21 C 423/2021-79 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 179 449,78 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že původní věřitel [právnická osoba], uzavřela se žalovanou smlouvu o půjčce na kliknutí [číslo], podle které se banka zavázala žalované vyplatit úvěr ve výši 200 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit v měsíčních splátkách. Úvěruschopnost žalované byla posuzována na základě porovnání příjmů a výdajů odhadnutých na základě historických dat a lustrací v dostupných registrech. Pohledávka byla původním věřitelem postoupena [právnická osoba], a. s., která následně postoupila pohledávku žalobkyni. Žalobkyně se domáhala zaplacení jistiny ve výši 179 449,78 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 16 497,37 Kč a příslušenství. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o poskytování bankovních služeb ze dne [datum] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba], poskytovala žalované bankovní služby. Z listiny označené jako návrh smlouvy o půjčce na kliknutí [číslo] bylo zjištěno, že žalovaná požádala banku [právnická osoba], o úvěr ve výši 200 000 Kč, který by splácela 108 anuitními měsíčními splátkami po 3 738,88 Kč při úrokové sazbě 17,9 %. Celková splatná částka by činila 407 526,08 Kč. Z listiny označené jako akceptace návrhu smlouvy o půjčce na kliknutí ze dne [datum] bylo zjištěno, že věřitel [právnická osoba], přijal návrh žalované ze dne [datum] na uzavření smlouvy o půjčce na kliknutí [číslo], podle které se banka zavázala žalované vyplatit úvěr ve výši 200 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit 108 měsíčními anuitními splátkami po 3 738,88 Kč, a to při úrokové sazbě 17,9 % ročně. Z listiny označené jako prohlášení o okamžité splatnosti ze dne [datum] bylo zjištěno, že věřitel [právnická osoba], sdělil žalované, že z důvodu porušování smlouvy prohlásila úvěr ze smlouvy [číslo] za splatný. Z výpisu spotřebitelského úvěru bylo zjištěno, že úvěr byl žalované vyplacen ve výši 200 000 Kč a žalovaná na tento úvěr splatila v nepravidelných splátkách částku 86 309,14 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že věřitel [právnická osoba], postoupila pohledávku ze smlouvy o půjčce na kliknutí [číslo], [právnická osoba], a. s . Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba], a. s ., postoupila pohledávku ze smlouvy o půjčce na kliknutí [číslo] žalobkyni. Z listiny označené jako vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne [datum] a soupisu podaných zásilek bylo zjištěno, že věřitel [právnická osoba], sdělil žalované, že pohledávku ze smlouvy [číslo] postoupil [právnická osoba], a. s . Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a seznamu odeslaných oznámení bylo zjištěno, že obsahuje sdělení [právnická osoba], a. s ., ve kterém oznamuje žalované, že pohledávku ze smlouvy [číslo] nabyla od původního věřitele [právnická osoba], a dále ji postoupila žalobkyni. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] a seznamu odeslaných výzev bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky zástupcem žalobkyně. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“). Žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. 5. Na daný právní poměr se ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vztahují práva a povinnosti uvedená v tomto zákoně. Před poskytnutím spotřebitelského úvěru bylo tedy podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinností předchůdce žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalované. Důsledkem porušení této povinnosti je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. K tomu srovnej i rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nebyla proto poučena podle § 118a odst. 1 a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen„ o. s. ř.“). 6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohla být proto soudem poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení neprokázala, že před poskytnutím úvěru posoudil původní věřitel řádně úvěruschopnost žalované. Smlouva je proto podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu ve smyslu § 588 o. z. 10. Žalobě tak bylo vyhověno pouze co do dosud nesplacené jistiny, a to ve smyslu § 2993 o. z. a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Současně soud přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení podle §1970 o. z., když žalovaná je podle § 1958 odst. 2 o. z. v prodlení až od lhůty stanovené v předžalobní upomínce. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1492/2017 (dostupným na www.nsoud.cz) negativním výrokem, neboť žalované podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady.