22 C 407/2017-257 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se svojí žalobou, která byla Okresnímu soudu v Karviné doručena dne 9. 11. 2017, domáhala vydání následujícího rozsudku: 1/ zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobkyně [celé jméno žalobkyně] a žalovaného [celé jméno žalovaného] k nemovitostem [parcelní číslo] – orná půda, [číslo] – zahrada, [číslo] – zastavěná plocha, nádvoří, jejíž součástí je dům [adresa], [parcelní číslo] – zahrada, [parcelní číslo] – zahrada, [parcelní číslo] – orná půda, jak jsou tyto nemovitosti zapsány na [list vlastnictví] pro kat. území [část obce], [územní celek], zapsané u Katastrálního úřadu v [obec], 2/ do výlučného vlastnictví [celé jméno žalobkyně] se přikazuje 1/6 spoluvlastnického podílu žalovaného [celé jméno žalovaného] k nemovitostem [parcelní číslo] – orná půda, [parcelní číslo] – zahrada, [parcelní číslo] – zastavěná plocha, nádvoří, jejíž součástí je dům [adresa], [parcelní číslo] – zahrada, [parcelní číslo] – zahrada, [parcelní číslo] – orná půda, jak jsou tyto nemovitosti zapsány na [list vlastnictví] pro kat. území [část obce], [územní celek], zapsané u Katastrálního úřadu v [obec], 3/ [celé jméno žalobkyně] je povinna uhradit žalovanému [celé jméno žalovaného] za jeho spoluvlastnický podíl ve výši 1/6 částku 250 000 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, 4/ žalovaný [celé jméno žalovaného] je povinen uhradit žalobkyni [celé jméno žalobkyně] náhradu nákladů řízení, jak budou soudem stanoveny, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně svoji žalobu odůvodnila tvrzením, že usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 16. 4. 2014 č. j. 36 D 93/2014, které nabylo právní moci dne 16. 4. 2014, se stala podílovou spoluvlastnicí domu [číslo] na pozemku parcel. [číslo] parcel [číslo] jak jsou zapsány na [list vlastnictví] pro kat. území [část obce], [územní celek] úřadu v [obec]. Její podíl byl určen ve výši 5/6. Žalovaný [jméno] [celé jméno žalovaného], dle výše citovaného usnesení Okresního soudu v Karviné, je podílovým spoluvlastníkem shora uvedených nemovitostí v rozsahu ideální 1/6. V rámci dědického řízení byly veškeré nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro kat. území [část obce], [územní celek] oceněny částkou 1 390 000 Kč. Podle dohody o vypořádání dědictví bylo zřízeno matce účastníků [jméno] [celé jméno žalobkyně] věcné břemeno spočívající ve služebnosti bytu, a to doživotního užívání celé stavby [číslo] na [parcelní číslo] včetně přístupu a příjezdu. Oprávněná z věcného břemene [jméno] [celé jméno žalobkyně] toto věcné břemeno nadále v plném rozsahu užívá. Žalobkyně jako většinový vlastník nemovitostí sama zajišťuje po dobu několika let veškeré náklady spojené s užíváním domu, hradí domovní daň, pojistné a také platby za práce nutné pro údržbu nemovitosti. Žalovaný se na těchto nákladech nijak nepodílí a nejeví zájem ani s údržbou domu nijak pomoci. Žalobkyně proto žalovanému navrhla možnost zrušení spoluvlastnictví k předmětné nemovitosti. Vychází z ustanovení § 1140 občanského zákoníku, že nikdo nemůže být nucen setrvávat ve spoluvlastnictví a každý ze spoluvlastníků může kdykoliv požádat o zrušení spoluvlastnictví. Žalovaný v rodinném domu a na přilehlých nemovitostech nemá žádné osobní věci a zrušení spoluvlastnictví tedy nebude na jeho újmu. Nechala vypracovat znalecký posudek k ohodnocení obvyklé ceny nemovitostí a podle tohoto posudku je cena rodinného domu a pozemku stanovena na částku 1 650 000 Kč a pozemku [parcelní číslo] na částku 60 500 Kč. Znalec vycházel ze srovnatelných cen rodinných domů v lokalitách [obec], [obec], [obec], [obec] [obec]. Na základě srovnání cen těchto nemovitostí stanovil cenu obvyklou, jak je výše uvedeno. Sama, a poté i prostřednictvím advokáta se žalobkyně obrátila na žalovaného s nabídkou na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví dohodou s návrhem výplaty hodnoty jeho podílu ve výši 1/6 ve výši 250 000 Kč. Hodnotu podílu žalovaného stanovila jednak na základě odborného posudku, a jednak s přihlédnutím ke skutečnosti, že na nemovitostech vázne věcné břemeno služebnosti bytu, které se rovněž nutně promítá do hodnoty obvyklé ceny nemovitosti. Žalovaný po urgencích prostřednictvím e-mailové korespondence v podstatě odmítl návrh na smírné vyřešení věci s odkazem na údajnou několikanásobně vyšší cenu jeho majetku, tedy cenu jeho podílu ve výši 1/6. Podle ustanovení § 1143 občanského zákoníku nedohodnou-li se účastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Zároveň rozhodne o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Dům [číslo] postavený na p. [číslo] je užíván společně s parcelami [číslo] – zahrada, která je zároveň nemovitostí sloužící k přístupu do domu. Společně s domem jsou užívány jako zahrada i p. [číslo]. Není proto možné rozhodnout o rozdělení těchto společných nemovitostí. Parcela [číslo] – orná půda, která je podle odborného posudku samostatně ohodnocena, by rozdělením na šestinové podíly byla znehodnocena a nemohla by sloužit k účelu, ke kterému je určena. Žalobkyně proto vychází z ustanovení § 1147 občanského zákoníku, které stanoví, že v případě nemožnosti rozdělení společné věci podle podílu, může soud přikázat společnou nemovitost za přiměřenou náhradu jednomu ze spoluvlastníků. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je spoluvlastníkem 5/6 předmětných nemovitostí, které užívá a o které se stará, je podle jejího názoru na místě rozhodnout o zrušení spoluvlastnictví se žalovaným ve vztahu k jeho 1/6 tak, že se tato přikazuje do jejího výlučného vlastnictví a stanoví se přiměřená náhrada za tento podíl 1/6 s přihlédnutím k závazkům ve formě věcného břemene, které na nemovitosti [adresa] váznou. 2. Žalobkyně doplnila své vyjádření v dopise doručeném soudu dne 20. 4. 2018, ve kterém zejména reagovala na vyjádření žalovaného k žalobě ze dne 29. 1. 2018. Uvedla, že žalovaný po dobu několika let nejeví zájem o jakoukoli pomoc s údržbou domu a zahrady. Žalobkyně jej několikrát požádala o pomoc, žalovaný na tyto výzvy nereagoval. V posledních dvou letech musela zajišťovat opravy komína, omítek, střechy na domě i na hospodářské budově, dům potřebuje pravidelnou údržbu. Není pravdou, že by žalobkyně podávala žalobu účelově v době existence věcného břemene. Toto břemeno trvá již 4 roky a žalobkyně se snažila vždy najít vhodný způsob řešení spoluvlastnictví, její snaha ztroskotává na nepřiměřených nárocích žalovaného. U jednání dne 17. 9. 2018 žalobkyně uvedla, že znalecký posudek, který byl vypracován pro účely dědického řízení, nechal vypracovat sám žalovaný a proti ceně v něm uvedené dříve nic nenamítal. V dopise ze dne 26. 9. 2018 žalobkyně dále uvedla, že původní rozpočet na opravu dvou jímek provedla [právnická osoba] a havarijní služby [obec], po odkrytí povrchového krytí jímek bylo zjištěno, že původní způsob opravy není možný, proto bylo zvoleno jiné řešení a za tuto opravu žalobkyně zaplatila uvedenou částku 19 500 Kč. 3. V dopise ze dne 26. 1. 2022 žalobkyně prostřednictvím své advokátky navrhla 3 způsoby smírného řešení sporu: 1/ žalovaný se stane vlastníkem pozemku parcel. [číslo] v hodnotě 1 068 000 Kč a žalobkyni vyplatí částku 341 000 Kč na vyrovnání hodnoty jeho podílu, (hodnota všech nemovitostí ponížená o věcná břemena činí 4 362 000 Kč, z toho 1/6 činí 727 000 Kč, přitom pozemek parcel. [číslo] má hodnotu 1 068 000 Kč, rozdíl mezi hodnotou pozemku a hodnotou podílu žalovaného tak činí 341 000 Kč), v uvedeném případě by si každý z účastníků nesl náklady soudního řízení sám a podílel se v rozsahu ½ na úhradě znalečného, 2/ žalobkyně si ponechá všechny nemovité věci a vyplatí žalovanému za jeho podíl částku 727 000 Kč, znalečné bude placeno rovným dílem a žalovaný uhradí žalobkyni náklady soudního řízení za 5 úkonů právní služby po 11 220 Kč a 5x režijní paušál podle advokátního tarifu a 3/ žalovaný bude vlastníkem celé nemovité parcely [číslo] uhradí žalobkyni celé náklady řízení a zaváže se neuplatňovat žádné další nároky spojené s užíváním nemovitosti. 4. Žalovaný na počátku řízení se žalovanou nesouhlasil. V písemném vyjádření ze dne 29. 1. 2018 prostřednictvím svého advokáta uvedl, že není důvod ke zrušení spoluvlastnictví. Pokud se žalobkyně svého nároku domáhá pouze z finančních důvodů, pak pro něj není problémem přispívat jí na úhradu daně z nemovitostí a na údržbu domu částkou odpovídající 1/6 podle jeho podílu. Ve smyslu ustanovení § 1140 odst. 2 věta druhá občanského zákoníku žalobkyně navrhuje zrušení spoluvlastnictví v době, která je vzhledem k existenci dočasného věcného břemene bydlení na újmu žalovanému jako druhému vlastníkovi. Pokud by přesto soud dospěl k závěru, že jsou zde dány důvody pro zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, pak žalovaný namítá, že hodnota jeho podílu je značně podhodnocena. Znalecký posudek, který žalobkyně předložila pro účely soudního řízení, byl zpracován již před dvěma lety a od té doby ceny nemovitostí značně vzrostly. Soudní znalec ani nezohlednil existenci věcných břemen. Pokud by soud vyhověl žalobě na zrušení a vypořádání podílového spolu