22 C 323/2021-48 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala, aby jí byl žalovaný povinen zaplatit částku 36 974,32 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že její předchůdkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě níž poskytla žalovanému částku 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet spolu s poskytnutou částkou i souhrnný poplatek ve výši 19 541 Kč, a to v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 2 197 Kč poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však ničeho neuhradil. Žalobkyně po žalovaném požaduje dlužnou jistinu 20 000 Kč a dlužný poplatek 16 974,32 Kč, kapitalizovaný úrok 161,11 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 2 183,33 Kč do dne postoupení pohledávky a úrok 29 % ročně a úrok z prodlení i ode dne [datum]. Pohledávka byla ke dni [datum] postoupena na žalobkyni. 2. Žalobkyně dále tvrdila, že původní věřitelka s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (zápůjčku) především na základě informací požadovaných a získaných od žalovaného. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány doklady předloženými žalovaným a byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného. Tuto skutečnost potvrdil žalovaný i ve smlouvě. Předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného. V insolvenčním rejstříku ověřila, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán jako stavební dělník u [jméno] [příjmení], jeho měsíční příjem činí 22 654 Kč, další příjem domácnosti činí 10 000 Kč, nemá vyživovací povinnost a nemá jiný úvěr. S ohledem na výši příjmu žalovaného a výši požadované zápůjčky dospěla předchůdkyně žalobkyně k názoru, že schopnost žalovaného splácet zápůjčku je dostatečná. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání se zástupce žalobkyně ani žalovaný nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně i žalovaný svoji neúčast omluvili. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Z listiny nazvané jako smlouva o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO]. Podle této smlouvy žalovaný převzal při jejím podpisu v hotovosti částku ve výši 20 000 Kč a zavázal se ji vrátit spolu s poplatkem 19 541 Kč, tj. celkem 39 541 Kč, v 18 měsíčních splátkách po 2 197 Kč. 5. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný ničeho neuhradil. 6. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný v tomto formuláři uvedl, že je svobodný, žije s rodiči, je zaměstnán jako stavební dělník u [jméno] [příjmení] s čistým příjmem 22 654 Kč měsíčně, další příjmy domácnosti jsou 10 000 Kč měsíčně, odhadované měsíční výdaje žadatele jsou 4 000 Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka ze smlouvy [číslo] byla předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], postoupena žalobkyni. 8. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahuje sdělení společnosti [právnická osoba], adresované žalovanému, ve kterém se mu oznamuje postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] na žalobkyni a vyzývá se k úhradě ve lhůtě do deseti dnů od doručení. 9. Z podacího lístku bylo zjištěno, že dne [datum] podala žalobkyně k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalovanému. 10. Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smlouvy [číslo] to do [datum]. 11. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o zápůjčce [číslo] dne [datum], na základě které převzal v hotovosti 20 000 Kč, které se zavázal splácet spolu s poplatkem 19 541 Kč, tj. celkem 39 541 Kč, v 18 měsíčních splátkách po 2 197 Kč. Před podpisem smlouvy předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet zápůjčku tak, že získala informace přímo od žalovaného, které byly zaznamenány do zákaznické karty, kde rovněž označila, z jakých dokladů byly údaje ověřovány. Žalovaný v žádosti o zápůjčku deklaroval, že je svobodný, žije s rodiči, je zaměstnán jako stavební dělník u [jméno] [příjmení] s čistým příjmem 22 654 Kč měsíčně, další příjmy domácnosti jsou 10 000 Kč měsíčně, odhadované měsíční výdaje žadatele jsou 4 000 Kč; žalobkyně však tato skutková tvrzení nedoložila žádnými důkazy, nedoložila pracovní smlouvu nebo zprávu zaměstnavatele, z níž by bylo zřejmé, o jaký typ pracovního poměru se jedná, nedoložila výplatní pásky nebo potvrzení o výši příjmů, nedoložila žádné důkazy dokládající ostatní příjmy žalovaného, nedoložila žádné výpisy z databáze dlužníků př. [příjmení], BRKI, NRKI, nedoložila žádné listiny dokládající výdaje žalovaného. Z těchto všech údajů právní předchůdkyně žalobkyně usoudila, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet. Žalovaný na svůj závazek ničeho neuhradil. Pohledávka byla smlouvou ze dne [datum] postoupena žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu ve lhůtě deseti dnů v oznámení o postoupení pohledávky, které bylo odesláno na adresu žalovaného dne [datum]. Předžalobní výzva byla odeslána žalovanému dne [datum]. 12. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 13. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 14. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ). 15. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 16. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 18. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 19. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno doručením oznámení o postoupení pohledávky. 20. Smlouva byla uzavřena předchůdcem žalobkyně jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti s žalovaným jako spotřebitelem, v důsledku čehož na smlouvu nutno aplikovat kromě ustanovení o. z. také zákon o spotřebitelském úvěru, který upravuje povinnost věřitele zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovanéh