziční oprávnění) a jelikož se žalovaný dostal prokazatelně do prodlení s úhradou peněžité částky ve smyslu ust. 1968 o. z., byla mu též uložena povinnost podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zaplatit úrok z prodlení v zákonné výši, avšak až od data 6. 2. 2021, když soud dospěl k závěru, že vyzván k vydání bezdůvodného obohacení byl až výzvou podanou k poštovní přepravě dne 2. 2. 2021, dne 5. 2. 2021 se výzva dostala (resp. mohla dostat) do sféry jeho dispozice, žalovaný mohl plnit a od data následujícího je v prodlení. Ve zbytku byla proto žaloba zamítnuta. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. a dle procesního úspěchu byla přiznána žalobkyni jejich náhrada. Náklady v dané právní věci představují částku 400 Kč za soudní poplatek a dále náklady právního zastoupení žalobkyně, z toho na odměně advokáta 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb., ve znění vyhl.č. 120/2014 Sb., 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 téže vyhlášky, a to ke třem úkonům právní služby ve formě převzetí a přípravy zastoupení, předžalobní výzvy k plnění a sepisu žaloby. Z odměny a náhrad, tedy z 900 Kč bylo na dani přiznáno 189 Kč (21% DPH), neboť právní zástupce žalobkyně je ke dni rozhodnutí soudu plátcem DPH. Celkem náklady činí 1 489 Kč a tuto částku byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce dle § 149 odst. 1 o.s.ř.