22 C 273/2021-37 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala, aby jí byl žalovaný povinen zaplatit částku 9 185,14 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že její předchůdkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě níž poskytla žalovanému částku 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet spolu s poskytnutou částkou i souhrnný poplatek ve výši 5 302 Kč, a to v hotovosti v 45 týdenních splátkách po 274 Kč poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nesplácel, když poslední splátka byla uhrazena dne [datum]. Žalovaný dosud zaplatil 2 970 Kč. Žalobkyně po žalovaném požaduje dlužnou jistinu 5 483,53 Kč a dlužný poplatek 3 701,61 Kč, kapitalizovaný úrok 1 987,78 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 891,07 Kč do dne postoupení pohledávky a úrok a úrok z prodlení i ode dne [datum]. Pohledávka byla ke dni [datum] postoupena na žalobkyni. 2. Žalobkyně dále tvrdila, že původní věřitelka s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (zápůjčku) především na základě informací požadovaných a získaných od žalovaného. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány doklady předloženými žalovaným a byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného. Tuto skutečnost potvrdil žalovaný i ve smlouvě. Předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako pomocný dělník u [jméno] [příjmení] s měsíčním příjmem 9 500 Kč, další příjem domácnosti činil 8 000 Kč, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. V insolvenčním rejstříku původní věřitelka ověřila, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. S ohledem na výši příjmu žalovaného a výši požadované zápůjčky dospěla předchůdkyně žalobkyně k názoru, že schopnost žalovaného splácet zápůjčku je dostatečná. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání se zástupce žalobkyně ani žalovaný nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil, žalovaný nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o zápůjčce [číslo] dne [datum], na základě které převzal v hotovosti 7 000 Kč, které se zavázal splatit spolu s poplatkem 5 302 Kč v 45 týdenních splátkách po 274 Kč. Před podpisem smlouvy předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet zápůjčku tak, že získala informace přímo od žalovaného, které byly zaznamenány do zákaznické karty, kde rovněž označila, z jakých dokladů byly údaje ověřovány. Žalovaný v žádosti o zápůjčku uvedl, že je svobodný, má vyživovací povinnost k jedné osobě a bydlí jako spolubydlící, dále deklaroval čistý měsíční příjem ve výši 9 500 Kč, plný pracovní úvazek jako pomocný dělník u [jméno] [příjmení], další příjmy domácnosti jsou 8 000 Kč měsíčně a jeho odhadované výdaje jsou 3 000 Kč měsíčně. Tato skutková tvrzení žalobkyně doložila dohodou o provedení práce s datem ukončení práce dne [datum], výplatními páskami za měsíce [číslo], [číslo] a [číslo] a evidenčním listem pro výpočet měsíčních bytu se třemi členy domácnosti ve výši 6 380 Kč od [datum]; žalobkyně nedoložila žádné důkazy dokládající ostatní příjmy žalovaného, nedoložila žádné výpisy z databáze dlužníků př. [příjmení], BRKI, NRKI, nedoložila žádné další listiny dokládající výdaje žalovaného. Z těchto všech údajů právní předchůdkyně žalobkyně usoudila, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet. Žalovaný na svůj závazek uhradil dle tabulky umoření celkem částku 2 970 Kč. Pohledávka byla smlouvou ze dne [datum] postoupena žalobkyni. Žalovaný byl vyzvána k zaplacení dluhu v oznámení o postoupení pohledávky, které bylo odesláno na adresu žalovaného dne [datum]. Předžalobní výzva byla odeslána žalovanému dne [datum]. 5. Po takto zjištěném skutkovém stavu dospěl soud k právnímu posouzení věci: uzavřenou smlouvu soud vyhodnocuje jakožto smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen o. z.), na kterou nutno rovněž aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále také jen ZoSÚ), přičemž podle §§ 86 a 87 ZoSÚ je poskytovatel úvěru povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. Věřitel této své povinnosti nedostojí, pokud z údajů od dlužníka a předložených listin nelze učinit závěr, že bude dlužník schopen úvěr splácet. Z předložené dohody o provedení práce vyplynulo, že žalovaný měl dohodu sjednanou do [datum], přičemž smlouvu o zápůjčce uzavíral [datum]. Další příjmy domácnosti předchůdkyně žalobkyně již blíže nezkoumala. Co se týče výdajů žalovaného, předchůdkyně žalobkyně ověřila výdaje žalovaného za bydlení, ostatní výdaje však také již blíže nezkoumala. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Dostačujícím pak není ani to, že věřitel nahlédne do insolvenčního rejstříku, neboť ten dokládá pouze to, že dlužník není v insolvenci, nikoliv bez dalšího, že je schopen úvěr splácet. Soud přitom v dané věci konstatuje, že předchůdkyně žalobkyně své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované nedostála, když z údajů od žalovaného a předložených listin dospěla k závěru, že žalovaný bude schopen úvěr splácet. 6. Z toho důvodu dovodil soud absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] pro rozpor se zákonem (§ 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.). Pro úplnost lze doplnit, že závěr o absolutní neplatnosti takové smlouvy vychází z eurokonformního výkladu citovaných ustanovení (srov. rozsudek Evropského soudního dvora ze dne [datum], sp. zn. C [číslo]). Vzhledem k tomu, že je neplatný hlavní závazek, nemohou být platná ani vedlejší ujednání o úroku, poplatcích a smluvních pokutách. Nicméně v takovém případě je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru (§ 87 odst. 1 ZoSÚ). Žalovaný na základě neplatné smlouvy obdržel od předchůdkyně žalobkyně částku 7 000 Kč, uhradil toliko částku 2 970 Kč a vzniklo mu tak bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu, tj. ve výši 4 030 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána ve smyslu § 1879 o. z., na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, dle které žalobkyně nabyla od původní věřitelky i tuto pohledávku za žalovaným, byť byla označena jako pohledávka ze smlouvy o zápůjčce. Žalovaný tak byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 4 030 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné procentní sazbě, ode dne [datum] do zaplacení. Žalovaný byl prokazatelně požádán o uhrazení dluhu v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] (byť se nejednalo přímo o výzvu k vydání bezdůvodného obohacení), která byla dne [datum] odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalovaného. V souladu s § 573 o. z. došlo k doručení třetí pracovní den od odeslání, tj. [datum], přičemž v oznámení byla stanovena desetidenní lhůta k úhradě, která uplynula dne [datum] a nejpozději od [datum] je žalovaný v prodlení s úhradou částky 4 030 Kč a vznikla mu v souladu s § 1970 o. z., povinnost zaplatit žalobkyni vedle závazku k vydání nezaplacené jistiny také zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o zápůjčce. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 2 o.s.ř., jelikož procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly. 8. Odůvodnění rozsudku soud vyhotovil ve zkrácené verzi podle § 157 odst. 4 o. s. ř., neboť proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání.