19 C 6/2023-58 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 21. 10. 2022 se domáhala žalobkyně po žalovaném úhrady částky 16 000 Kč s 8,5% zákonným úrokem z prodlení z částky 16 000 Kč od 9. 6. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 584,99 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč, na nákladech spojených s uplatněním pohledávky úhrady částky 217 Kč a dále zaplacení 2 512 Kč na smluvní pokutě. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi právním předchůdcem žalobkyně – společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 30. 11. 2021 uzavřena smlouva o úvěru č. 534523001 ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 30. 11. 2021. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 16 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit částku 16 000 Kč spolu s příslušenstvím do 30. 12. 2021 Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě a žalovaný svoji vůli smlouvu uzavřít projevil tzv. verifikační platbou. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na účet, ze kterého dříve odeslal verifikační platbu. Žalovaný sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné jistiny za každý den prodlení. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 převedena na žalobkyni. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 18 662 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 16 000 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 2 512 Kč, neuhrazené paušální náhrady nákladů za upomínání ve výši 150 Kč (tyto žalobkyně nicméně ve formulářové žalobě uvedla jako kapitalizovaný úrok). Nad rámec uvedených nároků žalobkyně požadovala dále částku 217 Kč na vynaložených nákladech mimosoudního vymáhání. Žalobkyně rovněž požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 584,99 Kč po revizním přepočtu za období od 31. 12. 2021 do 6. 6. 2022 z jistiny pohledávky 16 000 Kč. Pokud jde o smluvní pokutu 0,1% z dlužné jistiny, rovněž po revizním přepočtu činila 2 512 Kč počítané z dlužné jistiny 16 000 Kč od 31. 12. 2021 do 6. 6. 2022 Poslední upomínku před podáním žaloby poslala žalobkyně žalovanému dne 3. 10. 2022. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání soudu dne 12. 4. 2023 se účastníci nedostavili, předvoláni byli řádně a včas; právní zástupce žalobkyně předem svou neúčast omluvil. Jelikož nikdo z účastníků včas a z důležitého důvodu nepožádali o odročení jednání, soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Na základě provedených listinných důkazů předložených žalobkyní, bylo zjištěno, že žalobkyně jako postupník uzavřela dne 8. 12. 2021 se společností [právnická osoba] jako postupitelem smlouvu o postoupení pohledávek, včetně pohledávky za žalovaným, která je předmětem tohoto sporu. Žalovaný byl o postoupení pohledávek věřitele - společnosti [právnická osoba] vyrozuměn přípisem ze dne 13. 6. 2022; žalovaný byl výzvou z téhož data vyzván k zaplacení částky 18 684,36 Kč jako dlužné částky ke dni 13. 6. 2022 a jako datum splatnosti byl ve výzvě označen den 30. 6. 2022. Dne 14. 6. 2021 byla listovní zásilka podána k poštovní přepravě. K dřívějším upomínkám a výzvám ze dne 13. 1., 22. 1. a 1. 2. 2022 nebyl předložen žádný doklad o odeslání. [právnická osoba] poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, které poukázala na bankovní účet vedený pro žalovaného jako majitele. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne 27. 3. 2023 bylo zjištěno, že výlučně žalovaný jako majitel měl k účtu dispoziční oprávnění, dne 1. 12. 2021 na něj byla připsána částka 16 000 Kč, jako plátce je označena společnost [právnická osoba] Nebylo však prokázáno, že by společnost [právnická osoba] se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru. Smlouva není žalovaným podepsána a ze žalobkyní předložených listin nebylo možno dovodit konkrétní tvrzené právní jednání žalovaného. Žalobkyně žalovaného předžalobní upomínkou ze dne 3. 10. 2022 opětovně vyzvala k úhradě částky ze smlouvy o úvěru a dne 5. 10. 2022 byla výzva podána k poštovní přepravě. 4. Soud po provedeném dokazování a ve smyslu shora uvedených závěrů žalobě vyhověl, nikoli však v plném rozsahu a nikoli z titulu smlouvy o úvěru. V řízení bylo sice primárně tvrzeno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru, tato skutečnost však v řízení žádným důkazem prokazována nebyla (smlouva měla být uzavřena formou distanční, prostředky komunikace na dálku). Jelikož v řízení nebylo prokázáno uzavření úvěrové smlouvy ze dne 30. 11. 2021 v tvrzeném znění, tedy smlouvy podle § 2395 o. z. mezi žalovaným jako úvěrovaným a společností [právnická osoba] jako úvěrující, soud nemohl vyhovět požadavku žalobkyně na zaplacení nákladů na vymáhání, paušální náhrady nákladů na upomínání (označené jako kapitalizovaný úrok) a rovněž smluvní pokuty podle této smlouvy. Nad rámec shora uvedeného je zapotřebí zdůraznit, že žalobkyně ani neprokázala, že před uzavřením tvrzené smlouvy o úvěru její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], řádně a s náležitou péčí jakkoli posuzovala úvěruschopnost žalovaného, tedy skutečně vykazovala plnění jakýchkoli konkrétních předsmluvních činností. 5. Soud proto ve smyslu ust. § 2991 o. z. zavázal žalovaného uhradit žalobkyni toliko bezhotovostně poskytnutou a žalovaným převzatou částku 16 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení a jelikož se žalovaný dostal prokazatelně do prodlení s úhradou peněžité částky ve smyslu ust. 1968 o. z., byla mu též uložena povinnost podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zaplatit úrok z prodlení v požadované výši (zde byl soud vázán žalobou dle § 153 odst. 2 o. s. ř.), avšak až od data 1. 7. 2022, když soud dospěl k závěru, že vyzván k vydání bezdůvodného obohacení byl žalovaný až výzvou ze dne 13. 6. 2022, jako datum splatnosti bylo označeno 30. 6. 2022 a až od data následujícího je proto v prodlení. Ve zbytku byla proto žaloba zamítnuta. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v závislosti na jejím procesním úspěchu ve věci. Náklady v dané právní věci přitom představují částku 800 Kč za soudní poplatek a dále náklady právního zastoupení žalobce, z toho na odměně advokáta 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb., ve znění vyhl.č. 120/2014 Sb., 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 citované vyhlášky, a to ke třem úkonům právní služby ve formě převzetí a přípravy zastoupení, předžalobní upomínky a sepisu žaloby. Z odměny a náhrad, tedy z 1 200 Kč bylo na dani přiznáno 252 Kč (21% DPH), neboť právní zástupce žalobkyně je ke dni rozhodnutí soudu plátcem DPH. Celkem tak náklady činily 2 252 Kč, z nichž přiznáno bylo 60,4% (úspěch mínus neúspěch), tedy částka 1 361 Kč a tuto částku byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce dle § 149 odst. 1 o. s. ř.