23 C 23/2022-31 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 8 876,70 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 6 000 Kč za dobu od 15. 5. 2021 do zaplacení s odůvodněním, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 16. 4. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále též jako smlouva), na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 6 000 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit včetně fixního úroku ve výši 165,70 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 877 Kč s termínem splatnosti do 14. 5. 2021. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byly Úvěrové podmínky účinné od 1. 3. 2019 (dále jen ÚP). Ke sjednání úvěru došlo prostřednictvím elektronické komunikace na webové stránce žalobce [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním svých osobních údajů, telefonního čísla, e-mailu a bankovních údajů a potvrdil svůj souhlas se smlouvou a úvěrovými podmínkami. Žalobce poukázal peněžní prostředky žalovanému bezhotovostně převodem na jeho bankovní účet uvedený ve smlouvě. Žalovaný úvěr ve lhůtě splatnosti neuhradil a dostal se do prodlení s úhradou dluhu. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na jistině úvěru částku 6 000 Kč, na úroku částku 165,70 Kč a na poplatku za poskytnutí úvěru částku 1 877 Kč. K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne 20. 9. 2021, i přes výzvu dluh neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobce a právní zástupce žalobce se z jednání omluvili, avšak nepožádali z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Z žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 16. 4. 2021, potvrzení o platbě ze dne 1. 9. 2021, potvrzení o platbě ze dne 1. 9. 2021 (čerpání úvěru), Úvěrových podmínek účinných od 1. 3. 2019, interního výpisu o úvěruschopnosti k úvěru [číslo] výpisu z bankovního účtu žalovaného č. ú. [bankovní účet] za období od 1. 1. 2021 do 31. 1. 2021, za období od 1. 2. 2021 do 28. 2. 2021 a za období od 1. 3. 2021 do 28. 3. 2021, kopie občanského průkazu žalovaného, Výzvy k úhradě dluhu, předžalobní upomínky ze dne 20. 9. 2021 a ze sdělení [právnická osoba] ze dne 14. 2. 2022 včetně výpisu z bankovního účtu č. ú. [bankovní účet] za období [číslo] (č. l. 18-21 spisu), soud zjistil následující skutkový stav věci: Z potvrzení o platbě ze dne 16. 4. 2021 vystaveného [právnická osoba] bylo zjištěno, že dne 16. 4. 2021 byla z bankovního účtu žalobce č. ú. [bankovní účet] zaslána částka 6 000 Kč na bankovní účet žalovaného č. ú. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo]. Na bankovní účet žalovaného č. ú. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] byla poukázána dne 16. 4. 2021 platba ve výši 6 000 Kč pod variabilním symbolem [variabilní symbol] z bankovního účtu obch. spol. [právnická osoba] [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] Žalovaný dluh i přes písemnou výzvu k úhradě dluhu ze dne 20. 9. 2021 neuhradil. Žalovanému byla doručena žaloba dne 10. 3. 2022. Z dalších listin neučinil soud žádná skutková zjištění, jelikož tyto neobsahují jakýkoliv podpis žalovaného, a nebylo tedy prokázáno, že by se jednalo o zachycení vůle jednajícího žalovaného směřující k určitému právnímu jednání. 4. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 5. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 9. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen. 11. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Po právní stránce soud posoudil věc podle ust. § 2395 o. z., ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy, a shledal, že mezi žalobcem a žalovaným nebyla uzavřena platná smlouva o úvěru, když žalobce v řízení neprokázal vznik závazkového vztahu ze smlouvy o úvěru uzavřeného prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, neprokázal, že smlouva o úvěru obsahovala povinné informace smlouvy o úvěru stanovené zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, a že smlouva o úvěru byla alespoň v jednom vyhotovení poskytnuta žalovanému jako spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Žádná z listin předložených žalobcem neobsahuje podpis žalovaného (smlouva o spotřebitelském úvěru, úvěrové podmínky). Nebylo tedy žádným způsobem prokázáno, že by žalovaný skutečně s žalobcem úvěrovou smlouvu uzavřel. Žalobce neprokázal žádné ze svých tvrzení uváděných v žalobě, na základě kterých by bylo možno dospět k závěru, že byla ověřena totožnost žalovaného při uzavírání úvěrové smlouvy. Žalobce však v řízení prokázal, že na základě této, byť neplatné smlouvy o úvěru, žalobce vyplatil žalovanému bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného finanční prostředky ve výši 6 000 Kč, žalovaný tyto finanční prostředky převzal a prostřednictvím svého bankovního účtu s nimi disponoval. Na straně žalovaného tak došlo k bezdůvodnému obohacení co do částky 6 000 Kč, která představovala vyčerpanou jistinu úvěru, neboť mu bylo plněno bez právního důvodu podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle ust. § 2993 o. z. zavázal žalovaného uhradit žalobci částku 6 000 Kč představující poukázané peněžní prostředky spolu s úrokem z prodlení v žalobcem nárokované sazbě (která nepřekračuje sazbu zákonných úroků z prodlení k prvnímu dni prokázaného prodlení dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu ust. 1968 o. z., zavázal jej soud podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ročně z částky 6 000 Kč za dobu od 11. 3. 2022 do zaplacení, neboť do prodlení s úhradou této částky se dostal žalovaný až den následující po doručení žaloby (žaloba byla žalovanému doručena dne 10. 3. 2022), jako výzvy k dobrovolnému plnění bezdůvodného obohacení, čímž nastala splatnost dluhu žalovaného z bezdůvodného obohacení; ve zbytku nároku a nárokovaného příslušenství pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 12. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách. 13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném řízení činí úspěch žalobce 64,80 % a jeho neúspěch 35,20 %. Ve výši rozdílu (29,60 %) má žalobce právo, aby mu žalovaný nahradil poměrnou část nákladů, které vynaložil při účelném uplatňování nebo bránění práva, tedy částku 440,70 Kč. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátkou za tři úkony právní služby ve výši 600 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva k úhradě, sepis žaloby) dle ust. 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokátky ve výši režijního paušálu 100 Kč ke třem úkonům právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, tj. ve výši 300 Kč. Jelikož advokátka žalobce