17 C 301/2021-41 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se svojí žalobou, která byla Okresnímu soudu v Karviné doručena dne 27. 5. 2021, domáhala po žalované zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně svoji žalobu odůvodnila tím, že danou pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2020 od původní věřitelské společnosti [právnická osoba], kdy tato společnost uzavřela dne 18. 8. 2018 se žalovanou smlouvu o úvěru č. 751108010 ve spojení se smlouvou téhož čísla ze dne 17. 1. 2019, na jejímž základě pak poskytla žalované úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit uvedenou částku v dohodnutém termínu do 16. 2. 2019 společně s příslušenstvím, celkem měla zaplatit částku 24 261 Kč. Žalovaná neuhradila na svůj dluh žádnou částku. Žalobkyně se domáhá v tomto řízení úhrady jistiny ve výši 20 000 Kč, smluvní pokuty v celkové výši 10 000 Kč, dále úhrady zákonného úroku z prodlení z částky 20 000 Kč ve výši 9,75 % ročně za dobu od 21. 11. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 365,75 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 3 270 Kč. 2. Přípisem ze dne 2. 11. 2021 žalobkyně vzala svoji žalobu částečně zpět o dříve požadovaný kapitalizovaný úrok ve výši 3 270 Kč a o smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč, tj. o částku 13 270 Kč. Nadále zůstal předmětem řízení její požadavek na úhradu částky 20 000 Kč, tj. jistiny dluhu se zákonným úrokem z prodlení a s kapitalizovaným úrokem z prodlení. 3. O uvedeném procesním úkonu žalobkyně Okresní soud v Karviné rozhodl podle ustanovení § 96 odst. 1, odst. 2 a odst. 4 o. s. ř. svým usnesením ze dne 12. 11. 2021 č. j. 17 C 301/2021-27 tak, že řízení v části odpovídající zpětvzetí žaloby zastavil. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žaloba, výzva k vyjádření i všechny další soudní písemnosti byly žalované doručeny na adresu jejího trvalého bydliště v [obec] – [část obce], [ulice a číslo], na této adrese si žalovaná dne 6. 3. 2023 osobně oproti podpisu převzala soudní písemnosti. 4. K jednání, které bylo u zdejšího soudu nařízeno na den 19. 4. 2023, se zástupce žalobkyně ani žalovaná nedostavili, z neúčasti u jednání se zástupce žalobkyně předem omluvil, žalovaná nikoliv, přestože byla řádně a včas předvolána, předvolání k jednání jí bylo doručeno do vlastních rukou dne 6. 3. 2023. 5. V daném řízení bylo prokázáno na základě smlouvy o úvěru č. 751108010 ze dne 18. 8. 2018 ve spojení se smlouvou téhož čísla ze dne 17. 1. 2019, že byla vyhotovena smlouva, která byla uzavřena mezi společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou [celé jméno žalované], jejím předmětem bylo poskytnutí peněžitých prostředků ve výši 20 000 Kč Smlouva byla uzavřena distančním způsobem a neobsahuje vlastnoruční podpis žalované. Úvěrující se zavázala poskytnout úvěrované bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru i smluvený úrok, to vše v souhrnné výši 24 261 Kč, jednorázově do 16. 2. 2019. Ve formuláři pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru jsou shrnuty základní parametry úvěru. 6. [právnická osoba] ze dne 8. 10. 2021 je majitelkou účtu č. [bankovní účet] žalovaná [celé jméno žalované], kromě majitelky měla dispoziční právo k uvedenému účtu ještě jiná osoba. V rozhodném období od 20. 8. 2018 do 30. 9. 2018 byly na tento účet připsány postupně různé částky od společnosti [právnická osoba], a to částka 1 500 Kč (dne 20. 8. 2018), částka 1 000 Kč (dne 21. 8. 2018), částka 1 000 Kč (dne 22. 8. 2018), částka 3 000 Kč (dne 27. 8. 2018), částka 1 200 Kč (dne 3. 9. 2018), částka 1 000 Kč (dne 4. 9. 2018), částka 1 000 Kč (dne 10. 9. 2018), částka 500 Kč (dne 12. 9. 2018), částka 6 000 Kč (dne 18. 9. 2018) a částka 3 800 Kč (dne 21. 9. 2018). Celkem tedy byla na účet žalované v rozhodném období připsána částka 20 000 Kč od právní předchůdkyně žalobkyně. 7. Z obsahu oznámení o postoupení pohledávky ze dne 4. 12. 2020 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] oznámila žalované postoupení pohledávky na [právnická osoba] [obec] a [právnická osoba], současně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu do 10 dnů. 8. Žalobkyně předložila předžalobní výzvu advokáta ze dne 3. 5. 2021, podle kterého by měla žalovaná uhradit svůj dluh do 12. 5. 2021. Podle obsahu podacího lístku ze dne 5. 5. 2021 byla na adresu žalované odeslána doporučená zásilka obsahující předžalobní výzvu žalobkyně. 9. V řízení bylo nakonec prokázáno na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2020 včetně přílohy k této smlouvě, že žalobkyně nabyla v řízení uplatněnou pohledávku od původní věřitelské společnosti [právnická osoba] 10. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. 11. Aktivní legitimace žalobkyně ve smyslu ustanovení § 1879 občanského zákoníku v tomto řízení vyplývá z písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2020, na základě které žalobkyně nabyla v řízení uplatněnou pohledávku od původní věřitelské společnosti [právnická osoba] V řízení naopak nebylo prokázáno uzavření řádné smlouvy o úvěru, resp. o zápůjčce mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, když žalobkyně ani po výzvě soudu nepředložila soudu dostatečné doklady o tom, jakým způsobem její předchůdkyně zjišťovala a jakým způsobem vyhodnocovala tzv. úvěruschopnost žalované ve smyslu ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně dokonce v tomto směru ani netvrdila žádné skutečnosti. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalované, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, podle kterého články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvních povinností věřitele stanovených v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Z výše uvedených závěrů vyplývá, že uzavřenou smlouvu o úvěru, která je ve skutečnosti smlouvou o zápůjčce, soud vyhodnotil jako neplatnou. 12. V řízení bylo naopak prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 20 000 Kč. Za situace, kdy nebylo prokázáno uzavření platné smlouvy o úvěru, je třeba předání částky 20 000 Kč do dispozice žalované právně hodnotit jako bezdůvodné obohacení žalované na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Soud dále vycházel z tvrzení žalobkyně uvedeného již v žalobě, že žalovaná na svůj dluh neuhradila žádnou částku. Dluh žalované na jistině tak činí stále 20 000 Kč. 13. Soud tedy žalobě vyhověl z titulu vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku co do částky 20 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z této částky v sazbě platné k prvnímu dni prokázaného prodlení, tj. od 13. 5. 2021 do zaplacení. 14. Pokud žalobkyně požadovala úhradu dalších částek, soud žalobu zamítl, když jde o nároky vyplývající pouze z platné smlouvy, jejíž vznik žalobkyně v daném řízení neprokázala. 15. Žalovaná byla prokazatelně požádána o vydání bezdůvodného obohacení v předžalobní výzvě advokáta ze dne 3. 5. 2021 (ačkoliv se nejednalo o výzvu k vydání bezdůvodného obohacení, ale o upomínku k úhradě dluhu ze smlouvy o úvěru), která byla dne 5. 5. 2021 odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalovaného. Při nedostatku dokladu o doručení soud vycházel z obsahu ustanovení § 573 občanského zákoníku, podle kterého se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 8. 5. 2021. Podle textu této upomínky měl žalovaný zaplati svůj dluh do 10 dnů, tj. do 12. 5. 2021. Od následujícího dne 13. 5. 2021 je žalovaný v prodlení. Požadovaná výše úroku z prodlení je soudu známa z jeho úřední činnosti. Pokud žalobkyně požadovala úhradu úroku z prodlení v kapitalizované výši nebo i v běžné výši za dobu předcházející uvedenému dni prodlení, soud rovněž žalobu zamítl jako nedůvodnou. 17. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 142 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. tak, že zavázal žalovanou k úhradě částky 833 Kč k rukám zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci rozhodnutí. Žalobkyni vznikly náklady spojené s tímto soudním řízením ve výši celkem 4 165 Kč, tato částka pak zahrnuje 1/ náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 200 Kč, 2/ odměnu za právní zastoupení žalobkyně advokátem v celkové výši 1 850 Kč, a to za první tři úkony podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši po 300 Kč za každý z nich (1. příprava spojená s převzetím zastoupení, 2. sepis žaloby a 3. sepis předžalobní upomínky), za 4. úkon – účast u jednání dne 3. 11. 2021 - ve výši ½ odměny vypočtené z t