19 C 102/2021-42 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 31. 8. 2021 se domáhala žalobkyně po žalované úhrady částky 2 535,96 Kč s 10% úrokem ročně z částky 2 000 Kč od 13. 4. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 226,30 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 989 Kč. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi původním věřitelem – [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a žalovanou byla dne 13. 1. 2020 uzavřena smlouva o úvěru č. 156697, a to prostředky komunikace na dálku, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 2 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 12. 2. 2020. Žalovaná původnímu věřiteli na jistinu neuhradila ničeho. Předmětem žalobního požadavku je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 2 000 Kč a dále z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 913 Kč; v důsledku prodlení žalované vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny ode dne 13. 2. 2020 a dále právo na úhradu smluvního úroku z úvěru, účelně vynaložených nákladů na vymáhání pohledávky a smluvní pokuty ve výši 0,1% denně. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřenou dne 9. 4. 2021 s účinností ke dni 12. 4. 2021, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem z dne 3. 5. 2021. Žalovaná byla upomínána o zaplacení upomínkou ze dne 10. 8. 2021. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ve věci samé nebylo nařízeno jednání, neboť účastníci se výslovně práva účasti na projednání věci vzdali, resp. s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř.). 3. Na základě provedených listinných důkazů předložených žalobkyní, bylo zjištěno, že žalobkyně jako postupník uzavřela dne 9. 4. 2021 se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] jako postupitelem smlouvu o postoupení pohledávek, včetně pohledávky za žalovanou, která je předmětem tohoto sporu. Žalovaná byla o postoupení pohledávek věřitele - [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] vyrozuměna přípisem ze dne 21. 5. 2021. Společnost [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč, které poukázala na bankovní účet vedený pro žalovanou jako majitele. Ze zprávy [právnická osoba], ze dne 30. 12. 2021 bylo zjištěno, že navíc výlučně žalovaná měla k účtu dispoziční oprávnění. Nebylo však prokázáno, že by [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] se žalovanou uzavřela dne 13. 1. 2020 smlouvu o úvěru. Smlouva není žalovanou podepsána a ze žalobkyní předložených listin nebylo možno dovodit konkrétní tvrzené právní jednání žalované. Žalobkyně žalovanou výzvou ze dne 10. 8. 2021 vyzvala žalovanou k úhradě částky ve výši celkem 5 590,96 Kč ze smlouvy o úvěru ze dne 13. 1. 2020, počítaje v to nesplacenou jistinu ve výši 2 000 Kč, a to nejpozději do 18. 8. 2021. Dne 12. 8. 2021 byla výzva podána k poštovní přepravě. 4. Soud po provedeném dokazování a ve smyslu shora uvedených závěrů žalobě vyhověl, nikoli však v plném rozsahu a nikoli z titulu smlouvy o úvěru. V řízení bylo sice primárně tvrzeno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla sjednána smlouva o úvěru, tato skutečnost však v řízení žádným důkazem prokazována nebyla (smlouva měla být uzavřena formou distanční prostředky komunikace na dálku). Jelikož v řízení nebylo prokázáno uzavření úvěrové smlouvy ze dne 13. 1. 2020 podle § 2395 o. z. mezi žalovanou jako úvěrovanou a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] jako úvěrující, soud nemohl vyhovět požadavku žalobkyně na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru, resp. smluvní pokuty a smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků podle této smlouvy. Nad rámec shora uvedeného je zapotřebí zdůraznit, že žalobkyně ani neprokázala, že před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru její právní předchůdkyně, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], řádně a s náležitou péčí jakkoli posoudila úvěruschopnost žalované. 5. Soud proto ve smyslu ust. § 2991 o. z. zavázal žalovanou uhradit žalobkyni toliko poskytnutou částku 2 000 Kč a jelikož se žalovaná dostala prokazatelně do prodlení s úhradou peněžité částky ve smyslu ust. 1968 o. z., byla jí též uložena povinnost podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zaplatit úrok z prodlení v zákonné výši, avšak až od data 19. 8. 2021, když soud dospěl k závěru, že vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení byla až výzvou podanou k poštovní přepravě dne 12. 8. 2021, výzva se dostala (resp. mohla dostat) do sféry její dispozice, žalovaná mohla plnit do 18. 8. 2021 a až od data následujícího je v prodlení. Ve zbytku byla proto žaloba zamítnuta. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. v závislosti na toliko částečném procesním úspěchu žalobkyně.