19 C 46/2022-35 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 11. 3. 2022 se domáhala žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 1 000 Kč s 9 % úrokem z prodlení od 19. 12. 2018 do zaplacení. Žalobu odůvodnila žalobkyně tvrzením, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] a.s., [IČO], uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] za použití prostředků komunikace na dálku, konkrétně prostřednictvím internetových stránek www.unicredo.cz a emailových zpráv. Na základě této Smlouvy o zápůjčce poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne 23. 11. 2018 zápůjčku ve výši 1 000 Kč. Částka byla zaslána na účet žalovaného, který sdělil právní předchůdkyni žalobkyně. Žalobkyně si je vědoma skutečnosti, že je její povinností nejen v řízení tvrdit, ale i dokazovat tyto tvrzené skutečnosti, avšak listiny prokazující uzavření smlouvy o zápůjčce k dispozici nemá. Vzhledem k popsané skutečnosti požadovala žalobkyně po žalovaném toliko nárok na vrácení zaslané částky z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného na úkor žalobkyně. Z doloženého důkazu - výpis z účtu je patrné, že finanční prostředky žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně poukázala žalovanému do jeho dispozice a nyní je po žalovaném požaduje vrátit z titulu bezdůvodného obohacení zpět, neb žalobkyni tyto zaslané finanční prostředky nevrátil. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 28. 1. 2019. Předžalobní upomínkou ze dne 9. 12. 2020 byl žalovaný vyzván k plnění, avšak nijak nereagoval. 2. Žalovaný namítal, že si není vědom, že by si od někoho půjčoval 1 000 Kč. 3. Ve věci samé nebylo nařízeno jednání, neboť účastníci se výslovně práva účasti na projednání věci vzdali, resp. s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř.). 4. Na základě provedeného dokazování, a to z výpisu z emailové korespondence, výpisu z účtu [právnická osoba] vedeného pro [právnická osoba] Systém a.s, smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 28. 1. 2019, předžalobní upomínky ze dne 9. 12. 2020, poštovního podacího archu ze dne 10. 12. 2020, ze zprávy [právnická osoba] ze dne 20. 6. 2022, výpisu údajů z registru obyvatel a spisu Okresního soudu v Karviné sp. zn. 100 P 195/2013, bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] evidovala žádost žalovaného o půjčku, přičemž žalovaný byl označen jménem, příjmením, datem narození, rodným číslem, číslem [číslo obč. průkazu] (dle výpisu údajů z registru obyvatel byl doklad vydán žalovanému), místem bydliště ([ulice a číslo], [obec]), kontaktní adresou ([ulice a číslo], [obec]), číslem mobilního telefonu a emailovou adresou. Jako platební údaj byl označen účet č. [bankovní účet]. Na označený účet zaslala společnost [právnická osoba] dne 23. 11. 2018 částku 1 000 Kč s uvedením variabilního symbolu [číslo] (rodné číslo žalovaného). Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2019 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako postupitel postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni jako postupníka. Z předžalobní výzvy ze dne 9. 12. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k úhradě dlužné částky; dnem 10. 12. 2020 byla výzva předána k poštovní přepravě. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne 20. 6. 2022 bylo zjištěno, že účet č. [bankovní účet] je veden na klienta – [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození] (dle spisu 100 P 195/2013 syna žalovaného). Žalovaný měl k datu 23. 11. 2018 dispoziční oprávnění k tomuto účtu, na nějž byla dne 26. 11. 2018 připsána platba ve výši 1 000 Kč. 5. Soud po provedeném dokazování a ve smyslu shora uvedených závěrů žalobě vyhověl, nikoli však v plném rozsahu a nikoli z titulu smlouvy o zápůjčce. V řízení bylo sice primárně tvrzeno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla sjednána smlouva o zápůjčce (smlouva měla být uzavřena formou distanční prostředky komunikace na dálku), nicméně i žalobkyně vzhledem k absenci listin uplatnila nárok z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto zavázal žalovaného uhradit žalobkyni poskytnutou částku 1 000 Kč ve smyslu ust. § 2991 o. z., neboť poskytnutím plnění bez právního důvodu vzniklo žalovanému bezdůvodné obohacení v této výši. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžité částky ve smyslu ust. 1968 o. z., byla mu též uložena povinnost podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zaplatit úrok z prodlení v (toliko) zákonné výši, avšak až od data 15. 12. 2020, když soud dospěl k závěru, že vyzván k vydání bezdůvodného obohacení byl žalovaný výzvou ze dne 9. 12. 2020 podanou dne 10. 12. 2020 k poštovní přepravě, k doručení došlo ve smyslu ust. § 573 o. z. třetí pracovní den od odeslání, následující den nastala splatnost a žalovaný mohl poprvé plnit, od 15. 12. 2020 je pak v prodlení s úhradou. Předžalobní upomínku lze totiž bezpochyby považovat za výzvu k plnění, resp. jednostranné určení času plnění věřitelem (§ 1958 o. z.). Ke dni 15. 12. 2020 činil zákonný úrok z prodlení pouze 8,25 % p.a. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit s jistinou tento úrok z prodlení z částky 1 000 Kč až od 15. 12. 2020 do zaplacení, a nikoli pak za dobu předcházející tomuto datu, a nikoli též rozdíl mezi požadovaným 9% procentním úrokem a 8,25% úrokem. Ve zbytku byla proto žaloba zamítnuta. 6. Žalobkyně byla aktivně legitimována ve sporu, neboť pohledávka za žalovaným na ni platně přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávky (§ 1879 a násl. o. z.). 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. v návaznosti na toliko částečný procesní úspěch žalobkyně ve sporu.